Na rok 2015 připadají ve spolkovém pobočkovém životě dvě významné události. Výročí 40 let od založení VČP ČSO a celostátní ornitologická konference s mezinárodní účastí „Metody a výsledky výzkumu ptačích populací“, která se koná jednou za pět let. Letos proběhne již šestá konference. Prvotním cílem takového setkání je možnost prezentace a sdílení nejen posledních ornitologických výzkumů, ale měl by být poskytnut prostor pro zveřejnění výsledků nejen akademického bádání, ale také ornitologům amatérům, jejichž regionální výsledky do značné míry ovlivňují současnou podobu české ornitologie. Dalším kladem, který konference může přinést, je i v době široce využívaných komunikačních technologií možnost kolegiálního kontaktu a přímé výměny zkušeností, různorodých pohledů na danou problematiku a také cosi, co snad lze nazvat „užším komunitním pocitem“, který přirozeně vyplívá ze setkání lidí s podobným pohledem na svět ptáků, navíc nezřídka podpořeným přátelskými vztahy.
Konference se blíží – nepropásněte termíny!
Letní odchytová akce v NPP Žehuňský rybník
To ještě nepálilo….. kroužkovaní na „chladném“ vzduchu. Foto L. Urbánek
Dvacátá šestá letní odchytová akce na Žehuňském rybníku, proběhla ve dnech 1. až 8. srpna 2015. Byla svým způsobem v několika ohledech rekordní. Rekordní byla vedra, která se během pobytu zvětšovala až k 39°C v pátek 7.8. Dále rekordně dlouho pokračuje rekonstrukce železniční trati v úseku Velký Osek – Chlumec nad Cidlinou. Drážní technika nám již na jaře zrušila stanoviště P, stanoviště H a E bylo nepřístupné pro nemožnost pohybu na staveništi. Také se činili zemědělci, kteří nejen k naší veliké radosti kosili louky, ale také pilně hnojili a podmítali nedaleká pole. Nataženo bylo 232 metrů sítí s oky 6 mm a síť pro odchyt dravců za pomoci vycpaného výra (jen 3 dny).
Polák malý hnízdil na Pardubicku
Prvně byl polák malý zjištěn v sezóně 2015 dne 23. července. Foto J. Rohlena
Pozorování poláka malého (Aythya nyroca) patří k těm zajímavým a atraktivním ornitologickým zážitkům. Přestože je na tahu pozorován v malém počtu každoročně, jako hnízdící v ČR vymizel. Poslední hnízdění uvádějí stránky Faunistické komise ČSO z roku 1988 na rybníku Chobot na Třebíčsku. V roce 1992 uvádí hnízdění 1 páru v NPP Žehuňský rybník M. Jelínek (in litt.). Je také pravdou, že v některých letech bývá vzácně pozorován i v hnízdní době (např. v roce 2003 na Znojemsku, nebo v roce 2009 na Střední Moravě) avšak doposud bez prokázaného hnízdění. Jediný údaj o hnízdění uvádí V. Šena z roku 2006 na Českolipsku, kde měla být pozorována rodinka s mláďaty (tento údaj však FK ČSO neeviduje). Z východních Čech údaje o hnízdění chybí od 80. let minulého století. Až teprve letos bylo hnízdění poláka malého prokázáno na rybníku Černý Nadýmač na Přeloučsku.
Stručné vyhodnocení hnízdní podpory dutinových dravců a sov v Javořích horách v roce 2014. Část II. (závěr)
Kulíšek nejmenší. Foto Jari Peltomäki
Další zvýšení početnosti hnízdící i nehnízdící části populací usazovaných dutinových dravců a sov ve čtvrté, troficky podprůměrné sezoně hnízdní podpory o 35 % ukazuje na dosud nenaplněnou nosnou kapacitu prostředí. Přírůstek hnízdících párů podchycený u všech tří druhů dokládá volné potravní zdroje v minulosti nevyužívaných hnízdních teritoriích. Ze záznamů obsazených hnízdišť a teritorií v mapách (viz příloha) je zřejmý přírůstek po celé ploše zájmového území. Překvapivé je další významné navýšení početnosti cílových druhů na původním území mezi Vižňovem a Heřmánkovicemi, kde se na rychlém vzestupu mohla podílet vyvedená mláďata z předchozích sezon se značnou věrností ke svému rodišti. Na druhé polovině území s později instalovanými budkami mezi Janovičkami a Šonovem se podobný efekt promítne až v dalších letech.
Stručné vyhodnocení hnízdní podpory dutinových dravců a sov v Javořích horách v roce 2014. Část I.
Sýc rousný. Foto Jari Peltomäki
Základním cílem zavedení systému plošné hnízdní podpory dutinových dravců a sov na území na území CHKO Broumovsko v oblasti Javořích hor je obnova jejich populací a zvýšení podílu na tlumení početnosti drobných zemních hlodavců v lesním prostředí. Vystupňování predace se postupně promítne do omezení poškození sazenic listnatých dřevin v prvních letech po výsadbě a usnadní jejich zajištění. Usazování do hnízdních budek je zaměřeno především na poštolku obecnou (Falco tinnunculus), puštíka obecného (Strix aluco) a sýce rousného (Aegolius funereus).
Střídání „správců“ čapích hnízd
Mláďata čápa bílého na hnízdě. Foto J. Zajíc
Na začátku 70. let 20. století hnízdilo na jihu okresu Náchod celkem osm párů čápa bílého (Ciconia ciconia) – čtyři páry na březích přehrady Rozkoš, tři páry v Dolním Pometují a pár v Rasoškách. Později byla nová hnízdiště založena a obsazena na dalších 10 místech – čtyři v Dolním Pometují, dvě v blízkosti Rozkoše a čtyři na jiných místech. V několika posledních letech jsou ne zcela pravidelně vyváděna mláďata už jen z dvou hnízd v Dolním Pometují, z jednoho hnízda na břehu Rozkoše a dvou hnízd na jiných místech jižní poloviny okresu Náchod (bližší viz Diviš, T., 2011: Čáp bílý v Dolním Pometují – historie a současnost).
Ornitologický park Josefovské louky v novém dokumentárním filmu
Klikněte na obrázek:
Stále platí, že Vaše podpora je klíčovým faktorem pro úspěšné fungování projektu. Více na webu ČSO ZDE
Zajímavé ornitologické postřehy z pěti sezón JPSP v okolí Proudnického rybníka
Krajina u Proudnického rybníka. Foto L. Kadava
Jednotný program sčítání ptáků (JPSP) je dlouhodobý monitorovací projekt, který každoročně sleduje vývoj početnosti většiny druhů u nás hnízdících ptáků. Projekt je organizován Českou společností ornitologickou (ČSO) a dobrovolní spolupracovníci zapojení do tohoto programu sčítají v hnízdní sezóně na vybraných lokalitách pomocí standardní metodiky všechny ptačí druhy. Výstupem sčítání jsou pravidelně upravované trendy početnosti jednotlivých druhů ptáků, které na základě dat od spolupracovníků sestavuje koordinační tým. Jednou ze sčítaných oblastí je rozhraní Kolínska a Královehradecka mezi obcemi Žiželice a Pamětník.
Stručné vyhodnocení osídlení hnízdních budek pro dutinové pěvce a druhé hnízdní sezony v Orlických horách v roce 2014 . Část III. (závěr)
Sýkora modřinka. Foto J. Bartoš
Lesní prostředí nabízí hmyzožravým ptákům řadu rozdílných biotopů s odlišnou nabídkou základní potravy. Jejich osídlování ptactvem je usměrňováno vydatností a rozložením potravních zdrojů. Za předpokladu dostatečné nabídky hnízdních možností je ptačí společenstvo dokáže plně využívat. Rozdělíme-li lesní prostředí podle několika charakteristik, lze dlouhodobě sledovat vývoj a nakonec ustálené osídlení jednotlivých biotopů.
Přírodní památka Pamětník z „ptačí perspektivy“
Moták pochop v PP Pamětník nepravidelně hnízdí. Foto L. Kadava
Říční nivy v přírodě blízkém stavu se v podmínkách České republiky uchovaly jen zřídka. Komplex biotopů zahrnující neregulovaný tok Mlýnské Cidliny a její říční nivy s krajinnými strukturami, mající místy antropogenní původ (tj. zatopené maloplošné pískovny a sečené louky), vytvářejí pestrou a harmonickou krajinu v k.ú. obce Pamětník u Chlumce nad Cidlinou v Královehradeckém kraji, která je od roku 1995 chráněna jako Přírodní památka Pamětník. Dne 1.7. 2015 uplyne 20 let od vyhlášení PP, kterou místní nazývají Kotrdáč. To je jistě důvod k alespoň stručnému vyzdvižení významu, který má lokalita i mimo své hlavní předměty ochrany. Ornitologické poměry byly doposud poněkud stranou zájmu a to zvláště pro nedostatek místních dat. Lokalita také nebyla systematicky a dlouhodobě sledována. Jaká je tedy zdejší současná krajina „z ptačí perspektivy“?
