V případě regionální organizace, jejímž základním existenčním cílem je výzkum, je vydávání odborného periodika svým způsobem nutností. Odborné časopisy představují základní platformu pro prezentování aktuálních poznatků oboru, a proto bývají zásadním zdrojem informací o současném stavu dané vědecké disciplíny. Časopisy jsou také bezprostředním zrcadlem povahy a úrovně bádání na regionální úrovni. Jak se tedy zrcadlí stav východočeské ornitologie prostřednictvím „svého“odborného časopisu?
25 let odborného pobočkového časopisu aneb jak je důležité míti Panurus
Co přinesla sezóna 2016 na Proudnickém rybníku?
Krajina v okolí Proudnického rybníka. Foto L. Kadava
Od roku 2012 každoročně si na těchto stránkách můžete přečíst, co nejzajímavějšího přinesla právě uplynulá sezóna na Proudnickém rybníku u Žiželic (okres Kolín). Nejinak je tomu i letos, kdy se ohlédneme za rokem 2016. Rybník leží zemědělské krajině v blízkosti cidlinské nivy, z jižní strany je dominantní hradba převážně listnatého lesa, ze severu je dominantou těleso dálnice D11 a intravilán obce Žiželice.
Stručné vyhodnocení osídlení hnízdních budek pro dutinové pěvce první hnízdní sezony v Javořích horách v roce 2016
Portrét brhlíka lesního. Foto J. Bartoš
Zavedení hnízdní podpory dutinových pěvců v Javořích horách bylo motivováno možností preventivní ochrany lesních dřevin, resp. posílení ekosystémové služby v hospodářském lese, kde dochází k částečnému rozpadu smrkových kultur. Snahou je vytvoření hnízdních podmínek pro stabilizaci pestrého a stabilního společenstva se schopností plného využívání nosné kapacity prostředí. S tím souvisí i úroveň účinné biologické prevence před škodlivými gradacemi některých ekonomicky závažných skupin listožravého hmyzu, případně ochrana lokalit s jejich chronickým výskytem.
Výsledky pobočkového ptáka roku 2016 – krkavce velkého
Portrét krkavce velkého. Foto Libor Šejna
Již druhým rokem VČP ČSO vyhlásila „svého“ ptáka roku. Důvody jsou ryze praktické. Jedná se o druhy, u nichž pobočce citelně chybí konkrétní data o současném, ale i historickém rozšíření v regionu východních Čech. Fundovaná a odborná role pobočky je tak v případných správních řízení oslabena a omezena. V roce 2016 byl vybrán krkavec velký (Corvus corax), druh, který (nejen) ve východních Čechách zvyšuje svoji početnost. Ruku v ruce s tímto faktem přichází i zvyšování počtu konfliktů mezi ochranou přírody a hospodářským využitím krajiny. Co tedy víme o krkavci v našem regionu?
Ornitologické zajímavosti Svitavska v roce 2016
Jeřábi popelaví na Novém rybníku u Opatova. Foto F. Jetmar
V tomto příspěvku jsou hodnocena ornitologická pozorování z oblasti okresu Svitavy za uplynulý kalendářní rok. Pocházejí z autorovy osobní databáze a birds.cz/avif (pozorování ptáků).
Stručné vyhodnocení hnízdní podpory dutinových dravců a sov za rok 2016 v Orlických horách (část II.)
Vývoj populací usazovaných dutinových dravců a sov
Nízké stavy kořisti v roce 2016 zastavily další celkový nárůst hnízdících párů podporovaného společenstva dutinových dravců a sov. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v lesním prostředí po celé ploše hlavního hřebene Orlických hor, kde došlo k zahnízdění jediného páru nad Olešnicí (viz mapa v příloze). Naopak k navýšení hustoty hnízdních populací došlo po obvodu hor a v přiléhající otevřené krajině. V celkovém průměru zahnízdilo o 10 % párů méně. V uzavřeném lesním prostředí dosáhl úbytek 95 %, zatímco na okraji lesních celků a na přilehlých loukách počet hnízdících párů o 5 % narostl. Trvale početná zůstala skupina nehnízdících jedinců, která podle nalezených pobytových stop v budkách (obr. 1) v tomto roce tvořila kolem 47 % celkové populace.
Orlické hory. Foto J. Ježek
Stručné vyhodnocení hnízdní podpory dutinových dravců a sov za rok 2016 v Orlických horách (část I.)
Mladý sýc rousný. Foto M. Dusík
Hlavním cílem hnízdní podpory dutinových dravců sov je obnova jejich populací a zvýšení podílu na tlumení početnosti drobných zemních hlodavců v lesním prostředí. Snahou je snížení konečné hustoty ve vrcholu gradace zejména u hrabošovitých, kteří poškozují nejčastěji výsadby listnatých dřevin. Předpokladem ke snížení hustot lesních druhů drobných hlodavců v období gradačního maxima je usazení početného a stabilizovaného společenstva jejich přirozených nepřátel. Doplnění predátorů o nové páry dutinových dravců a sov je vzhledem k předchozímu nedostatku hnízdních možností v hospodářských lesích nejsnadnější cestou. Usazování do hnízdních budek je zaměřeno především na poštolku obecnou (Falco tinnunculus), puštíka obecného (Strix aluco) a sýce rousného (Aegolius funereus).
Vyšel PANURUS 25/2016
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydaly s podporou Pardubického kraje 25. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 25 (2016) má rozsah 108 stran textu formátu A5 a vydán byl nákladem 250 výtisků. Obsahuje 11 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu. Konkrétně zde bude mimo jiné rozebráno aktuální rozšíření labutí velkých (Cygnus olor) na Svitavsku, úspěšné hnízdění poláků malých (Aythya nyroca) na Pardubicku a hnízdní rozšíření chocholoušů obecných (Galerida cristata) na periferii Mladé Boleslavi. Díky plnobarevnému tisku mohly být otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech.
Revitalizace drobných vodotečí – dobrá příležitost pro ptáky
Cvrčilka zelená. Foto J. Bartoš
V České republice vodní toky ve zcela přirozeném stavu nacházíme jen zřídka. Většina řek i drobnějších potoků byla v minulosti (od počátku průmyslové revoluce) postupně cíleně upravována, především napřímením, prohloubením, rozšířením a opevněním koryt. S těmito technickými úpravami docházelo i k likvidaci břehových porostů, mokřadů a podmáčených stanovišť, byly nevratně zničeny říční biotopy. V současnosti je snaha o přiblížení modifikovaných vodních ekosystémů přírodě blízkým podmínkám, ať už pomocí jejich revitalizace či renaturace. Tento příspěvek je ukázkou, že citlivě provedená revitalizace, byť drobné bezejmenné vodoteče v polích, může mít již první sezónu po provedení prací významný pozitivní vliv na místní avifaunu.
Kolik u nás zimuje králíčků ohnivých? Zapojte se do jejich monitoringu!
Králíček ohnivý. Foto J. Bartoš.
Králíček ohnivý je na rozdíl od králíčka obecného v našich podmínkách přísně tažný druh. Pravidelně zimuje v západní Evropě a Středomoří, zimní výskyty u nás i v okolních zemích byly donedávna ojedinělé (údaj o zimování tisíců ptáků v Atlase zimního rozšíření je evidentním omylem). Významnější počty zimujících králíčků ohnivých byly zaznamenány v sousedním Německu v zimě 2013/14 – tato zima byla nejmírnější zimou od konce 19. století. Na konci této zimy byl rovněž zaznamenán velmi časný přílet na naše území. Od této zimy jsou hlášena častější zimní pozorování z některých oblastí ČR (především z Prahy). Rok 2016 je však prvním rokem, kdy se tah králíčků ohnivých buď výrazně opozdil nebo se část populace rozhodla využít naše území k přezimování ve významnějších počtech.
