Krajina v okolí Proudnického rybníka. Foto L. Kadava
Od roku 2012 každoročně si na těchto stránkách můžete přečíst, co nejzajímavějšího přinesla právě uplynulá sezóna na Proudnickém rybníku u Žiželic (okres Kolín). Nejinak je tomu i letos, kdy se ohlédneme za rokem 2016. Rybník leží zemědělské krajině v blízkosti cidlinské nivy, z jižní strany je dominantní hradba převážně listnatého lesa, ze severu je dominantou těleso dálnice D11 a intravilán obce Žiželice.
Portrét brhlíka lesního. Foto J. Bartoš
Zavedení hnízdní podpory dutinových pěvců v Javořích horách bylo motivováno možností preventivní ochrany lesních dřevin, resp. posílení ekosystémové služby v hospodářském lese, kde dochází k částečnému rozpadu smrkových kultur. Snahou je vytvoření hnízdních podmínek pro stabilizaci pestrého a stabilního společenstva se schopností plného využívání nosné kapacity prostředí. S tím souvisí i úroveň účinné biologické prevence před škodlivými gradacemi některých ekonomicky závažných skupin listožravého hmyzu, případně ochrana lokalit s jejich chronickým výskytem.
Portrét krkavce velkého. Foto Libor Šejna
Již druhým rokem VČP ČSO vyhlásila „svého“ ptáka roku. Důvody jsou ryze praktické. Jedná se o druhy, u nichž pobočce citelně chybí konkrétní data o současném, ale i historickém rozšíření v regionu východních Čech. Fundovaná a odborná role pobočky je tak v případných správních řízení oslabena a omezena. V roce 2016 byl vybrán krkavec velký (Corvus corax), druh, který (nejen) ve východních Čechách zvyšuje svoji početnost. Ruku v ruce s tímto faktem přichází i zvyšování počtu konfliktů mezi ochranou přírody a hospodářským využitím krajiny. Co tedy víme o krkavci v našem regionu?
Jeřábi popelaví na Novém rybníku u Opatova. Foto F. Jetmar
V tomto příspěvku jsou hodnocena ornitologická pozorování z oblasti okresu Svitavy za uplynulý kalendářní rok. Pocházejí z autorovy osobní databáze a birds.cz/avif (pozorování ptáků).
Vývoj populací usazovaných dutinových dravců a sov
Nízké stavy kořisti v roce 2016 zastavily další celkový nárůst hnízdících párů podporovaného společenstva dutinových dravců a sov. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v lesním prostředí po celé ploše hlavního hřebene Orlických hor, kde došlo k zahnízdění jediného páru nad Olešnicí (viz mapa v příloze). Naopak k navýšení hustoty hnízdních populací došlo po obvodu hor a v přiléhající otevřené krajině. V celkovém průměru zahnízdilo o 10 % párů méně. V uzavřeném lesním prostředí dosáhl úbytek 95 %, zatímco na okraji lesních celků a na přilehlých loukách počet hnízdících párů o 5 % narostl. Trvale početná zůstala skupina nehnízdících jedinců, která podle nalezených pobytových stop v budkách (obr. 1) v tomto roce tvořila kolem 47 % celkové populace.
Orlické hory. Foto J. Ježek
Mladý sýc rousný. Foto M. Dusík
Hlavním cílem hnízdní podpory dutinových dravců sov je obnova jejich populací a zvýšení podílu na tlumení početnosti drobných zemních hlodavců v lesním prostředí. Snahou je snížení konečné hustoty ve vrcholu gradace zejména u hrabošovitých, kteří poškozují nejčastěji výsadby listnatých dřevin. Předpokladem ke snížení hustot lesních druhů drobných hlodavců v období gradačního maxima je usazení početného a stabilizovaného společenstva jejich přirozených nepřátel. Doplnění predátorů o nové páry dutinových dravců a sov je vzhledem k předchozímu nedostatku hnízdních možností v hospodářských lesích nejsnadnější cestou. Usazování do hnízdních budek je zaměřeno především na poštolku obecnou (Falco tinnunculus), puštíka obecného (Strix aluco) a sýce rousného (Aegolius funereus).
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydaly s podporou Pardubického kraje 25. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 25 (2016) má rozsah 108 stran textu formátu A5 a vydán byl nákladem 250 výtisků. Obsahuje 11 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu. Konkrétně zde bude mimo jiné rozebráno aktuální rozšíření labutí velkých (Cygnus olor) na Svitavsku, úspěšné hnízdění poláků malých (Aythya nyroca) na Pardubicku a hnízdní rozšíření chocholoušů obecných (Galerida cristata) na periferii Mladé Boleslavi. Díky plnobarevnému tisku mohly být otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech.
Cvrčilka zelená. Foto J. Bartoš
V České republice vodní toky ve zcela přirozeném stavu nacházíme jen zřídka. Většina řek i drobnějších potoků byla v minulosti (od počátku průmyslové revoluce) postupně cíleně upravována, především napřímením, prohloubením, rozšířením a opevněním koryt. S těmito technickými úpravami docházelo i k likvidaci břehových porostů, mokřadů a podmáčených stanovišť, byly nevratně zničeny říční biotopy. V současnosti je snaha o přiblížení modifikovaných vodních ekosystémů přírodě blízkým podmínkám, ať už pomocí jejich revitalizace či renaturace. Tento příspěvek je ukázkou, že citlivě provedená revitalizace, byť drobné bezejmenné vodoteče v polích, může mít již první sezónu po provedení prací významný pozitivní vliv na místní avifaunu.
Králíček ohnivý. Foto J. Bartoš.
Králíček ohnivý je na rozdíl od králíčka obecného v našich podmínkách přísně tažný druh. Pravidelně zimuje v západní Evropě a Středomoří, zimní výskyty u nás i v okolních zemích byly donedávna ojedinělé (údaj o zimování tisíců ptáků v Atlase zimního rozšíření je evidentním omylem). Významnější počty zimujících králíčků ohnivých byly zaznamenány v sousedním Německu v zimě 2013/14 – tato zima byla nejmírnější zimou od konce 19. století. Na konci této zimy byl rovněž zaznamenán velmi časný přílet na naše území. Od této zimy jsou hlášena častější zimní pozorování z některých oblastí ČR (především z Prahy). Rok 2016 je však prvním rokem, kdy se tah králíčků ohnivých buď výrazně opozdil nebo se část populace rozhodla využít naše území k přezimování ve významnějších počtech.
Upozornění:
Výbor VČPČSO se dohodl individuálně posoudit a příp. fin. podpořit členské aktivity v ochraně a výzkumu ptáků. V případě zájmu vyplňte prosím formulář a zašlete jej na pobočkový mail: vcpcso@centrum.cz
Za podporu děkujeme:
