Jevicko – Rad bych se s vami touto formou podelil o zazitek, jehoz jsem se stal primym ucastnikem, ci spise divakem.
V sobotu 5. brezna 2011 dopoledne byla obloha jak vymetena. Slunicko svitilo a priroda davala jasne najevo, ze jaro je jiz opravdu za dvermi. Po dlouhe serii ponurych dnu s minimalnim slunecnim svitem by bylo chybou zustat sedet doma. Beru si tedy fotovybavu a vyrazim vyfotit volavku popelavou (Ardea cinerea), ktera v okoli Jevicka stravila celou zimu. Mym cilem dnes je pokusit se udelat co nejlepsi fotografii a ziskat dobre oceneni v podzimni fotosoutezi, kterou kazdorocne porada Mestska knihovna v Jevicku.
Vyrazim… Rozhlizim se po krajine a na predem vytipovanem miste hledam volavku. V predchozich mesicich jsem tu byl jiz mnohokrat, tentokrat se ale svetelne podminky a muj volny cas konecne protnuly.
Volavku nachazim tesne pred polednem asi 120 m pod Napoleonskym pomnikem. Idealni situace – je po svetle. V minulosti me nechala k sobe priblizit az na asi 80 m, nez odletela. Chystam si fotoaparat, kdyz najednou – neverim ocim! Objevuje se, v tuto chvili jeste pro mne neidentifikovatelny, obrovsky dravec a utoci na „moji dnesni „modelku“. Neni cas se rozmyslet. Nestiham ani prenastavit fotoaparat a jen v uzasu sleduji famozni prirodni divadlo, ktere se mi odehrava primo pred ocima – a cvakam a cvakam…
To, co jsem mel moznost videt, bylo neskutecne a nesrovnatelne s tim, co muzete videt treba na TV National Geographic. Netusim, jak dlouho cela akce trvala, nicmene slabsim povaham prozradim, ze volavka nakonec utok prezila bez uhony, coz jsem posleze i zadokumentoval. Pote jsem poridil jeste par dalsich zaberu a vratil se domu.
Vecer jsem „sesypal“ vsech 1088 fotek do pocitace. Znovu a znovu se mi vsak vybavuje pred ocima scena z dopoledne, vlastne vybavuje se mi dodnes. Zacinam zjistovat, co to vlastne bylo za „velkeho dravce“; rozpeti kridel obrovske – urcite pres dva metry. Napriklad kane lesni (Buteo buteo) – muze mit radu barevnych mutaci… Postupne vsak nachazim znaky, ktere kani vylucuji. Hlavne nesedi velikost! Nakonec to vypada, ze jsem na to prisel – orel skalni (Aquila chrysaetos)! Jenze – ten v Ceske republice vubec nezije!!! Takze tomuto svemu zjisteni neverim…
Hledam informace na internetu. Zachytny bod cislo jedna – Ceska spolecnost ornitologicka (CSO). Posilam jim mail s fotkami a dotazem. Nasledujici odkaz ve vyhledavaci je na Repatriacni projekt orla skalniho do CR (RPOS). Kontaktuji i je. Nasledny den prichazeji zpravy od obou instituci. CSO mi potvrzuje, ze se jedna opravdu o pozorovani orla skalniho a od vedouciho RPOS dostavam rozsahlejsi informace. Obe zminene instituce jsou prijemne prekvapeny kvalitou me fotodokumentace.
Nasledne zasilam dalsi fotografie a v odpovedi dostavam dalsi informace. Pozoroval jsem asi rocni samici orla skalniho a volavka mela sanci ji zabit! Neni to orel z repatriacniho programu (nema vysilacku a neni ani krouzkovan). Jde tedy o ryze „prirodniho“ orla – vlastne orlici, patrne na potulce z Alp nebo ze Slovenska, a je ve vyborne kondici. Do Jevicka prijedou ornitologove na nasledne monitorovani. Jde o udalost narodniho vyznamu vysoce prevysujici regionalni vyznamnost, na rozdil od orla morskeho, ktery v CR zije i hnizdi.
V dalsich dnech mi ma muzska jesitnost neda a snazim se na internetu zjistit cokoliv o orlech, a take to, zda jiz nekdo v CR vyfotil opravdu divokeho orla skalniho. Existuji nejake fotky orla skalniho ze ZOO, ze sokolnickeho vedeni nebo z repatriacniho programu. Ale zda se, ze jsem nakonec jediny a prvni v cele Ceske republice, komu se prokazatelne podarilo nafotit divokeho ptaka! Take se tim podarilo naprosto relevantne zadokumentovat, ze je tento vyskyt v CR mozny. A melo by nas vsechny tesit, ze je to zrovna u nas, v nasem regionu, nasem meste (Orel skalni v symbolice a heraldice).
Zaverem bych chtel poprosit vsechny, kdo ctou tento clanek, o to, aby meli oci otevrene a vnimali prirodu. A pokud v ni uvidite nahodou orla skalniho, kontaktujte mne, prosim. Jsem poveren ke sberu dat o orlu skalnim a k reportovani techto informaci.
OREL SKALNI (AQUILA CHRYSAETOS)
- Rozpeti kridel: 190 az 229 cm (nekde se uvadi az 250 cm)
- Hmotnost: 2 840 – 4 550 g samci, 3 630 – 6 665 g samice
- Delka zivota: prokazatelne v prirode 38 let, v zajeti 50 let
- Rychlost letu: az 150 km/h (pri stremhlavem letu)
- Ochrana: kriticky ohrozeny druh, pouzivajici nejvyssi mozne ochrany, chranen zakonem c. 114/1992 Sb., a evropskou smernici Rady c.79/409/EEC Evropske unie z 2. dubna 1979
Presne udaje o pocetnosti hnizdnich paru v ceskych zemich pred r. 1900 chybeji. Z mnoha historicky dolozenych pramenu, vc. statistiky zastrelu vsak vyplyva, ze orli skalni pravidelne hnizdili ve vsech horskych i huste zalesnenych nizinnych oblastech ceskych zemi. V 19. stoleti hnizdili orli skalni pravidelne jeste v Krkonosich, Orlickych horach, Jesenikach, Beskydech (zde jsou konkretni udaje z let 1850, 1852, 1882, 1889, 1893).
ZAVEREM
Nemohlo by byt priznacnejsiho mista pro setkani s orlem, vlastne orlici, nez ve meste, jez se pysni orlici ve znaku, a na uzemi obdobneho heraldickeho oznaceni. V miste symbolickem – u pomniku napoleonskych valek, jenz ma na svem vrcholu take orla (tedy dvouhlaveho).
Poprejme „nasi“ orlici mnoho zdravi, zadne pytlaky a at se k nam brzy vrati anebo jeste lepe – at se u nas rovnou zabydli. Je to opravdovy zazitek ji videt a ze srdce to preji vam vsem!
Ing. Roman Christ, Jevicko – mail: foto@romanchrist.cz
Odkazy www
• www.romanchrist.cz/canon/orelskalni – fotogalerie orla skalniho v Jevicku
• www.romanchrist.cz/canon/utok – fotogalerie utoku orla skalniho na volavku popelavou
• www.romanchrist.cz/canon/volavka – fotogalerie volavky popelave po utoku
Utok orla skalniho na volavku popelavou. Foto – Roman Christ.
