V kazde oblasti zivota najdeme problemy, ktere jsou opomijeny, nekdy dokonce zlehcovany. Do teto oblasti patri i rozbijeni se ptaku o vykladni skrine a jine sklenene architektonicke objekty. Nejedna se o novy problem. Je znamy jiz po mnoho let v zapadni Evrope i ve Spojenych statech. V poslednich letech ale vzbuzuje stale vetsi zajem a kontroverze i u nas nebo v Polsku. Smrtelne strety vznikaji predevsim diky tomu, ze ptaci pruhledne, ale nekdy i zabarvene sklenene plochy nevnimaji jako prekazku. Navic, zejmena v hnizdnim obdobi se casto stava, ze letici samec vidi ve skle odraz vlastniho obrazu, ktery vnima jako potencialniho soka v boji o teritorium. Ve snaze zahnat „vetrelce“ pak „branici“ jedinec casto zahyne v dusledku narazu do skla.
Neucinne odstrasovani
Snaha odstrasit ptaky od stretu se sklem tradicne spociva zejmena v pouzivani siluet „dravych ptaku” (i kdyz obrazky dravce pripominaji jen zridka), ktere maji tento problem vyresit. Ale uz v 80. letech 20. stoleti byla v USA prokazana neucinnost tohoto opatreni a v 90. letech ornitologove dosli ke stejnemu zaveru i v zapadni Evrope ve Svycarsku. Siluety by fungovaly, pokud by byly rozmisteny na vetsi plose pruzracnych protihlukovych sten, aby co nejvice zaplnily jejich plochu. Jenze pretrvavajici vira v jejich spolehlivou ucinnost zpusobuje, ze na stenu o plose nekolika ctverecnich metru jsou obvykle vylepeny sotva jedna nebo dve samolepky. Jejich ukolem ma byt ochrana ptaku, ale pokud jsou vylepeny v nedostatecnem poctu, pusobi casto presne opacne: ptaci takovy obrazek povazuji za prekazku na letove draze, ktere se snazi vyhnout. Velmi casto se pak stava, ze narazeji do skla a umiraji ve vzdalenosti sotva nekolika centimetru od domele prekazky.
Velky, pritom podcenovany problem
Predpoklada se, ze rocne na nasledky kolize se sklenenymi stenami zahynou miliardy ptaku. Jen v USA se pocty smrtelnych stretu ptaku s prosklenymi plochami pohybuji mezi stovkami milionu az miliardou. Podle profesora Daniela Klema, nejvetsiho svetoveho odbornika na tuto problematiku jsou pruhledne prosklene steny druhou nejvetsi pricinou smrtelnosti ptaku na svete (po niceni prirodnich stanovist). Je treba rici, ze v dusledku kolizi s vetrnymi elektrarnami rocne hyne 10 – 40 tisic ptaku. Meritko mezi temito pripady je proto neporovnatelne. Ale co se tyka diskusi a snah vyresit problem, je situace presne opacna. O problemu vetrnych farem bylo receno jiz mnohe, probihaji debaty, diskuse v mediich i na internetu, konference, jsou zpracovavany metodicke pokyny, posudky vlivu na zivotni prostredi (EIA) a pod. Zkusme ale vyhledat neco na tema vlivu prosklenych ploch a pruhlednych protihlukovych sten na ptaky! Ceka nas velke zklamani. Nalezneme nejvyse povrchni informace na interentovych forech a v lokalnim tisku. Problem ale existuje a v souvislosti s rozrustajici se siti silnic a modou stavet budovy ze skla a oceli bude jen narustat.
Vyzkumy polskych ornitologu
Potvrzuji to i vyzkumy, provadene Polskou spolecnosti pro ochranu ptaku (PTOP) v letech 2010-2012 v Bialymstoku. Dosud tamni protihlukove steny zpusobily smrt 255 jedincu druhu 40 ptaku. Delka sten je pritom pouze 1200 m. Pritom v letech 2010 a 2011 bylo sledovani provadeno pouze v letnim obdobi, takze pocet obeti prosklenych sten je ve skutecnosti urcite daleko vyssi. Podobne vypada situace i v Zelene Hore, kde rovnez probiha vyzkum mortality ptaku v dusledku kolizi s pruhlednymi stenami.
Pokusem o reseni situace je polskymi ornitology zpracovany a vydany material „Prirucka ochrany ptaku pred kolizemi s pruhlednymi protihlukovymi stenami a okny budov” („Poradnik ochrony ptakow przed kolizjami z przezroczystymi ekranami akustycznymi oraz oknami budynkow”). Prirucka prehledne shrunuje celou problematiku zabijeni ptaku o skla, vyhodnocuje, ktere druhy ptaku nejcasteji hynou, ukazuje ruzne druhy pro ptaky nebezpecnych prosklenych ploch a navrhuje zpusoby reseni problemu..
V elektronicke forme v polstine je mozne si brozuru prohlednout a stahnout zde.
podle http://www.birdwatching.pl/ prelozila a zpracovala Sve
(original clanku v polstine najdete zde)
Na nasem webu jsme se teto problematice pred casem jiz venovali – clanek si muzete pripomenout zde.