O vlaštovčích hnízdech – zajímavé poznatky ze čtyřletého výzkumu

Vlastovka obecna (Hirundo rustica) je vseobecne znamy operenec, ktery zejmena na venkove provazel cloveka na kazdem kroku. Patrila k nejhojnejsim ptacim druhum, avsak na konci minuleho a zacatkem tohoto stoleti zacaly jeji pocetni stavy povazlive klesat. Tato skutecnost byla patrna ve vetsine zemi Evropy. BirdLife Internacional (celosvetove sdruzeni narodnich organizaci, zabyvajici se vyzkumem a ochranou prirody) vyzvala narodni krouzkovaci centraly v Evrope k provadeni prislusnych vyzkumu, aby se zjistily priciny ubytku vlastovek a aby bylo mozno nasledne prijmout ucinna opatreni na zastaveni zmineneho poklesu jejich hnizdniho rozsireni (SUCHOMELOVA E., CEPAK J. 2000).

Krouzkovaci stanice Narodniho muzea v Praze proto v roce 2003 vyzvala krouzkujici ornitology ke spolupraci na vyzkumnem projektu, ktery ma priciny zmineneho ubytku v nasi zemi objasnit. Prihlasil jsem se take. Prestoze vyzkumy stale pokracuji, po ctyrech letech sve vyzkumne cinnosti jsem musel ze zdravotnich duvodu projekt opustit. Byla to zalezitost nesmirne zajimava, objevna, ale zaroven i casove narocna. Navzdory kratke dobe, kdy jsem se mohl vyzkumu vlastovek venovat, se mi podarilo vypozorovat mnoho zajimaveho z jejich zivota (VOLF 2007, 2008). V tomto prispevku se chci venovat ziskanym poznatkum o stavbe vlastovcich hnizd.

Hlavnim stavebnim materialem pro stavbu hnizd je vlhka hlina promisena se slinami. Nejlepsi je hlina jilova, hnizda jsou pak nejtrvanlivejsi. Pouzivana je i hlina piscita a raselinna. Na stavbu hnizda byva spotrebovano 750 – 1 400 hrudek hliny a stavba trva prumerne 8 – 9 dni. Vlivem sucheho nebo naopak prilis destiveho pocasi se muze stavba protahnout az na mesic. Hnizdo stavi vyhradne samice, samecek se castecne podili na prinaseni stavebniho materialu, hlavne vystylky. Tato je tvorena hlavne jemnymi korinky, perim, zinemi a srsti. Vnejsi prumer hnizda byva prumerne 13,5 cm (8 – 20 cm), prumer kotlinky 9,5 cm (6 – 14 cm), vyska hnizda 8,4 cm (4 – 16 cm) a hloubka kotlinky je 4,5 cm (2,5 – 8,5 cm) (HUDEC et all. 1983).

V prubehu sveho vyzkumu jsem mel moznost se seznamovat s celou skalou vlastovciho stavitelskeho umeni. Ke klasice patri hnizdo prilepene na zdi, na svitidle, nebo na podlozce pripravene hospodarem (viz foto c.1). Nektera hnizda jsou pouzivana po mnoho hnizdnich sezon – takovy mrakodrap nasel jsem ve chleve manzelu H. v Pulicich (RK) (viz foto c.2). Vlastovky vsak dovedou vyuzivat ke stavbe svych hnizd i ruznych konstrukcnich vybaveni chlevu. Jako priklad mohu uvest nekolik pripadu z farmy manzelu M. z Pulic (RK). V konirne, ktera je soucasti jejich usedlosti si vlastovky postavily hnizdo na ocelove vyztuze klenby (profil 13×55 mm, nastojato). Hnizdo nebylo jinak k nicemu jinemu pripevneno, presto zde vlastovky uspesne vyhnizdily (viz foto c.3). Ve stejne staji je take ventilacni system, ktery je vyroben z ocelove roury o prumeru asi 25 cm. Roura je nad strechou opatrena striskou kvuli zamezeni zatekani destove vody. Ve vyusteni roury ve staji je asi 5 cm nad spodni hranou (zevnitr) postaveno hnizdo, kde byla uspesne vychovana mladata, navzdory tomu, ze podklad mel hladky povrch a byl zde jiste pruvan (viz foto c.4). Na protejsi casti dvora je situovana staj s kravami a telaty. Zde jsem nasel hnizdo postavene jeste bizardneji. Bylo umisteno na el. kabelu (typ AYKY, prumer 12 mm)! Kabel byl volne natazen mezi dvema osvetlovacimi telesy, jen na jednom miste byl pripevnen k traverze. I zde probehlo uspesne vyhnizdeni. Hnizdo vydrzelo i do pristi hnizdni sezony, ale nebylo jiz ke hnizdeni vyuzito (viz foto c.5). Ve stejnem chleve byl dreveny otvor ve strope, ktery puvodne slouzil ke shazovani sena z pudy do onoho chleva. I zde si vlastovky postavily hnizdo a hospodar musel tento pohodlny zpusob manipulace se senem a slamou ozelet (viz foto c.6).

O vlastovci vynalezavosti svedci i hnizdo postavene ve staji u pani P. v Krovicich (RK). Zde vlastovky mely puvodne hnizdo umistene na drevenem sloupku, ktery musel byt po skonceni hnizdni sezony v roce 2005 pro svoji vetchost vymenen za ocelovou rouru o prumeru 10 cm. V nasledujicim roce na jare bylo na one roure objeveno nekolik hrudek hliny, svedcici o snaze vlastovek postavit si zde nove hnizdo. Vnuci pani majitelky nevahali a vtipne a ucelne omotali sloupek v miste zacinajici stavby provazkem. Ten tvoril pro vlastovky vitany zpevnujici prvek, hnizdo zde bylo dostaveno a byla zde uspesne vyvedena mladata (viz foto c.7).

Za zminku stoji i husarsky kousek, ktery se povedl panu H., zamestnanci autoopravny pana L. v Opocne (RK). Vlastovky hnizdily jiz devaty rok ve skladisti teto firmy, ac se zde hospodarska zvirata nikdy nechovala. Hnizdo bylo umisteno klasickym zpusobem na osvetlovacim telese. Majitel se rozhodl, ze v teto mistnosti zridi pneuservis. Jmenovanemu pracovnikovi H. se nelibilo, ze vlastovky znecistuji trusem nove pneumatiky, a tak pockal, az dojde k vyletnuti a osamostatneni mladat. Potom nainstaloval v nedalekem zastresenem pruchodu hnizdni podlozku, hnizdo ze svitidla odrizl a prilepil na pripravenou podlozku. Vlastovky zmenu akceptovaly a ke druhemu hnizdeni toto hnizdo poopravily a pouzily (viz foto c.8).

Z opacneho konce vlastovciho stavitelskeho umeni jsou hnizda typu „ala vrabec domaci“. Ve chleve manzelu J. v Dobrusce (RK) jsem nasel hnizdo za odchlipnutym ruzkem sololitove desky, kterymi byl strop pobit. Po ukonceni prvniho hnizdeni doslo k rekonstrukci staje a hnizdo muselo byt odstraneno. Vlastovky vsak nasly ve vedlejsi staji podobne odchlipnuty ruzek sololitu a nevahaly a postavily zde hnizdo, ktere slouzilo ke druhemu uspesnemu vyhnizdeni. Pravdepodobne se jednalo o stejny par (viz foto c.9). S podobne postavenym hnizdem jsem se setkal ve stodole manzelu H. v Pulicich (RK). Rozdil byl jen v tom, ze na pokryti stropu bylo vyuzita podlahova krytina z PVC. I zde doslo k uspesnemu vyhnizdeni, ac slo opet o hladkou plochu zminene podlahove krytiny (viz foto c.10).

Stavba vlastovcich hnizd je zajimavy fenomen. Udivuje prizpusobivost vlastovek k danym moznostem, ktere se jim ve stajich, stodolach ci jinych objektech nabizeji. Pro mne zahadou je i to, ze nektere roky byla stavena hnizda jako o zavod, zatimco jindy byla hnizda stavena pomerne malo. Neni ani pravidlem, ze vlastovky pristupuji ke druhemu hnizdeni v hnizde, kde vyhnizdily poprve. Nezridka bylo pro ucely druheho hnizdeni postaveno nove hnizdo. Vsechna hnizda jsem si v prubehu hnizdni sezony znacil uhlem ci modrou kridou. Ve vetsich stajich jsem si kreslil i situacni planky umisteni hnizd, ktere jsem v prubehu hnizdni sezony stale doplnoval, a tak jsem mel zadouci prehled o teto problematice.

Mam velke podezreni, ze vlastovky mohou presidlit k druhemu hnizdeni i do jineho objektu. Jak vysvetlit, ze jsem nasel v jedne staji v cervnu jedno hnizdo a v cervenci tri?! Vlastovky nepriletaji na jare do nasich  chlevu ve stejnou dobu. Nekdy priletnou hlavni sily brzo, jindy pozde a nekdy priletaji na etapy atd. Nenasel jsem zpusob jak poznat, ktere obsazene hnizdo bylo z prvniho hnizdeni, ktere bylo az z  hnizdeni druheho, nebo kde slo o prvni hnizdo opozdilcu. V odborne literature je rovnez zminka o tretim hnizdeni. Je vseobecne povazovano za velmi vzacne (napr. HUDEC et all. 2003). Nemohu to zpochybnovat, nemam dukazy, ale jak poznat klasicke treti hnizdeni od druheho hnizdeni opozdilcu? A podobnych nezodpovezenych otazek jsem nasel v zivote vlastovek povicero a ja musim smutne uznat, ze jsem k objasneni pricin ubytku vlastovek nicim neprispel.

Vojtech Volf

Pouzita literatura:

HUDEC K., et all., 1983: Fauna CSSR. Ptaci III/1. Academia Praha.
SUCHOMELOVA E., CEPAK J., 2000: Chranme ptactvo, pomozme lidem: 28. BirdLife International.
VOLF V., 2007: Nekolik postrehu z probihajiciho vyzkumu vlastovek obecnych (Hirundo rustica). Krouzkovatel, (3): 17-19.
VOLF V., 2008: Ornitologicky vyzkum a krouzkovani vlastovek obecnych (Hirundo rustica) v letech 2003-2006 v Dobrusce a okoli. Acta musaei Neostadeni Bohemiae 2, Mestske muzeum Nove Mesto nad Metuji: 69-78.