Portrét tajuplného obyvatele běloruských lesů – puštíka vousatého. Foto – Mikalaj Varabej.
Na webu nasich beloruskych pratel www.birdwatch.by se nedavno objevily krasne fotky krasneho ptaka. Autor u nich popisuje, za jakych okolnosti je poridil. Abyste se take mohli pokochat krasou, kterou u nas nepotkate, poprosila jsem jej o souhlas s prelozenim clanku pro nas web.
Belorusko – U nas vsichni vedi, ze v Ivacevycskem okrese v Brestske oblasti v rezervaci „Vyganascanskae“ byl v letosnim roce pozorovan rekordni pocet pustiku vousatych (Strix nebulosa) – celych sedmnact paru! Ted je podzim. Sovy ale nikam nezmizely a ja doufam, ze se jejich pocet jeste rozrostl o vyvedena mladata. Pozorovat je ale neni nijak jednoduche…
Ptaka, ktery je na fotkach, jsem potkal v rozlehlem podmacenem brezovem lese. Reklo by se, ze to neni zrovna nejvhodnejsi biotop pro hnizdeni – nejsou tu stare stromy a ty, ktere tu jakztakz rostou, jsou velmi slabe a krehke. Ale potrava se tu najit da.
Kdyz jsem prichazel k jedne krivolake brize, jake tu jsou velmi vzacne, zaznamenal jsem nejaky pohyb. To pustik vousaty prudce otocil hlavu za zvukem mych bot, ktere cvachtaly ve vode! Sedel u kmene na vetvi na severni strane stromu.
Ztuhnul jsem a chvili jsem cekal, az se uklidni. Pak jsem se opatrne zacal pohybovat a zkousel jsem fotit. V prvni chvili me pustik velmi bedlive sledoval. Ale cim vic jsem se priblizoval, tim rychleji o me prestaval jevit zajem a zacinal se ke mne otacet z ruznych stran. Jen kdyz jsem se zastavil a pak se zacal znovu hybat, poslouchal kazdy selest se zvysenou pozornosti a zdalo se, ze uz uz odleti. V takovych chvilich bylo mozne dokonce slyset, jak cvaka zobakem a bylo videt vyhruzny postoj. Trvalo to ale jen chvilku, protoze si rychle zvykal na me pohyby.
Obecne se jeho chovani zasadne lisi napr. od ospalych kalousu. O nejake ospalosti u pustika vousateho nemuze byt vubec rec. A taky se vubec neboji, spis naopak.
Samotne pozorovani takovehleho ptaka je samozrejme zajimave. Ale nebylo by spatne take poridit pekne fotky! K tomu je ale potreba mit poradnou davku stesti…
Prvni zazrak se stal, kdyz se pustik rozhodl zmenit stanoviste a preletel o vetev vyse. Ted uz nemusel kroutit hlavou o 180°, kdyz me chtel sledovat. Ale i ja jsem se zaradoval: ziskal jsem moznost nafotit ho na prakticky idealnim posedu. Zbyvala jen „malickost“ – najit volny pruhled nebo aspon mezirku mezi kmeny a vetvemi s cistym vyhledem. Zdalo se mi, ze to neni mozne, prece jen jsem byl od neho nejakych patnact metru. Uz jsem si rikal, ze se zas tak nic hrozneho nestane, kdyz stravim nejakych pet – deset minut retusovanim prebytecnych vetvi v editoru… Ale k me velike radosti se volny pruhled prece jen nasel a pekne fotky se podarily. To byl druhy zazrak.
Tak takhle jsem nafotil snimky, ktere jsem chtel a pritom jsem mohl obdivovat toho nadherneho ptaka.
Ale pustik uz byl zrejme unaveny z pozorovani a opalovani, a kdyz jsem se otocil, odletel…
Mikalaj Varabej
(z belorustiny prelozila Sve)
Original clanku v belorustine najdete zde.
