Stále platí, že slavík tmavý (Luscinia luscinia) je na území naší republiky zjevem vzácným. Přesto se ornitologům daří s tímto druhem občas setkat, a v poslední době dokonce za velmi zajímavých okolností.
Nejvíce zástihů slavíka tmavého se týká podzimních mladých jedinců (kat.1K), chytaných do sítí kolem rybníků, při akcích v rákosinách. Naději na úspěch tam posilují zvláště plody černého bezu (bezinky). Mladí ptáci je na tahu s oblibou vyhledávají. Další možností setkat se s tímto slavíkem je období jarního tahu a zde už i ornitologové hlásí občasné zástihy. Stává se totiž, že tu a tam zaslechneme i hlas zpívajícího samce.
Krom těchto dvou období je z republiky hlášeno minimum ptáků, což ukazuje, ze případné hnízdění slavíka tmavého zůstává spíše jen naším přáním. V místní ornitologii, navzdory zmiňovaným, jednoznačných důkazů mnoho není. Přeci jen jsou ale v posledních desetiletích doloženy prodlevy zpívajících samců či účast ve smíšených manželstvích se slavíkem obecným (Luscinia megarhynchos).
V nedávné době vzbudily pozornost zástihy adultních slavíků tmavých v hnízdní či těsně pohnízdní době, navíc v prostředí, kde by je ještě před pár lety sotva kdo čekal. Ve vysokých nadmořských výškách.
První případ je z Českomoravské vrchoviny z okresu Žďár nad Sázavou (nad 600 m n.m), kde tým ornitologů ve třetí dekádě května 2011 chytil mj. i slavíka tmavého (samici?) a v komentáři kolegy Kopeckého stojí: “Nikdo zde nikdy ale nezaslechl zpěv slavíka, který by tu zněl naprosto exoticky“. Podle fotografií byl pták potvrzen jako slavík tmavý.
Druhým kroužkováním slavíka tmavého v dosud netradičním prostředí je nedávný zástih pelichajícího (!) adultního jedince kolegou Tláskalem v Orlickém Záhoří (nad 700 m n.m). Pták byl chycen v posledních dnech června 2012 při pravidelných odchytech. Popis zástihu je zamýšlen k samostatnému opublikování, proto se omezím na toto obecnější sdělení.
Třetím zjištením adultního slavíka tmavého, tentokrát však z nížiny, je čerstvý doklad z mé oblasti – tedy středního Pojizeří. Společného s předchozím má to, že rovněž pelichal.
Zjištěn byl v malé podmáčené vrbině u cesty, odkud zareagoval na přehrávaný kontaktní hlas slavíka obecného. Ještě že tak, nikdy bych slavičí odezvu z takovéhoto místa neočekával! Zjištěn byl 29. července a chycen ve dni následujícím. Ani v tomto případě však není možno doložit, kdy se pták v místě prvně objevil a v jaké souvislosti. Pravděpodobně půjde o samici.
Zmíněné odchyty adultních slavíků tmavých v čase pozdního května až července ukazují mimo jiné na zájem o podmínky České republiky, dokonce i ve vysokých polohách. Zda v tom hraje roli fakt, že na jiných příhodných místech v horách neprobíhají intenzivní výzkumy či je původcem zájmu o chladnější oblasti globální oteplování, nelze zatím rozhodnout. Co však po zkušenostech s tímto slavíkem vím, že krom (často nenápadně) jarních zpívajících samců v čase toku, je zjištění velmi obtížné. Zejména pak v čase pelichání je naděje doslova mizivá.
Pavel Kverek