V dobach faraonu byl ibis skalni (Geronticus eremita) siroce uctivan a byl dokonce jednim z hieroglyfickych symbolu. Ty doby jsou vsak davno pryc a dnes je ibis nejvzacnejsim ptacim druhem stredniho vychodu – zde jeho volne zijici populaci tvori pouze tri dospeli ptaci a jedno letosni mlade. Jeste donedavna se melo za to, ze volne zijici populace vymizela, ale v roce 2002 byla nalezena mala populace sedmi ibisu pobliz starovekeho mesta Palmyry v Syrii, zrejme poslednim utocisti techto krasnych ptaku.
Turecka vlada venovala k posileni uvedene populace sest odchovanych ibisu s cilem zabranit jejimu vymizeni. Dva z techto ptaku byli vybaveni vysilacem s tim, ze budou nasledovat jedince z divoke populace. Mezitim byly postaveny specialni voliery, kde se budou nachazet ostatni ptaci, u nichz by mohlo dojit ke hnizdeni a odkud by byla nova mladata vypoustena k posileni populace divokych ibisu. Dospele jedince i mladata vybavena satelitnim vysilacim zarizenim budou dale sledovat ochranari, kteri budou zaznamenavat jejich pohyb. Je znamo, ze dospeli ptaci migruji do Etiopie, kde travi zimni obdobi, ale o uzemi, kde zimuji mladi ptaci neni uplny dostatek informaci. Tym biologu sledujicich ptaky se bude mimo jine pokouset lokalizovat ibise na zemi tak, aby byly vice znamy detaily o prostredi, ktere pri migraci a zimovani vyuzivaji a mohlo byt ucinneji zamezeno pripadnemu ilegalnimu lovu.
Cely projekt je vysledkem velke mezinarodni spoluprace na niz se podileji ochranarske organizace, vedci, vladni organy i jednotlivci. Jde o priklad spoluprace, ktera je nutna pri ochrane ptaku, jejichz migracni trasy ci zimoviste se nachazi v ruznych zemich.
Ali Hammoud, reditel IAGNBI (International Advisory Group for the Northern Bald Ibis), coz je organizace zabyvajici se jiz od roku 1999 navratem ibisu skalnich zpet do volne prirody, k projektu rika, ze se jedna vyznamnou ochranarskou spolupraci v ramci regionu, jejimz cilem je samozrejme odvraceni nebezpeci vyhynuti ibisu.
Populace sedmi dospelych ptaku objevenych v roce 2002 se do letosniho roku zmensila na pouhe tri exemplare, a to navzdory prisne ochrane na uzemi Syrie. Stale pravdepodobneji se jevi, ze pricinou teto situace muze byt odloveni nektereho z ptaku nebo dalsi nevhodne aktivity, a to predevsim v oblastech mimo hnizdiste ibisu. Ochranari si slibuji, ze prave satelitni sledovani ptaku napomuze k objasneni konkretnich pricin staleho ubytku populace.
Ibis skalni je na svetovem seznamu ohrozenych druhu veden jako kriticky ohrozeny. Mimo zminenou syrskou populaci existuje v soucasne dobe jeste divoka populace techto ptaku na uzemi jihozapadniho Maroka, ktera ma vzrustajici tendenci a je odhadovana na 450 exemplaru (IAGNBI, 2009). Vzhledem k tomuto stavu existuje urcita nadeje, ze nekteri ptaci mohou byt rozptyleni i do jinych mist Maroka. Uvedene moznosti napovida napr. pozorovani 14 nekrouzkovanych exemplaru v oblasti stredniho Atlasu v roce 2004 (zdroj IAGNBI).
Pro Ceskou spolecnost ornitologickou musi byt potesujici, ze na seznamu, krome mnoha evropskych organizaci i jednotlivcu, kteri se na projektu ochrany ibisu ruznou formou podili, figuruje take jmeno pana Dr. Lubomira Peskeho jako jednoho z vyzkumnych biologu.
Zajemce o blizsi nahled do problematiky ochrany ibisu skalnich odkazuji na webove stranky zde , kde lze sledovat cestu petice ibisu vybavenych satelitnimi vysilaci nebo na stranky www.iagnbi.org, kde lze nalezt dalsi informace o projektu.
Milan Janousek
Clanek na BirdLife International naleznete zde
Turecka vlada venovala k posileni uvedene populace sest odchovanych ibisu s cilem zabranit jejimu vymizeni. Dva z techto ptaku byli vybaveni vysilacem s tim, ze budou nasledovat jedince z divoke populace. Mezitim byly postaveny specialni voliery, kde se budou nachazet ostatni ptaci, u nichz by mohlo dojit ke hnizdeni a odkud by byla nova mladata vypoustena k posileni populace divokych ibisu. Dospele jedince i mladata vybavena satelitnim vysilacim zarizenim budou dale sledovat ochranari, kteri budou zaznamenavat jejich pohyb. Je znamo, ze dospeli ptaci migruji do Etiopie, kde travi zimni obdobi, ale o uzemi, kde zimuji mladi ptaci neni uplny dostatek informaci. Tym biologu sledujicich ptaky se bude mimo jine pokouset lokalizovat ibise na zemi tak, aby byly vice znamy detaily o prostredi, ktere pri migraci a zimovani vyuzivaji a mohlo byt ucinneji zamezeno pripadnemu ilegalnimu lovu.
Cely projekt je vysledkem velke mezinarodni spoluprace na niz se podileji ochranarske organizace, vedci, vladni organy i jednotlivci. Jde o priklad spoluprace, ktera je nutna pri ochrane ptaku, jejichz migracni trasy ci zimoviste se nachazi v ruznych zemich.
Ali Hammoud, reditel IAGNBI (International Advisory Group for the Northern Bald Ibis), coz je organizace zabyvajici se jiz od roku 1999 navratem ibisu skalnich zpet do volne prirody, k projektu rika, ze se jedna vyznamnou ochranarskou spolupraci v ramci regionu, jejimz cilem je samozrejme odvraceni nebezpeci vyhynuti ibisu.
Populace sedmi dospelych ptaku objevenych v roce 2002 se do letosniho roku zmensila na pouhe tri exemplare, a to navzdory prisne ochrane na uzemi Syrie. Stale pravdepodobneji se jevi, ze pricinou teto situace muze byt odloveni nektereho z ptaku nebo dalsi nevhodne aktivity, a to predevsim v oblastech mimo hnizdiste ibisu. Ochranari si slibuji, ze prave satelitni sledovani ptaku napomuze k objasneni konkretnich pricin staleho ubytku populace.
Ibis skalni je na svetovem seznamu ohrozenych druhu veden jako kriticky ohrozeny. Mimo zminenou syrskou populaci existuje v soucasne dobe jeste divoka populace techto ptaku na uzemi jihozapadniho Maroka, ktera ma vzrustajici tendenci a je odhadovana na 450 exemplaru (IAGNBI, 2009). Vzhledem k tomuto stavu existuje urcita nadeje, ze nekteri ptaci mohou byt rozptyleni i do jinych mist Maroka. Uvedene moznosti napovida napr. pozorovani 14 nekrouzkovanych exemplaru v oblasti stredniho Atlasu v roce 2004 (zdroj IAGNBI).
Pro Ceskou spolecnost ornitologickou musi byt potesujici, ze na seznamu, krome mnoha evropskych organizaci i jednotlivcu, kteri se na projektu ochrany ibisu ruznou formou podili, figuruje take jmeno pana Dr. Lubomira Peskeho jako jednoho z vyzkumnych biologu.
Zajemce o blizsi nahled do problematiky ochrany ibisu skalnich odkazuji na webove stranky zde , kde lze sledovat cestu petice ibisu vybavenych satelitnimi vysilaci nebo na stranky www.iagnbi.org, kde lze nalezt dalsi informace o projektu.
Milan Janousek
Clanek na BirdLife International naleznete zde
