Smiřice – Bydlím v rodinném domku na okraji Smiřic. Jako každý rok, krmím i v letošní zimě na zahradě ptáky. Létají se jich k nám krmit desítky jedinců mnoha druhů. Na stromech mám rozvěšená krmítka se slunečnicí, jeřabiny a lůj. Kromě toho máme na zahradě jmelí. Záměrně jej seji na stromy v zahradě – hlavně proto, že se mi tato magická rostlina líbí, a také proto, že je to oblíbená vánoční rostlina. Naproti zahradě se jmelím na druhé straně domu máme také dub s ochmetem. Tyto cizopasné dřeviny jsou mým koníčkem a věnuji se jejich pěstování se vším všudy. Bobulky jmelí jsou ale také oblíbenou pochoutkou některých ptáků.
V prosinci na jmelí přilétal drozd brávník (Turdus viscivorus), vloni v dubnu pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla)… Drozda kvíčalu (Turdus pilaris) ani kosa černého (Turdus merula) jsem na jmelí nikdy neviděl. Především však mám radost z brkoslavů severních (Bombycilla garrulus), kteří mou zahradu rádi navštěvují. Bohužel ale letos nepřiletěli. Brkoslavi jsou zřejmě jediní, kdo požírá i ochmet. V letech kdy nepřiletí vydrží ochmet až do dubna a pak při rašení jeho plody opadají.
Jako každý rok, rozvěsil jsem i letos na strom také lůj. Dávám ho tam hlavně pro běžné ptáky, jako jsou strakapoud velký (Dendrocopus major), sýkory koňadry a modřinky (Parus major a P. caeruleus), brhlík lesní (Sitta europaea) a mlynaříci dlouhoocasí (Aegithalos caudatus). Letos se ale počet zájemců o lůj značně rozšířil a já se nestačím divit, kdo všechno mi na něj chodí. Překvapivě ho požírají např. také vrabci domácí a polní (Passer domesticus a P. montanus) a kosi černí (Turdus merula).
Jeden letošní host je ale opravdu nečekaný. K mému údivu nám na zahradu na lůj začala létat káně lesní (Buteo buteo). Vítaný doplněk jídelníčku objevila začátkem února a od té doby přilétá pravidelně už více než týden. Káně si našla lůj zřejmě z nedostatku potravy v přírodě. Již jsem úmyslně kvůli ní koupil 2 kg masitých kostí, aby měla nějaké maso. Z počátku byla plachá a po vyplašení už se ve stejném dnu nevrátila. Den ze dne ale ztrácí plachost a nyní se již po vyplašení do několika minut vrací ke své hostině.
Zajímavé je, jak na neobvyklého hosta reagují ostatní ptáci. Je zřejmé, že dobře vědí, že je káně neloví a není pro ně nijak nebezpečná. Leknou jen při jejím příletu a odletu, ale pak už se zase rychle vrátí na krmítka na svoji oblíbenou potravu a dál se krmí. Naskýtá se mi pak zajímavý pohled na jabloň, na jejímž vrcholku hoduje káně a o něco níže jsou krmítka plná drobných ptáků. Když jsem káni pozoroval při vzletu, viděl jsem, že na lovení ptáků ani není uzpůsobená. To když nalétává krahujec obecný (Accipiter nisus), to je jiný mazec. To některý pták spustí poplach a všichni okamžitě vlétnou do nejbližších keřů a do jmelí. Napadlo mě, že možná je ta káně paradoxně chrání, protože krahujec se jí zřejmě bojí a spíš se místu, kde se vyskytuje vyhne. To se budu snažit vypozorovat.
V blízkém okolí mého bydliště není mnoho vysokých stromů, poblíž máme pouze park. Nebližší velký les je od nás vzdálen asi 3 km. Asi 200 metrů od našeho domu za řekou Labe jsou ale rozlehlá pole s remízky, kde zřejmě „naše“ káně žije. Před 18 lety jsme tam s Davidem Sojanem a Honzou Šolcem pomáhali Miroslavovi Dusíkovi kroužkovat mladé káně na několika hnízdech.
Jsem rád že si káně vybrala právě mou zahradu. Jen se bojím, že by ji někdo mohl neprávem považovat za nebezpečného škodlivého ptáka a mohl by se jí pokusit ublížit.
Daniel Bozner
Zde se se můžete podívat na krátké video káně, krmící se na loji na zahradě. Můžete si všimnout, jak je celý strom ověšený ptačími dobrotami a jak ptáci létají na krmítka pod hodující káni.
