Trni – Slavik obecny (Luscinia megarhynchos) hnizdi v nasi republice jedenkrat v roce, pripadna pozdejsi hnizdeni jsou nahradni, za puvodni zmarena. Slavici tak cini v pripade, ze oba rodice preziji a ze prvni pokus byl prerusen jeste ve fazi snusky. Nahradni snusky za predovana hnizda ci uhynula mladata jsem dosud nezaznamenal.
Dne 12. cervna 2011 jsem byl upozornen na vyskyt slavika tesne za hranici stredoceskeho kraje u vychodoceske obce Trni, zapadne od Sobotky. Na prehrany druhovy zpev pred malym lesikem opravdu prisla odezva, a to i pres pokrocile datum navstevy.
Do dvanactimetrove site, ktera presahla za polovinu prumeru mista a byla natazena v miste cesticky, se podarilo po chvili odchytit samce ve stari nejmene tri let. U site vsak byl po chvili pozorovan jeste jiny adultni slavik bez hlasovych projevu, nervozne vsak sezobavajici potravu kolem. V jedne ze sklopek s nastrahou moucneho cerva, natazene zevnitr pred trnitym lemem lesiku, po chvili opravdu slavik poskakoval. Bylo prekvapive, kdyz jsem v chycenem jedinci zjistil jineho samce, tentokrat v druhem roce zivota. Tento mel, narozdil od prvniho, kloaku nevyraznou a dokonce jiz zacinal pelichat kridla. S presvedcenim, ze v nevhodne malem lesiku a navic za hranici rozsireni druhu v oblasti, se „pouze“ sesli dva sameckove, jsem prostredi opustil.
Navstivil jsem pak lokalitu znovu 19. cervna ve snaze znovu chytit pelichajiciho jedince a posoudit rychlost pelichani. Namisto toho jsem vsak pod dubem za potokem v okraji lesiku pozoroval slavika, upominajiciho nervozitou na probihajici hnizdeni. V dalekohledu jsem si overil, ze ptak neni krouzkovan, ze se tedy jedna o tretiho slavika na lokalite. Do nove natazene site se mi nakonec podarilo pozorovaneho slavika chytit a urcit jej jako dvouletou dosud nepelichajici samicku s cerstvou (nesvraskajici) nazinou. To mne primelo k vytipovani mista pro hnizdo a jeho nalezeni. K memu udivu se v nem nachazelo pet mladat rozdilneho veku. Protoze nejstarsi dosud nepresahlo stari pro bezpecne krouzkovani mladat, vsechna jsem oznacil. Pote jsem radu dni (az do jejich rozbehnuti mimo hnizdo) k Trni zajizdel, abych poridil momentky z vyvinu a zaznamenal peci rodicu. Hnizdiste jsem prestal navstevovat az v case, kdy jiz byla mladata krmena opodal hnizda. Stavbu jsem zdokumentoval do archivu.
Za leta specializace jsem posbiral mimo jine i radu zkusenosti s hnizdenim slaviku, proto se domnivam, ze se v tomto pripade nejednalo o hnizdeni nahradni, ale o pozdni. Uvahu podporuje stav hnizdni naziny samice, peclivost hnizdni stavby i vysoky pocet mladat.
Vypoctem lze dohlednout i priblizneho terminu osamostatneni mladat, kterym se jevi rozhrani 1. – 2. dekady cervence.
Vzhledem k tomu, ze se zabyvam i problematikou pelichani, neni od veci zminit, ze i takto opozdene slavici pary stihnou prepelichat v case skolnich prazdnin a hnizdiste do zari opustit. V zari lze v sledovane oblasti zjistit slavici rodice jen opravdu vyjimecne.
Pavel Kverek
