Umělé prostředí pro ptactvo – protierozní výsadby podél silnic (okraj Mladé Boleslavi) – foto: P. Kverek
Mladá Boleslav – Při kontrole jednoho z tradičních hnízdišť slavíka obecného na okraji Mladé Boleslavi byl 3. června chycen adultní jedinec slavíka, vykazující známky křížení. Přestože se nejedná o první případ odchycení hybridního jedince během osmadvacetiletého výzkumu v oblasti, tento (v pořadí již čtvrtý) je bezesporu nejzajímavější.
Pokud by se všechna podezření potvrdila, byl by konečně zaplněn prostor v otázce křížení příbuzných slavíků, kde si vědci kladli otázku, jak to je s hybridními samicemi, jež na rozdíl od plodných samců, se buď vůbec ze snůšky nevylíhnou a pokud žijí, pak jsou zřejmě sterilní.
Chyceným slavíkem se totiž podle celé řady znaků zdá být právě nehnízdící samice!
Náznak skvrnění hrudi u hybridního slavíka – foto: P.Kverek
Posouzením zbarvení hrudi i ocasu, změřením křídla a poměrem 1. ruční letky k nejdelší svrchní krovce křídla, vyšší hmotností, ale i zúžením vnějšího praporu pouze na 3. ruční letce, vzešlo podezření na křížence slavíka obecného se slavíkem tmavým. Na samici jsme usoudili podle přeci jen kratšího křídla (v porovnání s třemi předchozími samci), podle hlasových projevů (nezpívala po vypuštění, ve sklopce se ozývala tlumeným „cvakáním“), podle tvaru kloaky (ikdyž neměla hnízdní nažinu) i podle skutečnosti, že již koncem května zahájila kompletní pelichání! Na základě zkušeností s hybridními samci na hnízdištích slavíků obecných se totiž domnívám, že tito se buď přímo podílejí, anebo se alespoň snaží podílet na hnízdění příbuzného druhu. Jejich rozmnožovací orgány jsou v tom čase zvětšené – aktivní a především si žádný takový slavík nedovolí pelichat a tím vyřadit z procesu.
Levé pelichající křídlo křížence (začátek od 9.(!) ruční letky, chybí již 6. loketní letka) – foto: P.Kverek
O hybridních samicích se dále soudí, že pokud existují, jsou samcem na hnízdišti „trpěny“.
Protože byly opakovanou návštěvou na lokalitě zajištěny podklady pro analýzu DNA a získána spodní krovka ocasní, výsledek přinese rozluštění.
Lokalita na okraji města patří k nově mnou popisovaným „moderním“ hnízdištím slavíka obecného, kde zpěv mistra, sedícího v májovém podvečeru na rozkvetlé trnkové větvi, často hned vedle ocelového svodidla, „bojuje“ s kraválem řvoucích motorů na dolní i horní silnici.
Jedná se o prostředí, kde protierozní pásy zeleně vyplňují obrazce vzniklé mimoúrovňovým křížením silnic, místa nesmírně atraktivní, vyznačující se vysokou rozmanitostí živočišných druhů, ale současně i velmi nebezpečná, zejména pro slabě létající mláďata. Frekvence provozu je jen na zmiňovaném tahu Praha – Liberec značná.
Pravé pelichající křídlo křížence (výměna začla na 5. loketní letce, jinak vše stejné) – foto. P.Kverek
Prostředí je bizarní i z mnoha dalších pohledů. Hustota slavíků je zde vysoká a kout po celou vegetační dobu doslova hýří barvami a vůněmi, mnohdy vskutku exotickými. Odborník na dřeviny napočítal hned několik desítek keřů a stromů – od všemožných růží, přes šeříky až k vysoko se pnoucím liánám kivi. V tuto chvíli s předstihem mnohde kvetou nenápadné, o to však intenzivněji vonící hlohyně „české olivy“.
Některé viadukty mají v nabídce i podmáčená stanoviště v blízkosti poškozených svodnic, s rákosinkou i ostřicemi, jiné zas nabízejí vyprahlé kamenné sutě, hned vedle pak zeleň v několika patrech. Pro ptactvo učiněný ráj! Jen škoda, že nejsme schopni podobné prostředí nabídnout i jinde, v bezpečnější krajině.
P. Kverek
Břicho s nevýraznou kloakou a patrnou zásobou podkožního tuku) – foto: P.Kverek
Pelichání drobného peří mnohde na tělě hybrida – foto: P.Kverek
