Jicinsko – Svet se meni. Nekdy k lepsimu, jindy k horsimu. Kde by mne pred lety napadlo, ze jednoho dne se dockam doby, kdy ve svem rodnem kraji spatrim hnizdo sokola stehovaveho (Falco perregrinus)!
Historicky posledni par hnizdil v teto oblasti primo v srdci skalniho mesta v roce 1956 (Mrkacek, 2000). Diky zvysujicimu se turistickemu ruchu a intenzivnejsimu horolezeckemu vytizeni oblasti bylo toto hnizdo opusteno.
Pote jej sporadicky vyuzivaly postolky obecne (Falco tinnunculus) a jednou zde ucinili pokus o hnizdeni krkavci velci (Corvus corax), jimz ale z vyse uvedenych duvodu hnizdni vyklenek s rozvijejici se turistickou sezonou prestal vyhovovat. Pouze v roce 2002 zde byl pozorovan par sokola stehovaveho, pohybujici se kolem tohoto tradicniho mista. Par se zde vsak zdrzel pouze asi 14 dni a ke hnizdeni tehdy nedoslo. Muselo tedy uplynout celych dlouhych petapadesat let, nez si tento dravec nasel cestu zpet. Jak vidno, zmeny nemusi byt vzdy jen k horsimu.
Pricinou navratu sokolu je zcela jiste rostouci pocet hnizdicich paru v okolnich oblastech a z toho logicky plynouci expanze nove vytvorenych paru do novych hnizdnich, dosud neobsazenych lokalit. Dalsim vyznamnym faktorem pro zahnizdeni je velmi pravdepodobne rozsahle odlesnovani celych udoli a rozlehlych rokli z duvodu kurovcove kalamity. Diky odlesnovani byly obnazeny a „zpristupneny“ sokolum vhodne polodutiny v okrajovych skalnich masivech. Dokud zde byly stromy, nemohla byt tato mista vyuzivana ke hnizdeni ani postolkami ci krkavci. Po vykaceni vzrostlych stromu se tak objevila nova vhodna atraktivni hnizdni stanoviste.
Pritomnost hnizdiciho paru sokolu stehovavych byla velmi napadna, stari ptaci i mladata na hnizde se casto ozyvali napadnymi hlasovymi projevy. Vyska hnizda nad zemi byla jen asi 7 metru. Hnizdo bylo umisteno v pomerne malem prostoru, kam se tri mladata jen stezi vmestnala. Mladata byla okrouzkovana a z hrudi jim bylo odebrano nekolik per k analyze genetickeho materialu. Na hnizde byly pritomny cetne zbytky koristi, jednalo se ve vsech pripadech o holuby, a to jak hrivnace (Columba palumbus), tak i o domaci formu holuba skalniho (Columba livia domestica). Nebylo zjisteno, ze by stari ptaci byli krouzkovani.
Hnizdeni sokola stehovaveho v teto lokalite ma velkou nadeji na opakovani. Nachazi se v okrajove oblasti neprilis turisticky vyuzivane. Rovnez horolezecka aktivita v teto casti udoli je jen ojedinela. V dohledne budoucnosti v dalsich letech navic oblast nedozna zadnych velkych krajinnych zmen. Hnizdeni bylo uspesne, takze by sokoli nemeli mit duvod se na osvedcene misto nevratit.
Vladimir Soltys
