Holešovice, dospělá samice sokola. Foto – Martin Černý.
Praha – Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) je kriticky ohrožený druh dravého ptáka. Tento úžasný lovec téměř vyhynul v 60. letech 20. století zejména v důsledku hromadění DDT v potravním řetězci. Celosvětový kolaps populací se u nás projevil jeho kompletním vymizením na dlouhá desetiletí. První novodobá hnízdění v České republice se datují až od poloviny devadesátých let. Díky zákazu výroby a používání DDT a díky následné systematické ochraně sokoli v současné době postupně znovu osidlují svoje historická hnízdiště. Těmi jsou u nás zejména vysoké a klidné skalní stěny. Vhodných nerušených lokalit ovšem v přírodě stále ubývá a tak zůstávají počty hnízdících párů nízké – aktuálně v ČR hnízdí přibližně 50 párů.
Sokol se živí jinými ptáky střední velikosti, které loví v letu. Při střemhlavém útoku volným pádem dokáže vyvinout až rekordních rychlostí, blížících se 300 km/h. Oblíbenou potravu sokolů tvoří holubi. Pravděpodobně právě díky atraktivitě všudypřítomných hejn zdivočelých holubů sokoli stále častěji překonávají svoji přirozenou plachost a objevují se i ve velkých městech a jejich okolí. Pro odpočinek a pro vyhlížení kořisti si tady vybírají dominantní vysoké stavby, jako jsou televizní vysílače, vysoké kostelní věže nebo tovární komíny.
Karlín, dospělá samice sokola. Foto – Martin Černý.
Městské prostředí sokoly sice přitahuje přebytkem potravy, ale na druhé straně je pro ně v mnoha ohledech velmi nepřátelské. Ptáci hynou nárazem do skleněných ploch, drátů nebo jiných nepřirozených překážek a pokud se už někde pokusí zahnízdit, úspěšnost bývá velmi malá. Sokoli totiž, podobně jako ostatní sokolovití dravci nestaví vlastní hnízda a v přírodě k hnízdění využívají stará hnízda jiných ptáků – převážně krkavcovitých. Vhodná stará hnízda se ovšem ve městech téměř nevyskytují, takže se sokoli občas neúspěšně pokusí zahnízdit na něčem, co se hnízdu alespoň vzdáleně podobá. Zkušenosti ze západní Evropy nicméně ukazují, že pokud jsou sokolům ve městech poskytnuta bezpečná hnízdiště ve formě hnízdních budek nebo podložek, jsou schopni takové městské prostředí postupně úspěšně kolonizovat. Takováto ochranářská opatření, která umožní rozšířit hnízdní areál a populaci za hranice nedostatkového skalního prostředí mohou pak velmi zásadně přispět k ochraně druhu jako celku.
Počínaje rokem 1995 zahnízdili sokoli na Starém Městě v Praze na Týnském Chrámu a v následujících letech pak na kostelu Sv. Jakuba. Hnízdění byla tehdy zajištována a dokumentována RNDr. L. Peškem. Praha se v té době mohla pyšnit jedním z prvních městských hnízdění sokolů stěhovavých v Evropě vůbec. Současně šlo tehdy také o jedna z prvních prokázaných hnízdění v novodobé „sokolí“ historii v České republice. Bohužel toto slavné období netrvalo dlouho. Oba hnízdící ptáci ze Starého Města byli během několika málo let postupně nahrazeni (po úhynu nebo úrazech původních ptáků) a nakonec zbyla jen nespárovaná samice. Za celým tímto obdobím udělal černou tečku zánik hnízdišť na Starém Městě, kdy byly uzavřeny vletové otvory a objekty byly “zabezpečeny” protiholubími opatřeními, jako jsou ostny a sítě. V dalších letech byli pak sokoli pozorováni už jen příležitostně, zejména v okolí televizního vysílače. Žádné další hnízdění už ale v Praze prokázáno nebylo. To, že v Praze sokoli v současné době nehnízdí, je o to smutnější, že v mnoha dalších Evropských městech se mezitím úspěšně a stabilně zabydleli.
Michle, sokolí pár. Foto – Dušan Rak.
V roce 2010 jsme se rozhodli pokusit se tuto nepříznivou situaci změnit a nastartovali jsme aktivity s cílem sokolům v Praze pomoci. V první řadě jsme dali dohromady neformální skupinu několika lidí, které téma ochrany sokolů zajímá a začali jsme s intenzivním monitorovacím úsilím. Data o pozorováních a získané znalosti jsou zaznamenávány a mezi členy skupiny sdíleny on-line pomocí nástrojů GoogleDocs a pomocí Facebookové skupiny. Za necelé dva roky jsme již nashromáždili zhruba 2500 kontrol (z toho přibližně 1500 pozitivních pozorování). Znalosti o jedincích, kteří se v Praze zdržují a o jejich zvycích nám pak umožňují identifikovat místa, která jsou pro sokoly důležitá. Ať už jde jen o oblíbené odsedávky, nocoviště nebo o potenciální hnízdí lokality, snažíme se vždy s majiteli navázat kontakt a spolupráci, abychom pro sokoly zajistili co nejpříznivější podmínky. Pokud je předpoklad, že by dané místo mohlo v budoucnu fungovat jako hnízdiště, vyjednáváme o umístění hnízdních budek. V současné době jsou budky zatím na třech místech. První je na střeše věže kostela sv. Václava ve Vršovicích, druhá v jedné z věží kostela sv. Cyrila a Metodějě v Karlíně a poslední budka je na komíně Pražské teplárenské v Praze Michli. Všem majitelům výše zmíněných objektů velmi děkujeme za dosavadní spolupráci a doufáme, že seznam míst s instalovanými budkami se postupně ještě rozšíří i na další důležité objekty.
Neformální pražská sokolí skupinka aktuálně sdružuje zhruba 20 různě aktivních a různě zkušených členů. Jsou mezi námi jak velmi zkušení ornitologové, tak naopak i laikové ornitologií neposkvrnění – například aktivní lidé z objektů, se kterými spolupracujeme. Skupinka je tedy zcela otevřená a vítán je kdokoli další, kdo by chtěl sokolům v Praze s námi pomoci. Velmi také oceníme vaše náhodná pozorování sokolů (klidně i zpětně). Každé další pozorování může nečekaně přispět k rozšíření našich dosavadních znalostí. Pro veřejnost jsme připravili facebookovou stránku na adrese http://www.facebook.com/prague.peregrine.watch , kde publikujeme novinky, mnoho fotografií, videí či návodů, kde sokoly v Praze přímo pozorovat. Kontaktovat nás můžete buď na té stránce nebo na emailové adrese prague.peregrines@birdlife.cz případně prague.peregrines@gmail.com.
Doufejme, že se někde v Praze brzo dočkáme úspěšného hnízdění těchto nádherných dravců!
Dušan Rak
prague.peregrines@birdlife.cz
(článek převzat s povolením ze stránky http://birdlife.cz/index.php?ID=2332)
Letiště Ruzyně, mladý samec. Foto – Václav Šena.
Více informací k historii výskytu sokola stěhovavého můžete najít v těchto zdrojích:
http://www.peske.wz.cz/peregrine.htm
Peške L. 1996: První prokázané zahnízdění sokola stěhovavého (Falco
peregrinus) v Praze. The first confirmed breeding attempt of Peregrine
Falcon (Falco peregrinus) within Prague, in Czech, English summary). Buteo
7: 55-66. [Journal_Article].
Peške L. 1997: Úspěšné vyhnízdění sokola stěhovavého (Falco peregrinus) v
Praze v roce 1996. Successful breeding of Peregrine Falcon (Falco
peregrinus) within Prague in 1996, in Czech, English summary. Buteo 9:
109-114. [Journal_Article].
Michle, dospělá samice sokola. Foto – Dušan Rak.
Žižkovský vysílač, v pozadí dospělá samice sokola na kostele Sv.Prokopa. Foto – Dušan Rak.
Karlín, kostel Sv. Cyrila a Metoděje, dospělá samice sokola. Foto – Dušan Rak.
