Slavík modráček ve svém typickém hnízdním prostředí. Foto – Jerzy Bartuzi.
Kněžmostsko – Slavíci modráčci (Luscinia svecica) vždy vzbuzovali značný zájem ornitologů. Od konce 80. let 20. století, kdy začala středoevropská „bělohvězdá“ subspecie (L. s. cyanecula) v Čechách i na Moravě přibývat dokonce jako hnízdící druh, se zájem ještě znásobil. Nyní, kdy se zvolna uzavírá první desítka 21. století, lze říct, že výsledků kroužkování nejkrásnějšího z kvarteta slavíků, je poměrně dostatek.
A protože Kněžmostsko bylo v roce 1986 jedním z prvních prokázaných hnízdišť v tehdejší republice, zrodila se i u nás šance, tento druh řadu let podrobněji sledovat. Výsledky nebyly dodnes bohužel dostatečně analyzovány a stále skrývají četná tajemství. Problematika usazování prvně hnízdících mladých samců je však již do jisté míry probádána.
V zmiňovaném archivu lze k této otázce objevit hned několik odpovědí, odhalujících (narozdíl od slavíka obecného – Luscinia megarhynchos) přesuny i na poměrně značné vzdálenosti.
V oblasti rybníků u Koprníku ( SV Mladoboleslavsko) byl tehdy označen v několika letech po sobě dostatek mláďat k tomu, abychom každého jara s nadějí mohli očekávat šíření hnízdní populace. Hned je ale třeba dodat, že k němu nikdy nedošlo, hnízdiště dokonce zaniklo. Přesto pozornost věnovaná kroužkování mláďat jisté výsledky přinesla.
Samice modráčka z hnízdícího páru. Foto – Pavel Kverek.
Zajímavá je kontrola mladého samce v místě kroužkování následujícího jara, kdy se však pták hned druhého dne z místa narození vytratil. Další mladý samec byl hned následujícího jara nahlášen zpívající z Českolipska a jiný náš byl po několika letech zjištěný přesídlený v rámci Mladoboleslavska na rybník Kabát (15 km J). Zajímavý výsledek přinesla i moje účast na kroužkovací akci v rákosinách Bohdanečského rybníku. Mladého (ještě kropenatého) modráčka, jsem zde určil podle rozvírajícího se modrého pírka v náprsence jako samce a ten byl následujícího jara chycen na rybníku Zrcadlo na Jičínsku. Dalším zajímavým modráčkem je pták chycený na Červenském rybníku jako dvouletý, jeden den zpívající, okroužkovaný před rokem jako mládě na Mělnicku. A stejně zajímavým se jeví i jiný výsledek dvouletého (místem protahujícího) jarního samce z Červenského rybníku, který byl chycen při akci CES po ránu jako slabě zpívající a v následujícím roce (M 3K) zjištěn přesídlený do oblasti Sedmihorek v Českém ráji, kde je od té doby každoročně sledován (viz článek na webu VČP ČSO a nově vycházející sborník Panurus).
Zatím posledním případem, volajícím po hlubší analýze, je zahraniční zpětné hlášení, které konečně přišlo i nám. Mladý samec, chycený na nahrávku v rákosinách rybníku Brodek u Kněžmostu s italským kroužkem OZZANO AZ 71315 začátkem dubna 2008 byl i v místě kroužkování (region Latina) o tři týdny dříve určen jako dvouletý samec. Kde se mohl modrák, na Kněžmostsku toho jara v páru hnízdící, narodit, když na Brodku to zcela jistě nebylo, protože tam druh mnoho let předtím nehnízdil? A v roce 2009 už zase ne.
Samec modráčka, označený v dubnu 2008 v Itálii. Foto – Pavel Kverek,
Co to vypovídá o chování mnohých samců středoevropských modráčků, chystajících se k prvnímu hnízdění?
Zatímco mladí slavíci obecní (samci) se usazují podle mých poznatků blízko místa narození, modráčci tak v oblasti nečiní. Pokusí-li se o návrat, podle důkazu místem zřejmě pouze proletí. A co pták od Sedmihorek, na Červenském rybníku následujícího jara při chvilkovém pobytu zastižený? Co teprve mládě z Pardubicka – usadil se na Zrcadle, nebo se vrátil do východních Čech? A mohl kněžmostský, tehdy přesídlený mladý modráček, získat vztah k novému hnízdišti u Rožďalovic za předpokladu, že by tehdy rákosí rybníku Kabát i s hnízdem nevyhořelo? A co mládě od Mělníka a jiný „kněžmostský“ na Českolipsku?
A konečně – co, na svůj věk až překvapivě vybarvený samec z rybníku Brodek, označený na zimovišti či při návratu domů (chycen v Itálii dokonce 2x)?
Modráčci, přestože jejich výsledků kroužkování početně přibývá, mnohá tajemství dále drží.
Pavel Kverek
