poštolka pestrá (Falco sparverius) – foto: J. Vaněk
18.1.
Ráno přijíždíme s Petrem a Lojzou v 7.30 hodin na smluvené místo do Playa Larga. Průvodce nás již očekává, takže nic nebrání, abychom vyrazili do terénu. K první zastávce velí průvodce snad již po sto metrech jízdy a ukazuje na skupinu stromů, vzdálenou od silnice pár desítek metrů. Teprve nyní objevujeme skupinku pěti amazoňanů kubánských (Amazona leucocephala). Vytahujeme stativák, prohlížíme papoušky, ale na fotografování je ještě příliš málo světla a také vzdálenost není ideální. Po chvíli pokračujeme v jízdě a z hlavní silnice odbočujeme do vnitrozemí poloostrova, kde jsou již pouze prašné cesty vedoucí listnatým lesem. Z ničeho nic opět velí průvodce k zastávce a po vystoupení z auta ukazuje někam do korun stromů. Až po chvíli pátrání objevujeme na větvi sedícího kulíška kubánského (Glaucidium siju), který si nás zvědavě prohlíží a neprojevuje žádnou mimořádnou plachost. I tady je dost citelný nedostatek světla, ale kulíškova trpělivost nám umožňuje vyzkoušet všechna možná nastavení fotoaparátů, takže doufáme, že nějaký záběr vyjde. Po několika set metrech další jízdy opět zastavujeme a dále pokračujeme pěšky po pěšině do hloubi lesa.
todi pestrý (Todus multicolor) – foto: J. Vaňek
Průvodce je vybaven walkmanem s nahrávkami ptačích hlasů a s různou mírou úspěšnosti tohoto zařízení používá k vábení některých ptačích druhů. Přivábit se tak daří zeleňáčka kubánského (Vireo gundlachi), leskota modrošedého (Polioptila caeruela), drozdce černohlavého (Dumetella carolinensis), lesňáčka lejskovitého (Setophaga ruticilla), jednoho z kubánských endemitů lesňáčka západokubánského (Teretistris fernandinae) a dále lesňáčka modrohřbetého (Dendroica caerulescens) a hýlovce černé (Melopyrrha nigra). Já a Petr se samozřejmě pokoušíme fotografovat, ale u většiny ptáků nemáme v hustém porostu, navíc při nedostatku světla, nárok. V jednu chvíli zahlédneme ptáka, který rychle přeběhl cestu a zmizel v porostu. Byl to jeden z několika druhů pozemních holubů rodu Geotrygon, ale druh nedokázal spolehlivě určit ani nás průvodce. Chůze lesem je také zpestřena hlasy trogonů kubánských (Priotelus temnurus), které občas zahlédneme a také amazoňanů kubánských, z nichž jednoho stačil zahlédnou Lojza. Asi po půl hodině vycházíme z přítmí lesa na paseku, kde se z nižšího keřového podrostu k nebi tyčí jednotlivé palmy. V koruně jedné z palem objevujeme datly karibské (Melanerpes supercilialis), kteří zde posedávají se svěšenými křídly a suší si peří. Dalšími šplhavci jsou datli kubánští (Xiphidiopicus percussus) a asi dvakrát se nám podaří spatřit kukačku Merlinovu (Saurothera merlini) a dokonce ji vyfotografovat. Zlatý hřeb našeho výletu přichází vzápětí, když něco proletí kolem nás s pronikavým bzučením. Nejprve mám dojem, že kolem nás létá nějaký bručící hmyz, ale vzápětí pochopím, že zdrojem zvuku jsou křídla kalypty nejmenší (Mellisuga helenae). Tento pták svou velikostí skutečně hmyz připomíná a je nejmenším ptačím druhem na světě. Navzdory podivnému českému jménu se jedná o druh kolibříka a další kubánský endemický druh. Samozřejmě zastavujeme a očekáváme, zda se kalypta objeví znovu. Naše přání je po chvíli vyslyšeno. Tentokrát přilétají dokonce dva ptáci – patrně pár a usazují se na nedalekém keři. Po chvíli vzlétají a znovu se vracejí na keř, což se ještě několikrát opakuje. Pochopitelně pilně fotografujeme ale objekty našeho zájmu jsou tak miniaturní, že pochybuji, že na snímcích vůbec něco najdeme. Po několikaminutovém pozorování kalypt se vydáváme zpět na cestu k našemu autu. Při zpáteční cestě se ještě setkáváme s nádherným todim pestrým (Todus multicolor) a tyranem karibským (Tyrannus caudifasciatus), kteří nám dokonce poskytují čas na fotografování. Poté již přicházíme zpět k autu a průvodce velí k návratu do Playa Larga. Ještě jednu zastávku však přece jen děláme. To když nás průvodce upozorňuje na dravce sedícího na sloupu u silnice. Opatrně vystupujeme a fotografujeme si pěkný exemplář káně tmavé (Buteogallus anthracinus). Poté již opravdu následuje návrat do Playa Larga a konec výletu s průvodcem. Toho vysazujeme u jeho domu a teprve teď přichází řeč na placení. Ten po každém požaduje za ty tři hodiny v terénu 12,- CUC (konvertibilní peso = přibližně 1 USD). Abych si procvičil konverzaci, tak trochu smlouvám, takže konečná cena je 10,- CUC na osobu.
kalypta nejmenší (Mellisuga helenae) – foto: J. Vaněk
Protože je teprve jedenáct hodin dopoledne, řešíme otázku co podnikneme dál. Volba padá na mokřad, který jsme navštívili již včera, ale nic nového proti včerejšku zde není a ptáků spíše méně. Proto pokračujeme dál po silnici směrem na městečko Boca de Guamá. Cestou míjíme stojaté vodní plochy u kterých samozřejmě zastavujeme a zkoumáme místní ptačí osazenstvo. Náš seznam pozorovaných druhů se tak rozrůstá o další zajímavé druhy – volavku velkou (Ardea herodias), luňáka bažinného (Rostrhamus sociabilis), slípky žlutonohé (Porphyrula martinica) a lysky americké (Fulica americana).
Pozdě odpoledne konečně přijíždíme do zmíněného městečka Boca de Guamá, které je známé krokodýlí farmou a dále je výchozím bodem k výletům motorovými čluny do ostrovní indiánské vesnice na jezeru Laguna del Tesoro. Tyto turistické atrakce však dnes v plánu nemáme a tak se jen porozhlížíme po městečku. V místním parčíku objevujeme dvě vrány bahamské (Corvus nasicus), datla rudohrdlého (Sphyrapicus varius) a lesňáčka žlutohrdlého (Geothlypis trichas). Na potok protékající parčíkem zalétá rybařík pruhoprsý (Ceryle alcyon) a na drátech u silnice pózují dvě poštolky pestré (Falco sparverius). Bohužel, světla rychle ubývá, a tak vyrážíme na zpáteční cestu.
Při večerním posezení u obligátního mojita plánujeme zítřejší návštěvu rezervace na Laguna de Las Salinas. José vyjednal průvodce a do rezervace zítra pojede s námi.
19.1.
Ráno znovu míříme do Playa Larga, které je výchozím bodem k výpravám do rezervace. Během chvíle José zajistí průvodce – svého známého a můžeme vyrazit.
Cesta rezervací nejprve vede několik kilometrů mezi hustými akátovými porosty ve kterých se dá jen těžko něco živého zahlédnout. Přesto v jednom místě náhle velí průvodce k zastavení a ukazuje někam do houští. Teprve po chvíli objevujeme kulíška kubánského a následující minuty se intenzívně věnujeme jeho fotografování. Je nám však naprostou záhadou, jak jej mohl průvodce z jedoucího auta v houští vidět a začínáme mít podezření, že zde mají kulíšky naaranžované. Tuto hypotézu však kulíšek po chvíli vyvrací tím, že volně odlétá. Ještě před další cestou stačíme v houští zaznamenat tyrana bahamského (Myiarchus sagrae).
vodouš velký (Tringa melanoleuca)
Asi po deseti kilometrech jízdy se před námi konečně začínají otevírat volné plochy s lagunami a naštěstí i s ptáky. Cesta po které jedeme tvoří násep a vede prostředkem těchto lagun, takže na obou stranách je co pozorovat. Každou chvíli zastavujeme a ke slovu pochopitelně přichází stativový dalekohled. K pozorování využíváme i několika pozorovacích věží, které zde jsou k dispozici. Hned v průběhu prvních zastávek pozorujeme asi tři potápky americké (Podilymbus podiceps), smíšená hejna volavek bílých (Egretta alba), červenavých (E. rufescens), tříbarvých (E. tricolor), modrošedých (E. caerulea) a bělostných (E. thula), jednu volavku velkou, dále desítky pelikánů hnědých (Pelecanus occidentalis), kormoránů neotropických (Phalacrocorax brasilianus) a ušatých (P. auritus), ibisů bílých (Eudocimus albus), několik kolpíků růžových (Ajaia ajaja) a jednou okolo nás prolétl sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Po tomto úvodu přijíždíme konečně do míst, kde objevujeme naši nejoblíbenější ptačí skupinu – bahňáky. Na dohled máme více než stovku kulíků bledých (Pluvialis squatarola), z vodoušů je nejpočetněji zastoupen vodouš velký (Tringa melanoleuca), kterých je rovněž více než sto. V řádech desítek je zde vodouš žlutonohý (Tringa plaviceps). Z jespáků je nejpočetnějším druhem jespák drobný (Calidris minutilla), kterých jsou zde řádově stovky, v desítkách je možno počítat jespáky srostloprsté (Calidris pusilla) a nejméně početný je jespák aljašský (Calidris mauri), kterých Lojza napočítal asi pět. Okolo nás dále každou chvíli přeletují rybáci královští (Sterna maxima) a velkozobí (Hydroprogne caspia), k vidění je zde asi patnáct zobounů amerických (Rynchops niger) běžným je zde i rybařík pruhoprsý. Asi nejméně pozornosti jsme tak věnovali zdejší největší turistické atrakci plameňákům růžovým (Phoenicopterus ruber). Jejich počet jsme odhadnuli asi na pouhých 500, což je nečekaně málo, neboť jich zde má být k vidění až deset tisíc. Z našeho ornitologického zaujetí nás vytrhnul až náš průvodce, který nekompromisně zavelel k návratu, protože náš čas neúprosně rychle uplynul. Zkrátka a dobře, další zákazníci čekají a obchod je obchod, takže nám v tomto směru nedokázal pomoci asi José, který jen bezmocně krčil rameny.
volavka velká (Ardea herodias)
Protože máme ještě dost času, navrhuje José návštěvu ještě jedné rezervace, jejíž název jsem již zapomněl, ale leží někde u silnice směrem z Playa Girón na provinční město Cienfuegos. Šťastně jsme dorazili k bráně rezervace, která byla otevřena a v jejím okolí nikde nikdo. Pokračovali jsme tedy pěšky dál po cestě do jejího nitra, když tu náhle za sebou slyšíme volání a vidíme staříka, který se nás snaží dohonit. Následující události opět dokonale dokumentují typický kubánské poměry. Z konverzace tlumočené Josém vyplynulo, že sami do rezervace nesmíme. Žádáme tedy strážce, aby šel s námi, že mu zaplatíme. To rozhodně odmítá a informuje nás, že musíme jet zpátky do Playa Larga (asi 50 km), zde si zaplatit průvodce, přijet s ním sem a po prohlídce rezervace je zase odvést. Samozřejmě nabízíme, že zaplatíme přímo jemu a půjdeme bez průvodce, ale nechce o tom ani slyšet. Nakonec svoji snahu vzdáváme, protože než bychom všechno vyřídili, tak bude večer a odjíždíme s nepořízenou. Na další dobrodružství už dnes nemáme náladu a tak si raději jedeme užívat vln Karibiku.
20.1.
Dnešního dne vyrážíme na výlet v kompletní sestavě a navíc přibíráme do auta Josého, takže z našeho auta se chtě nechtě stává šestimístný model. Naším prvním cílem je krokodýlí farma v Boca de Guamá. Pochopitelně to je na turisty zaměřená atrakce, takže je zde k vidění krmení krokodýlů, návštěvník se může, pochopitelně za další poplatek , vyfotografovat s krokodýlem v ruce i na hlavě a k mání je celá řada suvenýrů s krokodýly i Che Guevarou. Samozřejmě jsme se pokoušeli podchytit i zdejší ptačí osazenstvo, které tvořilo několik, nám již známých vran bahamských, vlhovci hnědokřídlí (Agelaius humeralis) a na malém jezírku bez krokodýlů jsme měli možnost vidět slípku žlutonohou a u jezírka s krokodýly dva ostnáky trnité (Jacana spinosa).
Další námi navštívenou atrakcí byla stylizovaná vesnice indiánského kmene Taino, která se rozkládá na ostrůvku v jezeře Laguna del Tesoro. Opět se jedná o typickou atrakci na lákání turistů, kterou tvoří indiánské příbytky, v nich je několik Kubánců (naštěstí ne černochů), převlečených za indiány a venku má život původních indiánů dokumentovat 32 soch v životní velikosti od jakési uznávané kubánské sochařky. Celé to na nás působilo poměrně směšně až trapně. Největším zážitkem tak byla cesta motorovým člunem po kanálech vedoucích k jezeru, kde se řidič člunu vyžíval v naklápění člunu v zatáčkách a na naši žádost jednou zpomalil u orlovce říčního (Pandion haliaetus) sedícího na větvi nad vodou, abychom si jej mohli vyfotografovat. Při cestě po jezeře jsme pak měli možnost pozorovat několik dalších orlovců, dále anhingy americké (Anhinga anhinga), pelikány hnědé a racky atlantické (Larus atricilla). Poblíž indiánské vesnice jsme ještě zaznamenali přelet jednoho kurlana chřástalovitého (Aramus guarauna) a po vesnici se procházely slípky zelenonohé (Gallinula chloropus).
Protože se nám zdál příděl atrakcí pro dnešní den dostatečný, zbývalo už jen zajít na oběd do jedné z restaurací u silnice do Play Girón, kde si někteří z nás na dovršení dnešního dne objednali jídlo z krokodýlího masa. V keři u restaurace nás potěšil svoji přítomností lesňáček modrohřbetý, čímž byly ornitologické zážitky pro dnešní den vyčerpány.
V průběhu večerního sezení jsme shodně usoudili, že už by to chtělo nějakou změnu, a tak padlo rozhodnutí ukončit ráno zdejší pobyt a přesunout se do oblasti Trinidadu v provincii Cienfuegos, vstříc novým dobrodružstvím.
Jaroslav Vaněk
tyran karibský (Tyrannus caudifasciatus) – foto: J. Vaněk
datel karibský (Melanerpes supercilialis) – foto: J. Vaněk
hýlovec černý (Melopyrrha nigra)
