Kubánský deník – 3. část | Východočeská pobočka ČSO

datel kubánský (Xiphidiopicus percussus) – foto: J. Vaněk

14.1.2008

Ráno vyrážíme z Viňáles směr Havana, kde se chceme zastavit u paní Heleny a vzít si něco ze svých zavazadel. Během cesty dochází na příhodu dokonale dokumentující kubánské poměry. Když vyjíždíme z provinčního města Piňar del Rio a chceme najet na autopistu, tak zjišťujeme, že oba jízdní pruhy v našem směru jsou uzavřeny. Po chvílí čekání přichází nějaký uniformovaný chlapík a čekající řadu aut posílá do jednoho pruhu v protisměru. Drobná chybička spočívá v tom, že řidiči jedoucí proti nám nemají o ničem ani tušení a řítí se v obou jízdních pruzích. Následující scéna připomíná akční film – úhybné manévry aut jedoucích po dálnici proti sobě, naštěstí v tomto případě bez nějakého karambolu.Když ten zmatek před sebou vidíme, přejíždíme okamžitě dělící pás do našeho směru dálnice, kde stejně na silnici nikdo nepracuje a pak již v poklidu míříme k Havaně. Na pozorování ptáků dnes není čas, protože potřebujeme urazit poměrně dlouhou cestu na poloostrov Península deZapata (samosprávná oblast se jmenuje Ciénaga de Zapata) a ještě zde najít ubytování.

drozdec mnohohlasý (Mimus polyglottos) – foto: J. Vaněk

Po krátké zastávce u paní Heleny a doplnění bagáže vyrážíme na další cestu. Jen po malém zaváhání, kdy jedeme sice po správné silnici, ale opačným směrem a následné poradě s jedním z domorodců, nabíráme správný kurz a další cesta již plyne bez rušivých momentů. Dokonce se nám daří najít, pochopitelně neznačenou, odbočku z dálnice na okresní silnici, která nás přivádí po pár desítkách kilometrů k vytouženému Karibiku. Prvním centrem na pobřeží je městečko Playa Larga, kterým však projíždíme a míříme po pobřežní silnici do Playa Girón. Toto pobřeží se nachází v historicky známé Zátoce sviní (Bahía de Cochinos). V Playa Girón sháníme ubytování v soukromí marně, vše je překvapivě obsazeno. Míříme tedy do místního hotelu, který má k dispozici spoustu volných bungalovů a zjišťujeme ceny. Cena pro dvě osoby za ubytování s AI je 89,- CUC, což v přepočtu dělá přibližně 800,- Kč na osobu. Nabídku bereme a stěhujeme se do jednoho z velmi slušně zařízených bungalovů. Brzy se již smráká, takže ornitologický průzkum odkládáme na zítřek a raději provádíme podrobný průzkum nabídky zdejšího baru.

15.1.2008

Za ranního rozbřesku pospícháme prozkoumat pobřeží v hotelovém areálu. U vody objevujeme několik pisíků amerických (Actitis macularia) a dále od břehu na travnatém pobřeží se mezi kameny skrývají kulíci tlustozobí (Charadrius wilsonia) a kulíci zrzoocasí (Charadrius vociferus). Já a Petr zaléháme s fotoaparáty na zem a snažíme se využít ranního světla při fotografování kulíků. Z této činnosti nás vytrhává až blížící se čas snídaně. Když už jsme u Karibiku, tak nemůžeme vynechat koupání v jeho vlnách, čemuž věnujeme dopoledne. V průběhu našeho pobytu na pláži k nám přichází nevysoký opálený chlapík, evidentně Kubánec, který nás výbornou češtinou zdraví a představuje se jako José. Během chvíle vychází najevo, že několik let pracoval v Ústí nad Labem a naučil se výborně česky. O naší přítomnosti se dozvěděl od své manželky Lucie, která pracuje v hotelu jako pokojská. Sám José je také zaměstnancem hotelu a má na starosti skupiny potápěčů, které tuto oblast navštěvují v hojném počtu. Nakonec si s Josém domlouváme společné posezení večer u hotelového baru. Po obědě nasedáme do auta a jedeme dál po pobřežní silnici k potápěčské základně jménem Caleta Buena. V okolí silnice mnoho ptáků k vidění není, jen tradiční drozdci mnohohlasí (Mimus polyglottos) a poštolky pestré (Falco sparverius), které jsou zde k viděni i v rezavé morfě. Po příjezdu do Caleta Buena a zdejší obhlídce se rozhodujeme jet po silnici značené na naší mapě a vedoucí do jedné z vesniček ve vnitrozemí poloostrova. Silnice je to prašná, což je ve zdejších poměrech běžné a vede hustým lesem. Horší však je, že po pár kilometrech se na ní začíná objevovat spousta spadaných větví a také se zužuje sotva na šířku našeho auta. Jedeme sice krokem, ale přesto slyšíme, že jednu z větví vlečeme za sebou. Později zjišťujeme, že se větev tak nešťastně vzpříčila, že na jedné straně vytrhla z držáku nárazník. S pošramoceným nárazníkem i náladou raději obracíme nazpět a situaci už nemůže zachránit ani jedna kukačka Merlinova (Saurothera merlini), kterou jsme zahlédli při průjezdu lesem. Před západem slunce se pokoušíme vylepšit náladu fotografováním kulíků tlustozobých a zrzoocasých. Nálada se nám však vylepšuje až večer při posezení s Josém za rytmů kubánské hudby.

16.1.2008

kulík tlustozobý (Charadrius wilsonia) – foto: J. Vaněk

Protože jsme při půjčování auta byli poučeni, že každé poškození musíme nahlásit policii a mít od nich protokol, aby mohlo být uplatněno pojištění, které je součástí ceny za pronájem auta, odjíždíme s Petrem po snídani do Playa Larga, kde je policejní stanice, abychom učinili zadost této povinnosti. Za pomoci slovníku, rukou i nohou vysvětluji k čemu došlo a co od nich potřebujeme. Vše se odehrává v typicky kubánském duchu. Vše sice chápou, ale odmítají jakýkoliv protokol sepisovat. Když se nechceme nechal odbýt, tak požadují, abychom předložili jako důkaz klacek, který auto poškodil, ale že nám stejně žádný protokol nedají. Mobilem to probíráme s Josém, který slibuje, že se to pokusíme zařídit přes jeho známého policistu, který bydlí v Playa Girón. Odpoledne jdeme na známým Josého, který se nám skutečně snaží pomoci a intenzívně telefonuje se základnou v Playa Larga. Jejich požadavek na předložení důkazu – tedy doličné větve však trvá a tak vyrážíme s policistou a Josém v autě na místo činu. Cestou se nám konečně podaří policistovi vysvětlit, že je naprostý nesmysl hledat nějakou větev, ať zkrátka nahlásí, že ji viděl a je hotovo. Vracíme se tedy zpět do Playa Girón, odkud Josého známý opět intenzívně telefonuje, nahlašuje všechny naše údaje a konečný výsledek je ten, že nám stejně žádný protokol nedají a půjčovna si má telefonicky ověřit na policejní stanici (číslo telefonu dostáváme), že je událost nahlášena. S výsledkem sice nejsme spokojeni, protože už dopředu tušíme problémy s půjčovnou, ale daleko víc nás mrzí promarněný den v tomto ornitologickém ráji, který zajím nesplňuje naše představy. V tomto názoru nás utvrzuje i Lojza, který celý den propátrával pobřeží a nezaznamenal žádný nový ptačí druh.

17.1.2008

Dnes jsme pevně rozhodnuti prolomit smůlu a konečně se ornitologicky pořádně odvázat. Vyrážíme po pobřežní silnici směrem na Playa Larga, potom namátkou vybíráme jednu prašnou cestu vedoucí do vnitrozemí. Po chvíli jízdy přijíždíme k poměrně velkému jezeru jménem Laguna el Molino. Jezero se v tomto místě hodně zužuje a přes úžinu vede most na kterém zastavujeme a vybalujeme svoji techniku. Již na první pohled je zřejmé, že tady se nudit nebudeme. Přes most každou chvíli přelétají pelikáni hnědí (Pelecanus occidentalis) a kormoráni neotropičtí (Phalacrocorax brasilianus). Na stromech objevujeme anhingy americké (Anhinga anhinga), na mělčině se brouzdá volavka zelenavá (Butorides virescens). Překvapivě zde nikde nevidíme žádné zástupce řádu vrubozobých. Kdesi v lese slyšíme nezaměnitelný hlas trogona kubánského (Priotelus temnurus) po kterém jdeme pátrat. Pár metrů od mostu však objevujeme dutinu datlů kubánských (Xiphidiopicus percussus), takže děláme zastávku a fotíme je. Když se fotograficky vydovádíme na datlech, poté pokračujeme v pátrání po trogonovi. Toho se mě po chvíli skutečně podaří objevit, takže jej fotografuji, ale pokaždé jsou v cestě nějaké větve, takže záběry jsou vyloženě dokumentační. V porostu u mostu Lojza ještě objevuje samečka lesňáčka žlutohrdlého (Geothlypis trichas) a tyrana karibského (Tyrannus caudifasciatus), ale ti nám šanci na focení nedávají. Asi po dvou hodinách se rozhodujeme, že navštívíme mokřad u silnice mezi Play Larga a Boca de Guamá, kolem kterého jsme projížděli při našem příjezdu na poloostrov. Ještě krátce zastavujeme na pobřeží v Play Larga, ale mnoho zde k vidění není. Poletuje zde pouze jeden rybák královský (Sterna maxima) a několik fregatek vznešených (Fregata magnificens), takže pokračujeme dál podle plánu.

kulík zrzoocasý (Charadrius vociferus) – foto: J.Vaněk

Úvodní prohlídku mokřadu provádíme ze silnice za pomoci stativáku. Nejnápadnější jsou desítky volavek, které zde jsou zastoupeny v pěti druzích. Početné jsou volavky bílé (Egretta alba), bělostné (Egretta thula), modrošedé (Egretta caerulea) a zelenavé (Butorides virescens), asi tak do deseti je zde volavek tříbarvých (Egretta tricolor). Přehlédnou nelze ani desítky ibisů bílých (Eudocimus albus) a asi čtyřicet ibisů hnědých (Plegadis falcinellus). Při pečlivější prohlídce objevujeme asi dvacet vodoušů velkých (Tringa melanoleuca), stejný počet vodoušů žlutonohých (Tringa flavipes), několik kulíků zrzoocasých (Charadrius vociferus) a ostnáků trnitých (Jacana spinosa) a asi dvacet bekasín otavních amerických (Gallinago gallinago delicata). Determinačním oříškem se stává asi patnáct slukovců. Oba druhy, tedy slukovec dlouhozobý (Limnodromus scolopaceus) a krátkozobý (Scolopaceus griseus) jsou si tak podobní, že i hlavní determinátor výpravy Lojza vypadá dost nejistě. Nakonec několik ptáků určuje jako slukovce krátkozobé a u několika dalších si není jistý, takže na seznam druhů přibývá jen tento jeden druh. Během pozorování se nad mokřadem několikrát objeví rybařík pruhoprsý (Ceryle alcyon) a do keřů na okraji silnice přilétá hejno asi padesáti vlhovců červenoramenných (Agelaius assimilis). Protože část mokřadu je vyschlá, pokoušíme se této okolnosti využít a přiblížit se k ptačímu osazenstvu. Bohužel se nám to příliš nedaří, a tak část ptáků odlétá do vzdálenější části lokality a část mizí kdesi v porostu. Při návratu k našemu autu nás na silnici očekává Kubánec na motorce a dává se s námi do řeči. Po chvíli konverzace pochopíme, že je to jeden z místních ornitologů – průvodců a nabízí nám na zítřek výlet na lokalitu, kde bychom mimo jiné měli vidět nejmenšího ptáka světa kalyptu nejmenší (Mellisuga helenae) a zdejšího endemita – kulíška kubánského (Glaucidium siju). Je nám jasné, že to asi zadarmo nebude, ale nabídku přijímáme a domlouváme si sraz na ráno o půl osmé v Playa Larga. Do Playa Girón se vracíme až za tmy, ale i v noci je v kempu co pozorovat. Pravidelně sem zalétá asi desítka kvakošů žlutočelých (Nyctanassa violacea), kteří pod lampami sbírají hmyz a dnes jsem na trávníku pod jednou lampou dokonce objevil sedícího kalouse pustovku (Asio flammeus). Sova mi poskytla dost času na to , abych se vrátil do bungalovu pro fotoaparát a pořídil několik záběrů, i když v mizerné kvalitě. Zítra nás čeká výprava s místním průvodcem, takže právem očekáváme přísun nových ptačích druhů do našeho deníku a na paměťové karty našich fotoaparátů.