Příprava a cesta
Jak už tomu často bývá, plán výpravy na Kubu se zrodil jednoho večera na naší chalupě u několika lahví vína, na podzim roku 2007. Účastníky toho posezení byli moje manželka a dcera, obě jménem Helena, přítel dcery Petr a moje maličkost. Za pár dní po tomto sezení jsem účast na výpravě nabídl i zkušenému ornitologovi Lojzovi Holubovi, který bez delšího uvažování nabídku přijal. Tím se stal počet členů výpravy konečný a mohlo se začít s přípravami.
Využití služeb cestovních kanceláří jsme brzy zavrhnuli a tak nastalo surfování po internetu a shánění informací. Cenné rady a literaturu, včetně té určovací mně nezištně poskytnul zkušený ornitolog, cestovatel a fotograf v jedné osobě Tomáš Bělka. Takto jsme si přibližně udělali představu o místech, která bychom chtěli navštívit, zakoupili jsme letenky a na několik prvních dní zajistili ubytování v Havaně. Další součástí příprav byla návštěva knihkupectví, kde jsem pátral po nějaké učebnici typu Snadno a rychle španělsky. Učebnici jsem sice sehnal, ale bohužel jsem zjistil, že rychle to nejde a snadno už vůbec ne. Nicméně i to málo, co jsem se ze španělštiny naučil, se mi později hodně hodilo. Je však třeba přiznat, že významnou část komunikace zajišťovala dcera se svojí angličtinou. Odlet byl naplánován na 7.1.2008 a návrat domů na 30.1.2008. Ještě zbývalo vyřídit na kubánském zastupitelství v Praze povolení k pobytu, což byla formalita, a tak se dne 7.1.2008 scházíme na letišti v Praze a čekáme na svůj let do Madridu, který je naší přestupní stanicí pro let do Havany.
Odlétáme krátce po jedenácté hodině a v Madridu přistáváme asi ve čtvrt na tři odpoledne. Let do Havany startuje jen s mírným zpožděním krátce po sedmnácté. Vzdálenost Havany je v době odletu 11 350 km, takže máme před sebou docela slušný kus cesty a více jak deset hodin ve vzduchu. Do Havany přilétáme přesně podle letového řádu v devět hodin večer místního času a tou dobou zde už vládne noc. Protože jsme se díky časovému posunu vrátili v čase o 6 hodin zpět, je zde stále 7.1.2008, zatímto doma jsou už tři hodiny ráno 8.1.2008.
Na letišti se podle dohody setkáváme s paní u které budeme několik prvních dní bydlet a odjíždíme taxíkem k ní domů. Její dům stojí v části Havany jménem Nueva Vedado v klidné vilové čtvrti, ale do centra to není daleko, takže strategicky nemá umístění chybu.
Po předchozím e-mailovém dopisování se s paní domácí konečně seznamujeme osobně. Je to sympatická paní, která pochází z Čech a na Kubu se provdala v roce 1962. Shodou okolností se jmenuje stejně jako moje manželka a dcera, tedy Helena. Výhodou ubytování u paní Heleny je to, že od ní dostáváme mnoho cenných informací pro náš následující pobyt na Kubě a v případě nějakých potíží se s ní můžeme spojit telefonicky.
Ještě než přistoupím k popisu našich ornitologických zážitků, je třeba uvést, že zaměření naší výpravy nebylo ryze ornitologické, ale mělo podstatně širší záběr od celkového poznávání tohoto zajímavého ostrova až po rekreaci. Ornitologicky zaměřená část výpravy, tj. Lojza, Petr a já jsme pochopitelně využívali každou příležitost, abychom rozšířili svůj seznam pozorovaných druhů ptáků, pokud možno doplněný dokumentačními fotografiemi.
8.1.2008
Ráno o půl páté mě budí ze spánku kohouti, takže na nic nečekám a vyrážím do blízkého okolí našeho bydliště na první ornitologický průzkum. První pták, kterého na Kubě vidím je vrabec domácí (Passer domesticus), ale hned nato následují všude v okolních zahradách běžní vlhovci kubánští (Dives atroviolaceus), drozdi rudonozí (Turdus plumbeus) a lesňáčci bažinní (Dendroica palmarum), kteří jsou asi nejhojnějším zpěvným ptákem na Kubě. Krátce nato se ve výšce objevují kroužící kondoři krocanovití (Cathartes aura), jejichž počet dosahuje několika desítek exemplářů. V zahradě našeho domu objevuji při návratu kolibříka kubánského (Chlorostilbon ricordii). Chvíli po mě se vrací z vlastního průzkumu i Lojza, který vyrazil ještě dříve a sděluje nám svá první pozorování . Kromě toho, co jsem viděl já, přidává ještě dvě volavky bělostné (Egretta thula), které přelétly poblíž domu.
Po snídani vedou naše první kroky do nedaleké směnárny, neboť jsme přijeli vybaveni americkými dolary a eury, ale pro náš pobyt potřebujeme turistická konvertibilní pesa a také se budou hodit kubánská pesa. Poté již vyrážíme za poznáváním Havany. Naším prvním cílem je Malecón, což je legendární pobřežní promenáda, dlouhá asi 8 kilometrů, omývaná vodami Atlantického oceánu, přesněji řečeno Floridské úžiny.
Náš původní záměr, jet místní MHD bere vzápětí zasvé, neboť všechny autobusy jsou beznadějně přeplněné a sehnat taxíka pro pět lidí se nám momentálně nedaří. Nakonec jdeme pěšky. Cestou se ještě zastavujeme v autopůjčovně a domlouváme si pronájem auta na celou dobu našeho pobytu. Volné auto podle našich představ zrovna nemají, ale večer nám ho přivezou do našeho bydliště.
Cestou k Malecónu se pochopitelně věnujeme i pozorování ptáků. Na sloupech elektrického vedení a na stromech posedávají drozdci mnohohlasí (Mimus polyglottos), kteří jsou na Kubě velice hojní a v průběhu pobytu je vídáme na všech typech suchozemských lokalit. V ulicích je dále vidět několik zástupců řádu měkkozobých, třeba nám dobře známé hrdličky zahradní (Streptopelia decaocto) a dále exotičtější druhy – hrdlička karibská (Zenaida aurita), hrdlička karolinská (Zenaida macroura) a malincí holoubci vrabčí (Columbina passerina). Po boku nám pak kráčí výrazně větší, Holub Lojza.
Příjemnou procházkou se dostáváme k ústí řeky Rio Almendares, která se zde vlévá do zátoky Bocca de la Chorrera. V těchto místech je i západní začátek pobřežní promenády Malecón. Hned po příchodu k Atlantiku začíná přísun ornitologických zážitků nabírat na intenzitě. Okolo poletují rybáci královští (Sterna maxima), racci kanadští (Larus smithsonianus) a racci atlantští (Larus atricilla). Na kamenitém břehu u promenády objevujeme v klidu odpočívající volavku zelenavou (Butorides virescens) a po potravě zde pátrá pisík americký (Actitis macularia). Zatímco já s Petrem fotografujeme pisíka a volavku, Lojza pozoruje rybáka černozobého (Sterna nilotica). Po tomto úvodu se snažíme pokračovat dál po Malecónu, ale vzápětí musíme udělat další zastávku, protože ze širého oceánu se k pobřeží blíží majestátním letem fregatka vznešená (Fregara magnificens) a do vody se řítí střemhlavým letem lovící pelikáni hnědí (Pelecanus occidentalis). V okolí pochopitelně pátrají po něčem k snědku i všudypřítomní kondoři krocanovití a mezi budovami prolétá poštolka pestrá (Falco sparverius).
Po obědě v jednom z místních bister se necháváme odvést taxíkem na druhý konec Malecónu a poté pěšky míříme poznávat pamětihodnosti Staré Havany (La Habana Vieja). I tady je pochopitelně možné pozorovat kromě mnoha památek i ptáky, ale vesměs se opakují druhy, které jsme již pozorovali.
Pozdě odpoledne odjíždíme taxíkem na naši základnu, ale protože ornitologická část výpravy ještě nemá dost, vyrážíme do nedalekého údolí, kterým protéká již zmíněná řeka Rio Almendares. Objevujeme nocoviště kondorů krocanovitých, kterých jsou zde desítky, u řeky poletuje volavka bělostná, na malém rybníčku plavou dvě slípky zelenonohé (Gallinula chloropus) a ve větvích stromů se nám ukazují dvě kukačky ani (Crotophaga ani). Rychle se však stmívá, a tak se vracíme domů. Nad sebou ještě vidímě poletovat nějaký menší druh rorýsů, který se nám však nedaří určit.
V půjčovně splnili svůj slib a krátce po našem příchodu nám přivážejí auto. Je jím úplně nová Kia Rio, která nás bude vozit následující tři týdny našeho pobytu. Sepisujeme nezbytné formality, platíme za pronájem a poté odcházíme do nedalekého bistra na večeři. Večer končíme doma s paní Helenou a jejím manželem Cézarem, kteří nám vypráví o Kubě a poskytují další cenné informace.
9.1.2008
Na dnešek jsme měli naplánovaný výlet na Varadero, poloostrov vzdálený od Havany asi 130 kilometrů na kterém se nacházejí tolik opěvované pláže. Nakonec došlo k úpravě plánu, protože manželka se necítila nejlépe, údajně po včerejší večeři v bistru, a tak jsme ji nechali doma a vyrazili autem na průzkum do okolí Havany.
Projeli jsme po Malecónu a poté podjeli tunelem Havanský záliv. Po výjezdu z tunelu se nám naskytl pohled na skalnaté pobřeží, na kterém se nedala přehlédnout hejna ptáků, čítající stovky jedinců. Tato šance se nedala nevyužít. Sjeli z hlavní silnice a po chvíli se nám podařilo objevit prašnou cestu, vedoucí k pobřeží. Lojza jde po cestě pěšky, aby mu něco neuniklo a je odměněn pozorováním vlhovce východního (Sturnella magna).
Necháváme auto ukryté mezi křovím a míříme na pobřeží. To je zde skalnaté s mnoha ostrými výběžky a divoce na něj dorážejí vlny oceánu. Navíc to zde dost klouže, takže je třeba zvýšené opatrnosti při každém pohybu. Z pohledu, který se nám naskýtá je jasné, že jsme trefili do černého. Než se pokusíme dostat blíž, provádíme první průzkum pomocí dalekohledů. Jak se dalo předpokládat vzhledem k termínu naší výpravy, jsou zde k vidění především druhy ptactva ze Severní Ameriky, které na Kubě přezimují. Pozorujeme přelétající hejna jespáků písečných (Calidris alba), jespáků drobných (Calidris minutilla), jespáků srostloprstých (Calidris pusilla), kameňáčků pestrých (Arenaria interpres), kulíků bledých (Pluvialis squatarola) a kulíků Bonapartových (Charadrius semipalmatus). Teprve po chvíli objevujeme kulíky zrzoocasé (Charadrius vociferus), kteří se zdržují dál od hranice příboje na kamenitém pobřeží mezi vegetací a jsou zde dobře maskováni. Jednotlivě jsou na pobřeží k vidění pisíci američtí. Nelze samozřejmě přehlédnout hejna rybáků královských a rybáků severních (Sterna sandvicensis). Z racků jsou v největším počtu zastoupeni racci atlantští a racci kanandští. Postupně se začínáme přibližovat a přitom objevujeme další druhy. Racek delawarský (Larus delawarensis) je zde zastoupen jen asi třemi jedinci. Dále je zde volavka zelenavá, volavka bělostná a jedna volavka červenavá (Egretta rufescens) – její bílá morfa. Nad mořem létají fregatky vznešené a na hladinu se vrhají lovící pelikáni hnědí. Na hladině u břehu ještě po chvíli objevujeme tři morčáky prostřední (Mergus serrator), já stačím zahlédnou jednoho jespáka rezavého (Calidris canutus). S Petrem se pilně věnujeme fotografování, Lojza pátrá po dalších druzích za pomoci stativáku. Je třeba uvést, že fotografování je zde dost obtížné, vzhledem k přemíře ostrého světla, takže na kvalitě snímků to je hodně znát.
Po několika hodinách už máme dost pálícího slunce a vracíme se k autu. V křovinách, které lemují pobřeží ještě registrujeme kukačky ani, lesňáčky bažinné a také dva policisty čekající u našeho auta. Od nich se dozvídáme, že jsme se sice ničeho nedopustili, ale dostává se nám varování před vykradači aut. Zmoženi sluncem se rozhodujeme, že se zajedeme vykoupat někam dál za Havanu na písečné pláže. Východním směrem od Havany se táhnou Playas del Este, poskytující mnoho příležitostí ke koupání. Namátkou sjíždíme do jednoho z přímořských center a skutečně zde nacházíme klidnou písečnou pláž a oceán s ideální teplotou vody. Po koupeli jsme nemohli nechat bez povšimnutí velké množství volavek rusohlavých (Bubulcus ibis) a volavek bělostných, zdržujích se hlavně v blízkosti domácích zvířat. Volavky jsou dalším vítaným objektem pro naše fotoaparáty.
Před večerem se vracíme domů, přičemž se nám podaří zabloudit a nechtěně tak poznáváme další části Havany. Zatímco s Petrem se snažíme najít cestu domů, Lojzově pozornosti neunikne na okraji Havany další nový ptačí druh – rorýs kubánský (Tachornis phoenicobia).
10.1.2008
Dnes uskutečňujeme plánovaný výlet na Varadero. Trasa cesty vede přes provinční město Matanzas, před kterým se nachází údajně nejvyšší most na Kubě vedoucí přes stejnojmenné údolí. Z mostu je velice pěkný pohled na okolní krajinu a také na kroužící kondory, které je odtud možné pozorovat netradičně z nadhledu. Několikrát odbočujeme z hlavní silnice, abychom lépe poznali okolní krajinu a jednou zastavujeme v malebném údolí nedaleko Matanzas. Zde pozorujeme první dva zástupce řádu šplhavců. Jsou jimi datel karibský (Melanerpes supercilialis) a datel kubánský (Xiphidiopicus percussus). Naší pozornosti nemohli ujít ani tyran karibský (Tyrannus caudifasciatus), kterého jsme později vídali celkem běžně a další hojný druh drozd rudonohý, kterého jsme již znali z havanských zahrad.
Na poloostrov Varadero se vjíždí vrátnicí, na které musíme zaplatit poplatek, protože nejsme ubytováni v žádném ze zdejších hotelů. Pláže na Varaderu nejsou špatné, všichni jsme se shodli na tom, že se ničím neliší od ostatních písčitých pláží. Jinak je to zde uzavřený svět hotelů, kam nemají místní lidé, kromě personálu přístup. Pochopitelně jsme poloostrov podrobili i ornitologickému průzkumu, ale kromě druhů, které jsme viděli v mnohem větších počtech i jinde, jsme neobjevili nic nového, a tak se po zbytek dne věnujeme koupání a opalování. Večer se vracíme domů a nad láhví skvělého Havana club spřádáme plány na zítřek, kdy chceme opustit Havanu a vyrazit směrem na západ. Naším cílem bude středisko Las Terrazas v pohoří Sierra del Rosario, orchideárium v Soroa a hlavně známé údolí Viňales.
Konec 1. části
Jaroslav Vaněk