Mladoboleslavsko – Jednim z aktualnich temat me specializace je pohnizdni pelichani adultnich slaviku obecnych (Luscinia megarhynchos), ktere se stale jevi do jiste miry tajemnym. Nalezenim zpusobu zjistovani pelichajicich ptaku a schopnosti uspesne je chytat, bylo odhaleno nekolik zajimavosti. Zjistit se podarilo treba data, kdy slavici rodice z oblasti odletaji, zdokonaluje se i prehled o tukovych zasobach potrebnych na cestu. Velmi zajimave vysledky prinesl tez vyzkum prostredi, v nemz slavici pelichaji a prave tyto poznatky zde predkladam.
Kdo se slavikum nekdy blize venoval, mohl se podivit nad tim, jak po vyvedeni mladat hnizdni lokality osiri. Mladi slavici se totiz po osamostatneni a castecne premene satu rodisti vzdaluji na potulku, zatimco rodice musi pred odletem jeste kompletne prepelichat.
Teprve krouzkovani hnizdni populace v case pelichani prineslo formou naslednych odchytu dukazy nejen o vyuzivani hnizdist k procesu prepereni, odhalilo dokonce i zmeny prostredi pro tento ucel. Zprvu jsem se domnival, ze slavici zmeni misto pouze vynucene, prvni presidleni totiz reagovalo na zniceni bylinneho patra pastvou. Samec z paru byl po vyvedeni mladat zjisten pelichajici v zarostlem lomu 7 km zapadnim smerem.
Vysledkem, ktery uz daval tusit, ze mohou nekteri jedinci prostredi vymenit „dobrovolne“, byla situace u jezera v Sukoradech, odkud se ptaci k pelichani vytraceli do 0,7 km vzdalene polni cesty s neprostupnymi houstinami a s prechodem do poli. Krouzkovani tam prokazalo prislusnost pelichajicich ptaku k hnizdisti u jezera, ktere navzdory hustote 3 – 5 paru bylo po odhnizdeni zcela bez slaviku.
Bez zajimavosti nebyl ani vyskyt dvou pelichajicich adultnich ptaku pobliz hnizdiste v Kolomutech, kde od kruhoveho lesiku obklopeneho poli, se ptaci premistili do prezraleho porostu repky olejky, s vznikajicim patrem z klicicich semenacku. Hnizdisti se tak vzdalili stovky metru a v prostredi (podle akusticke kontroly) museli i nocovat.
Zatim posledni dukaz prinesl nedavny odchyt u Rohatska pri akci pro verejnost (Vitani ptaciho zpevu), kdy bylo kontrolnim odchytem potvrzeno, ze alespon nekteri adultni slavici pro ucel pelichani hnizdiste opravdu opousteji a presouvaji se jinam. V kontrolovanem zpivajicim samci byl totiz shledan jedinec, oznaceny pred dvema lety jako pelichajici dospely ptak o 1 km dale k jihozapadu, v pasu krovin, zabihajicich do poli.
Ze zjisteneho vyplyva, ze alespon cast slavicich hnizdist muze byt po vyhnizdeni rodici nebo jednim z nich opravdu opustena a dojem badatele je tak opravneny. Proc tak ptaci cini je v soucasnosti zkoumano. Jednim z duvodu se jevi volba prostredi s mnohem bezpecnejsim pobytem (velmi temna stanoviste, s neprostupnymi keri ci bylinami, hromadami klesti ap.). Takovy krok se zda logickym, protoze rozpelichani slavici v urcitem obdobi vzhledem k razantnimu prubehu procesu nejsou schopni letu a vyuzivaji spise silnych behaku pro utek a prikrceni se v prostredi. Po prepelichani z techto mist, jak dokladaji vysledky vyzkumu, odletaji jiz primo do zimovist.
Prispevek vnasi vice svetla do problematiky pohnizdniho chovani adultnich slaviku a ukazuje na schopnost alespon nekterych ptaku k pelichani presidlit jinam. Nove poznatky vznikaji zejmena zasluhou krouzkovani a vyuzivani moznosti hlasove provokace prehravkou.
Pavel Kverek
