Rybník Třesický i jiné… – Je podzim, a to je opět čas, kdy se do popředí zájmu rybářských organizací dostává problém jménem KORMORÁN. V minulém příspěvku jsem zmínil význam lokality Třesického rybníka, jakožto shromaždiště vodních ptáků v době tahů a v zimním období. Shodou okolností ve stejný den vyšel v Hradeckém deníku článek „Kormoráni napáchali škodu za 750 tisíc„, ve kterém je situace na Třesickém rybníku zmíněna (viz níže). Nechci polemizovat o výši škody ani o tom, zdali kormorán skutečně představuje pro rybářství problém takových rozměrů. Spíše bych se chtěl zamyslet nad příčinou současného stavu.
V dnešní době je většina rybníků obhospodařována způsobem, který je zaměřen na co nejvyšší zisk – a tomu odpovídá i velikost rybí obsádky. Na toto téma byla již napsána řada odborných článků, které však měly spíše obecný charakter a problematice kormoránů se nevěnují.
Třesický rybník není výjimkou. Spíše naopak: v létě můžete – s trochou nadsázky – přejít po tělech kaprů rybník suchou nohou. Ryby jsou přikrmovány prakticky každý den, protože úživnost rybníka pro takové množství není dostačující. Důsledkem je narušení rybníka jako ekosystému, které samozřejmě dopadá i na ptáky. Navíc pak v podzimním a zimním čase připadá rybářům další starost právě kvůli kormoránům, kteří pochopitelně neradi opouštějí takto prostřený stůl.
V terénu se pak můžeme snadno setkat s lovci, kteří nejenže příliš nerozlišují, zdali skutečně střílí na kormorána (na Třesickém rybníku byly nálezy střelených volavek popelavých a motáků pochopů), ale jejich přítomnost má negativní vliv na početnost i ostatních druhů vodních ptáků. Použijeme – li znovu konkrétní obraz z Třesického rybníka, domnívám se, že přítomnost lovců a rybářů má vliv i na početnost táhnoucích ptáků, zejm. bahňáků. Třesický rybník je lokalita, která byla vždy pro bahňáky atraktivní. V přítomnosti lidí se však počet zaznamenaných ptáků z desítek snížil za poslední 2 – 3 roky na pouhé jedince. Další věcí, kterou za stávající situace postrádám, je skutečně vědecky podložený výzkum, do jaké míry kormorán škodí a posouzení všech okolností (rozbory žaludků ulovených ptáků, poměry počtů kormoránů v závislosti na velikosti rybí obsádky apod.). Přitom samotným rybářům by výstupy z takto provedených studií mohly naznačit cestu, kudy se v otázce kormorána ubírat.
Mám za to, že rybáři ve svých snahách ohledně hledání způsobu na zmírnění škod napáchaných kormorány řeší pouze následek, nikoli příčinu. Situace je pro ně o to bolestnější, že ani odstřel, ani plašení rybí obsádku zcela neuchrání, notabene dotace od státu mnohdy nedosahují výše skutečné škody. Obhospodařovat rybníky přírodě blízkým způsobem (včetně přiměřené rybí obsádky na dané lokalitě), třeba s využitím AE programů, by mohlo být pro východočeské rybáře prostředkem ke zmírnění problému.
Lukáš Kadava 
===========================================================================
článek Silvie Špryňarové z Hradeckého deníku 7.12.2008:
Hradec Králové – Jediná záchrana pro rybářství jsou výjimky udělené Královéhradeckým krajem na odstřel a plašení ptáků. V Hradeckém regionu žije podle odhadu kolonie čítající pět set jedinců. Téměř třičtvrtěmilionové škody už letos napáchal kormorán velký na rybnících spravovaných Rybářstvím Chlumec n. Cidl. „Navíc, pokud bude mírná zima a rybníky nezamrznou, ztráty budou ještě větší. Netroufnu si to odhadnout, ale mohly by se blížit až k milionu korun,“ uvedl za chlumecké rybářství Karel Konáš. Rybáři proto žádají krajské úředníky o udělení výjimek na odstřel a plašení ptáků. To je pro ně jediná cesta, jak alespoň dočasně kormorány od náletů odradit. „O výjimku je nutné požádat, jelikož tento pták patří mezi zvlášť chráněné druhy živočichů. V posledních letech se již uvažuje o jeho vyřazení z tohoto seznamu, protože tyto jednotlivé odstřely nemohou zapříčinit vyhynutí druhu,“ upřesnil vedoucí oddělení ochrany krajiny Královéhradeckého kraje Miloš Čejka. Podle odhadů se na Hradecku pohybuje kolonie asi 500 ptáků, kteří si nejčastěji vybírají rybníky, v nichž jsou nasazeny mladé ryby. „Kormorán si dokáže poradit s asi tak půlkilovou rybou. Větší už nedokáže ulovit,“ poznamenal Konáš.
Tento pták však znamená pro správce rybníků mnohem větší hrozbu. „Kromě lovu ryb, které mu slouží jako potrava, často ryby poraní. Ty pak mohou dostat nejrůznější infekce a umírají. Navíc, zbylé ryby jsou po útoku kormoránů velmi vystresované. Nejsou to jen případy obhospodařovaných rybníků, ale i volných vodních toků,“ doplnil Čejka.
Nejhorší situace je na Třesickém rybníku a také na rybníku Žehuň. „Kolem Třesického rybníka se pohybuje kolem 50 až 150 kormoránů. Není vůbec jednoduché je odstřelit. Je to velice ostražitý pták, který si udržuje poměrně velkou vzdálenost,“ vysvětlil úskalí Karel Konáš. Možnost odstřelu a plašení ptáků má rybářství prodlouženo do roku 2012. Odstřelit může až dvacet kusů každý rok.
(fotografie Marcina Rachela z PwG OTOP jsou použity se souhlasem autora)
