Svitavy – Straka obecna (Pica pica) je do urcite miry synantropnim druhem jiz od nepameti. V nasi ornitologicke literature z konce 19. stoleti se muzeme docist, ze vyhledavani lidske pritomnosti je jiz dlouhodobym znakem populaci strak i na nasem uzemi. V prubehu druhe poloviny 20. stoleti se vsak zacaly vice projevovat zmeny, ktere se staly markantni nejen diky castejsi pritomnosti strak v prostredi vesnic a mest, ale pozdeji i jejich pocetnejsim pripadum opakovaneho uspesneho zahnizdeni v tomto prostredi.
Ponechme ted stranou obsirnejsi uvahu o pricinach zmen, ktere vedou k postupujici synantropizaci a menici se synurbanizaci. Vseobecne se jako duvod zvysene miry synantropizace uvadi mozne silnejsi tlaky ze strany dravcich predatoru krajiny extravilanu a zaroven jiste kompeticni vztahy s ostatnimi krkavcovitymi druhy, predevsim vranou (Corvus sp.). Dale reakce na zmeny, ktere nastavaji u populaci ptaku, kterymi se straka v mistech intravilanu zivi. V neposledni rade se do souvislosti dava i snizena intenzita pronasledovani strak jako „skodne“ ze strany cloveka a snadnejsi dostupnost i dalsi jejich potravy v urbannim prostredi. Zrejme pujde i o faktory, ktere se vsak nesnadne sleduji, napriklad vliv klimatickych zmen. Navic svoji ulohu stale bude sehravat i geograficka poloha v dane casti arealu straky obecne. Synantropizace vsak neznamena na rade mist snizovani pocetnosti hnizdicich paru ve volne krajine, a tak nam tento druh jiste prinese jeste radu podnetu pro nas zajem o nej.
V posledni dobe je castym cilem studium synurbanizace, kolonizacni dynamiky prostredi a okolnosti v chovani strak, napriklad v zavislosti na zmenach hnizdni preference druhu ptaku, kterymi se straky zivi. Dnes na rade mist ve meste uz napriklad neni zadnou neobvyklou situaci, kdyz se setkame s tim, jak straka preduje hnizda kosu na balkonech panelovych domu.
Nemohli jsme si ani ve Svitavach za poslednich priblizne deset az patnact let nevsimnout, jak i zde straky pronikaji pri tvorbe hnizd blize k lidskym stavbam. Vsimali jsme si nejen zvyseneho poctu hnizd v okrajovych castech mesta, na dominantnich stromech v mistech, kde je stromovita zelen. Po case uz nas neprekvapilo ani hnizdeni pred okny bytu prakticky v centru mesta. Nejsem dozajista sam, koho zacal zajimat i pocet hnizdicich strak na uzemi Svitav. Chybela ale realizace orientacniho pruzkumu, ke kteremu jsem se rozhodl na konci brezna tohoto roku. Chtel jsem si na otazku „Kolik strak hnizdi ve Svitavach?“ odpovedet alespon nejakym odhadem.
O existenci rady hnizd jsem pochopitelne vedel z drivejsi doby, nicmene nyni bylo potreba projet priblizne tretinu katastralniho uzemi mesta Svitavy. To se vcelku da behem nekolika jarnich dni (nemohu za strakami jezdit cely den), kdy jsou jeste na listnatych stromech dobre patrna straci hnizda. Navic straky v tento cas jsou na hnizdistich pomerne aktivni. Presto jsem neprojel nebo neprosel uplne celou vymezenou plochu. Zameril jsem se zejmena na zastavene partie. Nutno ale podotknout, ze ostatni prostredi (napriklad zemedelske plochy na uzemi mesta), ktere jsem pri pruzkumu cilene neprojizdel, dobre znam z pohybu pri pozorovani ptaku, a o zde pritomnych hnizdech bych vetsinou vedel. Presto celkovy odhad poctu ve Svitavach hnizdicich paru strak povazuji za mirne podhodnoceny.
Katastralni uzemi mesta ma 3.133 ha, z toho zastavena cast tvori v soucasne dobe priblizne 35 %. Intravilan mesta se nachazi ve stredu kat. uzemi. V centralni casti ma kruhovity tvar. Z ni vychazeji linie zastavby v uzkem pasu na sever, na jih a castecne na severozapad (viz mapka). Lezi v nadmorske vysce 430-450 m a bezprostredne je vetsinou obklopen zemedelskou krajinou s typickymi alejemi topolu v podobe vetrolamu. Zemedelske pozemky s mensim poctem drobnych lesiku ve vetsi vzdalenosti pak v pomerne otevrene a zvlnene krajine lemuji rozsahlejsi lesni porosty Hrebecovskeho hrbetu z vychodu a Javornickeho hrebene ze zapadu.
Prestoze jsou straky ptaci se silnym socialnim chovanim, projevujicim se setrvavanim v hejnech rodinek nebo i nepribuznych jedincu v mimohnizdnim obdobi, nehnizdi v koloniich jako nektere pribuzne rody krkavcovitych nebo i druhy strak, napriklad straka modra (Cyanopica cyana). Musel jsem proto pocitat s tim, ze v ramci jednoho hnizdniho okrsku najdu i nekolik hnizd, ktere straky momentalne nevyuzivaji. Bylo by sice idealni zaznamenat primo pocet obsazenych hnizd, ale to uz je pochopitelne jiny druh prace, s jinou metodikou a zejmena jinou casovou a personalni dimenzi.
Co jsem tedy orientacnim pruzkumem v druhe polovine brezna zjistil?
Predevsim v zastavene plose uzemi mesta Svitavy jsem registroval 32 hnizd, z nichz u casti se evidentne jednalo o hnizda jen rozestavena, pripadne se nachazela v takove blizkosti od sebe, ze slo o hnizda patrne tohorocne nevyuzita. Za vyuzivana hnizda jsem povazoval zejmena ta, o jejichz obsazeni jsem vedel z predchozi doby a take ta, ktera vynikala svoji velikosti oproti ostatnim. Takto k hnizdeni zrejme vyuzivanych hnizd jsem nakonec urcil 16, coz byl priblizny pocet ocekavaneho odhadu. Dnes uz vsak neexistuje jedno hnizdo, ktere bylo odstraneno z topolu (nic trpytiveho se v nem pry nenaslo), urceneho ke kaceni. Predpokladam, ze brzy dojde k jeho nahrade a bude zajimave sledovat, zda-li to bude v blizkosti dnes jiz byvaleho hnizda.
Naprosta vetsina hnizd se nachazela na starsich, mnohdy i pomerne vysokych stromech. Z drevin straky vyuzivaly predevsim brizu (9x), lipu (6x), topol (5x). Mene jiz olsi (3x), jasan (2x), javor (2x), buk (2x) nebo jirovec (1x). Ve dvou pripadech byla hnizda (zjevne nevyuzivana) postavena v mladem naletovem porostu listnacu.
K vyberu a preferenci hnizdniho prostredi a jeho okoli se da bez podrobnejsiho a dlouhodobeho studia vyjadrit jen ztezi. Presto by se dalo uvest, ze straky rady zahnizdi v blizkosti parku, zahrad, zahradkarskych kolonii nebo hrbitova, a to jak na okrajich samotneho mesta, tak v jeho centru. Duvodem muze byt snadnejsi dostupnost potravy v podobe mladat ptaku, kteri v takovych mistech maji zvysenou hnizdni hustotu. Prostredim se sidlistni zastavbou se straky doposud pro hnizdeni v nasem meste skutecne vyhybaji, stejne tak jako mistum relativne vhodnym, ale bez vyraznejsi vzrostle zelene, napriklad oblasti „evropskych“ ulic na zapade mesta nebo Vejire. Vetsi pocet hnizd jsem take ocekaval v mestske casti Lacnov, ktera ma vesnicky raz, navic s tokem Lacnovskeho potoka, kde rostou i vzrostle dreviny. Krome ziskavani novych zaznamu o hnizdeni strak ve Svitavach by bylo zajimave zabyvat se i jejich nocovanim, o kterem predpokladame, ze se deje v okrajovych castech mesta, kde patrne vyuzivaji huste kerove porosty mladych listnatych drevin.
Jiri Mach
