Pokusy s omezovanim predace hnizd bahnaku ukazuji, ze pouzivani ochrannych kleci a umelych navnad muze byt velice efektivni. Svedske studie se zamerily na neletalni zpusoby prevence predace, obsahujici formu averzni terapie. Ve snaze najit zpusoby jak zastavit ubytek hnizdicich druhu bahnaku ve Svedsku, testovali vedci z Gothenburgske univerzity nove metody, jak ochranit cejky chocholate (Vanellus vanellus) a vodouse rudonohe (Tringa totanus) proti predatorum.
Daniel Isaksson z oddeleni zoologie chranil hnizda tak, ze je uzaviral do ochrannych kleci. „Jak u cejek, tak u vodousu se vylihlo vice vajec, kdyz jejich hnizda byla v ochrannych klecich“, rekl Isaksson. „Tato technika ale funguje pouze u druhu, ktere opousteji hnizdo ihned, jakmile ve sve blizkosti predatora zaregistruji. U druhu, ktere zustavaji na hnizde do posledni chvile, se takove klece naopak mohou stat skutecnou pasti, ktere dospeleho ptaka uvezni a zmeni jej v obet„, rekl vedec.
Dalsi metoda testovala pokladani umelych hnizd, obsahujicich slepici vejce, namalovana podobne jako vejce bahnaku. Vejce byla napustena jedem, vyvolavajicim zvraceni. Cilem bylo „naucit“ predatory, ze vejce bahnaku jsou nepozivatelna. „Zjistili jsme, ze v lokalitach s otravenymi vejci predace skutecnych vajec bahnaku behem prvnich tri tydnu rychle klesla. To svedci o vysoke efektivnosti teto metody„, rekl Isaksson.
Studie rovnez ukazuji, ze uroven predace na hnizdech bahnaku je ve velke mire ovlivnena okolnim prostredim. Vrany sede vyhledavaly vyvysena mista, jako napr. ploty, odkud mely prehled a mohly se vyhybat utokum bahnaku. Ve dvou poslednich letech trileteho sledovani umistovaly cejky sva hnizda do stale vetsi vzdalenosti od podobnych mist. Tim se ale zmensovala plocha, na niz mohly hnizdit, coz negativne ovlivnilo pocetnost mistnich populaci.
(z anglickeho originalu, publikovaneho 10. kvetna 2010 na serveru www.birdwatch.co.uk prelozila Simona Vosáhlová)
Puvodni clanek:
Isaksson D., 2008: Predation and Shorebirds: Predation Management, Habitat effects, and Public Oppinions. University of Gothenburg, Department of zoology, Animal Ecology.
Studii D. Isakssona v pdf formatu naleznete zde:
Originalni zneni uvedeneho prekladu naleznete zde:
