Jespák obecný s ukrajinským kroužkem na přehradě Rozkoš

Jespák obecný s kroužkem na přehradě Rozkoš. Foto – Jaroslav Vaněk.

S příchodem jara začalo být živo nejen na hladinách rybníků a přehrad, ale pozvolna ožívají i jejich břehy, případně bahnitá dna, protahujícími bahňáky.

Jedním ze druhů, které pravidelně protahují přes naši republiku je jespák obecný (Calidris alpina). Jeho průtah začíná již koncem března a trvá až do konce května, kdy protahují ptáci z nejseverněji položených hnízdišť. Jarní průtah, a to nejen u bahňáků, je charakteristický tím, že má rychlý průběh a ptáci setrvávají většinou na lokalitě jen po dobu nezbytně nutnou k odpočinku a nabrání dalších sil. V případě jespáka obecného protahuje na jaře přes naše území asi jen pětina ptáků, kteří táhnou na podzim.

Na následujících řádcích se však nebudu podrobněji zabývat průtahem jespáka obecného, ale vylíčím jedno zajímavé jarní pozorování z roku 2008, které má neméně zajímavou pointu.

Dne 4. 5. 2008 jsem se vypravil na svoji oblíbenou lokalitu, tj. přehradu Rozkoš, tentokrát ve společnosti dvou kolegů – ornitologů Aloise Holuba a Petra Švejdy. Jak je v tomto období dobrým zvykem, nabídka byla docela pestrá. Když se soustředím jen na řád dlouhokřídlých (Charadriiformes), podřád bahňáků (Charadrii), tak jsme v krátké době zaznamenali 7 pisíků obecných (Actitis hypoleucos), 4 vodouše šedé (Tringa nebularia), 2 vodouše tmavé (Tringa erythropus), 1 vodouše bahenního (Tringa glareola), 1 kolihu malou (Numenius phaeopus), 8 jespáků bojovných (Philomachus pugnax), 1 jespáka šedého (Calidris temminckii) a jednoho jespáka obecného (Calidris alpina). Posledně jmenovaný druh se pro nás stal událostí dne. Nebylo tomu tak pro ojedinělost výskytu toho druhu, ale proto, že při jeho prohlídce jsme zjistili, že má na noze kroužek.

Kroužek na noze jespáka byl vidět dobře, přečíst nápis na něm byl ale oříšek. Foto – Jaroslav Vaněk.

Odečet kroužku za pomoci stativového dalekohledu se nedařil, mimo jiného i z toho důvodu, že kroužek byl na noze nasazen obráceně, lidově řečeno vzhůru nohama. V tomto případě přicházela v úvahu další varianta, kterou byl odečet za pomoci série fotografií.

Protože já a Petr jsme byli jako vždy vyzbrojeni fotoaparáty, začali jsme se postupně k jespákovi přibližovat na vzdálenost, která by umožňovala pořídit použitelné záběry kroužku. Odečítání kroužků větších ptáků, jako labutí, čápů a dalších druhů za pomoci optiky je poměrně běžnou záležitostí, ale kroužek o průměru několika málo milimetrů, to je jiná. Abychom byli schopni odečet provést, bylo nezbytné kroužek vyfotografovat ze všech stran. V tomto případě nám nahrávala skutečnost, že tento jespák se řadil mezi jedince, kteří velmi dobře snášejí lidskou přítomnost. Při našich snahách sice několikrát popolétl, ale vždy jen na krátkou vzdálenost, takže nám poskytl možnost naše pokusy opakovat. Problémy nám trochu dělalo slunečné počasí, protože kroužek se na mnoha záběrech leskl a museli jsme často upravovat expozici. Pokud se týká tohoto konkrétního jespáka, tak se jednalo o jedince, který byl teprve na začátku pelichání do hnízdního šatu a vzhledem k pozdějšímu datu jeho průtahu se dá usuzovat, že směřoval do nějakých vzdálenějších severských končin.

Již první výsledky našeho snažení, které jsme si prohlédli přímo na místě ve svých fotoaparátech, nás naplnily optimismem. Podle písmen, která se nám podařilo rozluštit bylo totiž jasné, že kroužek nepatří naší kroužkovací stanici, ale bude zahraničního původu.

Po příjezdu domů vedla pochopitelně moje první cesta k počítači a nedočkavě jsem stáhl fotografie z fotoaparátu. Záběry, na kterých bylo čitelné nějaké číslo, nebo písmeno jsem zvětšil a začal to celé skládat dohromady, jako puzzle. Nejsnadnější částí skládačky bylo rozluštění kroužkovací centrály, protože po několika počátečních písmenech se dal zbytek snadno odvodit. Takže poměrně brzy bylo jasné, že kroužek nese nápis UKRAINE KIEV. Obtížnější bylo rozluštění série a čísla kroužku, ale naštěstí se ozval telefon a Petr oznamoval výsledky svého pátrání. Navzájem jsme si pak odsouhlasili svá zjištění a zcela bezpečně nám vyšel zbytek nápisu, tj. série a číslo kroužku: CS 22954.

Kroužek na noze jespáka byl vidět dobře, přečíst nápis na něm byl ale oříšek. Foto – Jaroslav Vaněk.

Zjištěné údaje jsem ihned odeslal naší kroužkovací stanici, odkud mi krátce nato sdělili, že hlášení bylo předáno na Ukrajinu. Poté se dlouho nedělo nic a již jsem se zvolna loučil s nadějí, že se o jespákovi dozvíme něco bližšího.

Obrat nastal dne 10. 9. 2009, kdy do mé e-mailové schránky dorazila dlouho očekávaná zpráva z naší kroužkovací stanice. Z hlášení ukrajinské kroužkovací centrály vyplývalo, že jespák byl kroužkován dne 12. 5. 2007 na jezeru Sivash na Ukrajině, tedy při návratu na hnízdiště. Z uvedeného vyplývá, že v roce 2008 byl tento pták nejméně ve třetím roce života.

Po přečtení této zprávy jsem se začal zajímat o místo kroužkování našeho jespáka, a tak jsem trochu propátral svět internetu. Zde jsem se dověděl, že Sivash (Sivaš) je rozsáhlá oblast mělkých slaných lagun na západním pobřeží Azovského moře v autonomní republice Krym na Ukrajině a má rozlohu 10 000 km2. V této oblasti se nachází i jezero Sivash, jehož maximální hloubka je pouhých 1,2 m a má rozlohu 75,3 km2, ale v létě se značně zmenšuje. Vrstva bahna je silná už 5 m a v létě vydává silný zápach. Tyto zeměpisné šířky nejsou samozřejmě hnízdištěm jespáka obecného, ale pouze místem tahové zastávky, podobně jako přehrada Rozkoš. Jeho hnízdiště leží mnohem výše na severu, pravděpodobně někde v severozápadním Rusku.

V souvislosti s tímto jespákem mě však čekalo ještě jedno překvapení. Asi o dva měsíce později jsem se ze Zpravodaje Společnosti spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea dověděl, že náš jespák byl vůbec první svého druhu s ukrajinským kroužkem, který byl v České republice zastižen.

Tento článek může být motivací pro pozorovatele ptáků, aby při jejich prohlídce věnovali pozornost i takovým okolnostem, jako je možnost, že nesou na noze kroužek. Jak je z uvedeného příspěvku zřejmé, za pomoci současné digitální techniky se dají o ptácích získat i velmi zajímavé informace.

Jaroslav Vaněk