Pro neznalce je treba vysvetleni otazky v nadpisu. „Ornitologie – veda pro kazdeho“ byl totiz oficialni nazev a zaroven nosne tema celostatni konference Ceske spolecnosti ornitologicke (CSO), ktera behem prvniho rijnoveho vikendu probehla v jihomoravskem Mikulove. A jednim dechem nutno rict, ze cely jeji prubeh daval na zminenou otazku kladnou odpoved. Temer z kazde prednasky, at uz slo o profesionalni ornitology ci amaterske nadsence, bylo patrne, ze bez vzajemne spoluprace si obe strany tezko dovedou ceskou ornitologii tezko predstavit. Nebyt amateru, neni dost dat z terenu. Nejde o zadny prevratny objev, ale mozna si to nekdo neuvedomi v plne sile a vyznamu.
K prubehu vlastni konference. Podle sdeleni organizatoru prijelo 209 ucastniku z Ceske republiky, Slovenska, Polska, Rakouska a Svycarska, zaznelo 51 mluvenych prispevku a bylo prezentovano 33 posteru. Tahle uctyhodna cisla sama o sobe nemusi tolik znamenat, ale z osobni zkusenosti mohu rict, ze prednasek, pri nichz jsem litoval sve pritomnosti v sale, bylo poskrovnu. Program zahajilo v patek 7. 10. vystoupeni organizatoru k hlavnimu tematu cele akce a po nem probehla prezentace hlavniho sponzora, jimz se stala nam vsem znama firma MEOPTA. Nasledne se plenum rozdelilo do dvou paralelnich sekci s tematy Rozsireni a pocetnost, respektive Ekologie druhu. Bezny smrtelnik samozrejme nemuze byt na dvou mistech naraz a jeho nazor je ovlivnen subjektivnimi pocity, takze i ja se omezim na strohou konstataci, ze mne nejvice zaujaly prednasky Jirky Flouska o zmenach ve vyskytu kosa horskeho (Turdus torquatus) v Krkonosich a Karla Popracha na tema populacni dynamiky motaka luzniho (Circus pygargus) na Olomoucku.
Odpoledni blok uvedla prezentace pracovniku Krouzkovaci stanice Narodniho muzea ke krouzkovani jako typickemu pruseciku amaterske a profesionalni ornitologie. Pote doslo znovu na sekce, tentokrat s nazvy Ekologie a etologie, respektive Rozsireni a ekologie. Nemohu nezminit nove poznatky k biotopove preferenci cejky chocholate (Vanellus vanellus) shromazdene Vojtou Kubelkou na zaklade nedavneho monitoringu a bez nadsazky vysezene a vystate udaje Libora Schropfera pri dlouhych cekanich na prutah vcelojeda lesniho (Pernis apivorus) zapadnimi Cechami. Patek zakoncily diskuse u posteru, seminar k faunisticke databazi CSO a promitani filmu „Silva Gabretta: Jak se rodi sumavsky horsky les“, pri nemz vnimavy posluchac jiste pochopil, jaky je rozdil mezi samovolnym vyvojem horske smrciny a vyvojem porostu po holosecich. Na zaver dne ale i po velkou cast noci mel kazdy zajemce prilezitost k hojnemu setkavani v mnoha mikulovskych barech, vinarnach a dalsich obcerstvovacich zarizenich. Mista se hledala tezko…
V sobotu rano probehla clenska schuze CSO, o niz bohuzel nemohu referovat. Pracovni setkani v predsali totiz u mne dostalo prednost. Vystoupeni svycarskeho hosta po skonceni schuze melo spise „spolecensko informativni rozmer“, vetsina posluchacu se jiz zrejme tesila na dalsi sekce s tematy Hnizdni biologie, respektive Druhove ochrany. Vrcholem pro mne jednoznacne bylo pojednani Lubose Peskeho o prokazanych hnizdenich trojic krahujcu (Accipiter nisus) v Praze. Odpoledni plenarni prednaska Tomase Grima se vratila k ptaku roku 2010 kukacce obecne (Cuculus canorus), obe nasledne sekce pak mely necekane identicky nazev Populace a spolecenstva. Opet tezko vybirat, omezim se proto pouze na dvojici prezentaci. Vaclav Beran predstavil vliv vyvoje krajiny v hnedouhelnych tezebnich oblastech na vyskyt lindusky uhorni (Anthus campestris) a strnada zahradniho (Emberiza hortulana), Jan Sychra zase dosti poucne vysvetlil vliv manipulace s rybi obsadkou na vyskyt vodnich ptaku na Lednickych rybnicich.
Oficialni zakonceni konference neznamenalo jeji realny konec. Sobotni vecer byl ve znameni seminare k urcovani dlouhokridlych a navstevy valtickych vinnych sklepu. „Podzemni“ atmosferu zajiste netreba popisovat stejne jako prubeh nedelni exkurze na Lednicke rybniky (druha skupina navstivila novomlynske nadrze). Mame podzim, tahnou ruzne druhy kachen, husi a bahnaku, v rakosinach jsou ruzne druhy pevcu. Vsichni dobre zname. Co napsat zaverem? Konference se vydarila, snad jeste vic nez podobna pred peti lety tamtez. Kdo neprijel, muze litovat.
Martin Fejfar
program a sbornik konference je ke stazeni na webu CSO zde
schvaleny text resoluce k Sumave zde
