Začátek jara se na přehradě vyznačoval velice vysokým stavem vody – částečně zatopená dělící hráz. Foto – Jaroslav Vaněk.
Jarní měsíce na přehradě Rozkoš se vyznačovaly poměrně dlouho přetrvávající ledovou pokrývkou hladiny. První volná hladina se objevila v prvních březnových dnech mezi úpským přivaděčem a přelivem mezi rekreační a retenční částí přehrady, a to v důsledku velmi silného přítoku vody přivaděčem. Ledová pokrývka z hladiny přehrady zcela zmizela až na počátku poslední dekády března. Celé období jara na přehradě se vyznačovalo velice vysokou vodní hladinou již od samotného začátku jara, takže hlavně bahňáci neměli na lokalitě vhodné podmínky pro svůj pobyt. Počátkem dubna byla hladina přehrady dokonce na takové úrovní, že část dělící hráze byla zatopena a značná část ostrova, na kterém se nachází kolonie racka chechtavého (Chroicocephalus ridibundus), byla pod vodou.
Pár bernešek velkých se na lokalitě zdržoval více jak měsíc. Foto – Jaroslav Vaněk.
K nešťastné situaci došlo v průběhu dubna, kdy se v racčí kolonii začaly objevovat první snůšky. Po krátkém přechodném poklesu hladiny rackové obsadili uvolněné plochy, ale hladina začala opět stoupat a hnízda se snůškami zaplavovat. Naštěstí se vzniklou situaci podařilo včas vyřešit. Po upozornění na kritickou situaci v kolonii racků Povodí Labe s.p. začal okamžitě hladinu snižovat, a to až na úroveň, která umožnila rackům úspěšné hnízdění.
Stejně jako v příspěvku ve kterém jsem popsal jarní období na lokalitě v roce 2011 (odkaz) se zaměřím na některé zajímavější údaje a opět se pro lepší přehlednost přidržím zoologického systému druhů. U řádů, které jsou vynechány, údaje z lokality buď úplně chybí, nebo je nepovažuji za natolik zajímavé, abych je v příspěvku uváděl.
Potáplice (Gaviiformes) : Řád potáplic bývá na lokalitě tradičně v jarním období zastoupen dvěma druhy, a to potáplicí malou (Gavia stellata) a potáplicí severní (Gavia arctica). Počet záznamů z letošního jara patří k nejnižším za poslední roky. Jednu potáplici malou jsme pozorovali 28.4. a 6.5. a jednu potáplici severní v hnízdním šatě 13.5.
Potápky (Podicipediformes) : Na lokalitě se v jarním období tradičně objevují tahová hejnka potápek černokrkých (Podiceps nigricollis). První hejnko čítající 8 ex se objevilo již 16.3., největší skupina z 18.4. pak čítala 21 ex. Na lokalitě se pravidelně zastavuje i potápka rudokrká (Podiceps grisegena). Jeden pták se na lokalitě zdržoval mezi 4 – 6.5.
Potápka rudokrká – letos jediná, kterou jsem na jaře na lokalitě pozoroval. Foto – Jaroslav Vaněk.
Vrubozobí (Anseriformes) : U této skupiny je z pochopitelných důvodů tradičně nejvíce záznamů, proto vybírám jen některé. Přehrada Rozkoš je tradiční jarní zastávkou pro hejna hus běločelých (Anser albifrons) a polních (Anser fabalis). Zajímavostí letošního jara byla skutečnost, že husa běločelá výrazně početně převyšovala husu polní. Nejvyšší počet hus byl zjištěn 6.3., kdy se na části volné hladiny a na ledě zdržovalo cca 2000 ex. hus běločelých a pouze 100 ex. hus polních. Vítané zpestření pak představovala jedna berneška bělolící (Branta leucopsis), která byla v hejnu hus pozorována 6, 9 a 11.3. K dalším zajímavostem patří pozorování jedné husy indické (Anser indicus), kterou zastihl A. Holub dne 27.4. Dlouhodobě se na lokalitě zdržoval pár bernešek velkých (Branta canadensis), ale hnízdění zjištěno nebylo. Poprvé byly bernešky zaznamenány 28.4. a naposledy 30.5. Delší dobu se na lokalitě také zdržoval pár husic egyptských (Alopochen aegyptiacus), a to v období 4.5. – 6.6. Ani v tomto případě nebylo zjištěno hnízdění. Z dalších příslušníků řádu vrubozobých byl se ještě uvedl upakované pozorování páru zrzohlávek rudozobých (Netta rufina), poslední záznam je z 28.4. K nepravidelně protahujícím druhům patří polák malý (Aythya nyroca). Jednu samici a jednoho samce zastihl A. Holub dne 20.3. Za zmínku ještě stojí opakované pozorování křížence poláka velkého a poláka chocholačky (Aythya ferina/fuligula), kterého jsem na lokalitě poprvé pozoroval v loňském roce – viz samostatný článek (odkaz). Naprosto na stejném místě se tento jedinec zdržoval i v tomto roce v období mezi 27.3. – 3.4. Z rodu morčáků (Mergus) stojí za zmínku pozorování jednoho páru morčáků malých (Mergus albellus) dne 6.3. a dále morčáků prostředních (Mergus serrator), kdy jsem 13.4. zastihl skupinu čítající 6 samců a 20 samic a ještě 18.4. jednoho samce. Počty dalších pravidelně protahující příslušníků řádu vrubozobých nevybočily z normálu, jen bych ještě zmínil pozorování 425 ex. hvízdáků euroasijských (Anas penelope) ze dne 20.3. (A. Holub)
Tohoto samce morčáka prostředního jsem na lokalitě pozoroval 18.4.2012. Foto – Jaroslav Vaněk.
Dravci : K pravidelně protahujícím druhům patří orlovec říční (Pandion haliaetus) – prvního jsem letos zastihl dne 21.3. K méně častým patří pozorování příslušníků rodu luňáků (Milvus). V letošním roce jsme jednoho luňáka hnědého (Milvus migrans), který vyvolal značný rozruch v kolonii racků, pozorovali dne 30.4. pozorovali dne 30.4. Orli mořští (Haliaeetus albicilla) patří na lokalitě k poměrně běžně pozorovaným druhům, stejně tomu bylo i v tomto roce.
Dlouhokřídlí (Charadriiformes) : Vzhledem k vysokému stavu hladiny na přehradě bylo letošní jaro na bahňáky (Charadrii) znatelně chudší, přesto některé údaje stojí za zmínku. Za téměř kuriózní bych označil pozorování samce kulíka mořského (Charadrius alexandrinus), kterého jsem na lokalitě zjistil dne 24.4. a setrval do druhého dne. S největší pravděpodobností stejného ptáka jsem zde zastihl i v loňském roce dne 25.4.2011 a rovněž se zdržel do druhého dne – viz samostatný článek (odkaz). Navíc se kulík zdržoval naprosto na stejném místě na lokalitě jako vloni. Vícekrát byl zastižen i kulík písečný (Charadrius hiaticula) s maximem 5 ex. dne 13.5. Na polích v blízkém okolí přehrady ani v tomto roce nechyběli kulíci zlatí (Pluvialis apricaria), 16.3. jsem pozoroval v hejnu čejek chocholatých (Vanellus vanellus) 8 ex. K dalším zajímavostem patří pozorování tenkozobce opačného (Recurvirostra avoseta) z 27 a 30.4., který se zdržoval v kolonii racků (A. Holub a další). Z dalších běžnějších druhů byli zastiženi jespáci obecní (Calidris alpina) – maximum 2 ex. 8.4., dvakrát byl zastižen jespák malý (Calidris minuta) – 30.4. – 1 ex a 1.5. – 4 ex. (A. Holub). Vícekrát byli zastiženi jespáci šedí (Calidris temminckii) v počtu max. 5 ex. ve dnech 9 a17.5. K pravidelně protahujícím bahňákům patří jespák bojovný (Philomachus pugnax). První 3 ptáci, kteří sbírali potravu na ledu, byli zastiženi již 6.3. Z vodoušů byli zastiženi obvyklé druhy, tj. vodouš šedý (Tringa nebularia) s maximem 6 ex., vodouš tmavý (Tringa erythropus) s maximem 3 ex, vodouš bahenní (Tringa glareola) s maximem 6 ex a vodouš kropenatý (Tringa ochropus) s maximem 3 ex. V jednom případě byla zastižena koliha malá (Numenius phaeopus) – 30.4. 1 ex. a v jednom případě koliha velká (Numenius arquata) – 13.4. 1 ex. Skutečnost, že letošní jaro bylo na bahňáky nejslabší za poslední roky dokumentuje i to, že některé pravidelně protahující druhy nebyly zastiženy vůbec – např. jespák písečný (Calidris alba) a kameňáček pestrý (Arenaria interpres), kulík bledý (Pluvialis squatarola) a u dalších druhů, které sice v seznamu nescházejí, byl počet zástihů velmi nízký a rovněž počty nedosahovaly hodnot z předchozích let. Z racků (Lari) vybírám dva záznamy o pozorování dospělých racků žlutonohých (Larus fuscus) – 13.4. 4 ex., a 13.5. 1 ex. Počty racků malých (Hydrocoloeus minutus) se ani zdaleka nepřiblížili hodnotám z předchozích let a již vůbec ne z roku 2011 – viz samostatný článek (odkaz). První 4 adultní ptáci byli zastiženi 18.4., maximum bylo pozorováno 28.4. – cca 40 ex. Rybáci byli zastoupeni obvyklými druhy pro jarní období. Nechyběli rybáci bělokřídlí (Chlidonias leucopterus) s maximem 9 ex z 28.4., ani rybáci bahenní (Chlidonias hybridus) s maximem 9 ex z 9.5.
Pár husic egyptských na dělící hrázi přehrady. Foto – Jaroslav Vaněk.
Pěvci (Passeriformes) : Dělící hráz přehrady je oblíbeným místem pro zastávku některých druhů z čeledi konipasovitých. Konipasi luční (Motacilla flava) byli zaznamenáni při většině návštěv lokality v období od 15.4 do 17.5. Ke konci zmíněného období byli jako v předchozích letech zaznamenání ptáci poddruhu thunbergi a A. Holub zastihl 25.4. 2 samce subspecie feldegg. Stejně jako v předchozím roce nás svojí přítomností potěšil samec konipase citrónového (Motacilla citreola), a to dne 30.4. O oblibě dělící hráze příslušníky uvedené čeledě svědčí i pozorování lindušky horské (Anthus spinoletta) A. Regnerem a já jsem pozoroval 2 ex. lindušky rudokrké (Anthus cervinus) dne 30.4. Z dalších druhů řadu pěvců v okolí přehrady pravidelně protahuje bramborníček černohlavý (Saxicola toquatus) – první (samec) pozorován 11.3., bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) – první (samec) pozorován 18.4. a bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) – první 4 ex. pozorovány 8.4.
Na závěr považuji za nutné uvést několik faktů. Výše uvedený příspěvek určitě neobsahuje vyčerpávající údaje o dění na lokalitě. Jsou v něm zahrnuty především údaje v mých vlastních návštěv lokality, kterých se o období měsíců března až června uskutečnilo celkem 29. Dále zahrnuje údaje od Aloise Holuba a Aleše Regnera, ale ve většině případů, jde o společná pozorování. Z uvedeného vyplývá, že článek neobsahuje údaje od řady dalších pozorovatelů, kteří lokalitu více, či méně často navštěvují. Dále je třeba poznamenat, že z časových a v současné době i ekonomických důvodů je počet návštěv na lokalitě omezen na nižší míru, než v předchozích letech, takže pokud je u některého z druhů uvedeno, že nebyl v daném období zastižen, tak to neznamená, že se na lokalitě nemohl vyskytnout. K tomu přispívá i skutečnost, že zvláště na jarním průtahu se někteří ptáci na lokalitě objeví jen na velmi krátkou dobu a mohou tak snadno uniknout pozornosti. Přes tyto skutečnosti lze konstatovat, že letošní jaro bylo na Rozkoši jak z hlediska počtu zastižených ptačích druhů, tak i z hlediska počtu zastižených jedinců jednotlivých druhů podprůměrné. Věřme, že nám vše vynahradí podzimní průtah o kterém přinesu informaci v závěru tohoto roku.
Jaroslav Vaněk
Potáplice severní patří k pravidelným návštěvníkům přehrady. Foto – Jaroslav Vaněk.
Samec konipasa citrónového – tento druh se začíná v posledních letech protahovat pravidelně. Foto – Jaroslav Vaněk.
Vodouš bahenní patří na přehradě k pravidelně protahujícím druhům. Foto – Jaroslav Vaněk.
Samec kulíka mořského se na lokalitě zastavil téměř přesně po jednom roce. Foto – Jaroslav Vaněk.
Jedna z lindušek rudokrkých, pozorovaných 30.4.2012 . Foto – Jaroslav Vaněk.
Poměrně dlouho se na lokalitě zdržoval pár zrzohlávek rudozobých. Foto – Jaroslav Vaněk.
Stejně jako vloni, lokalitu navštívil kříženec poláka velkého a chocholačky. Rudohnědý nádech hlavy je dědictvim po poláku velkém. Foto – Jaroslav Vaněk.
