Jarní průtah jespáka obecného na přehradě Rozkoš

Na svrchní straně tohoto ptáka je dobře vidět tvořící se hnízdní šat – tmavá pera s rezavými okraji. Foto – Jaroslav Vaněk.

Jespák obecný (Calidris alpina) je druhem bahňáka, který početně a pravidelně protahuje přes území celé naší republiky. Podzimní průtah toho druhu na přehradě Rozkoš u České Skalice (NA), jsem již popsal v jednom ze svých předchozích příspěvků. Následující příspěvek se zabývá jarním průtahem tohoto druhu na téže lokalitě.

Jarní tah jespáka obecného v rámci České republiky začíná již ve druhé polovině měsíce března. Nejčasnější záznam uváděný ve Fauně ČR, Ptáci 2/I (Academia 2005) je z 19.3.1974 – 1 ex. pozorován na Lenešickém rybníku, LN, (Tichý). V současné době již existuje řada časnějších pozorování. Například v tomto roce (2012) byli první jespáci obecní pozorováni 18.3., a to 2 ex. na rybníku Nesyt, BV, (V. Vyhnálek) a 1 ex. na rybníku Rakovec, OP , (M. Miškovský).

Pták z konce března má jen nepatrné známky tvořícího se hnízdního šatu, převládá šat prostý. Foto – Jaroslav Vaněk.

Má vlastní data prvních pozorování z lokality za poslední roky jsou : 31.3.2006 – 1 ex., 13.4.2007 – 3 ex., 8.4.2008 – 1 ex., 28.3.2009 – 5ex., 8.5.2010 – 4 ex., 14.4.2011 – 1 ex., 8.4.2012 – 2 ex. Nejčasnějším mě známým údajem z lokality je pozorování A. Holuba z 15.3.2004 – 1 ex.

Jarní průtah trvá do konce května, ale většinou jsou mé vlastní poslední záznamy z lokality z jarního tahu z druhé květnové dekády. Mimořádný je záznam ze 17.6.1978, kdy V. Koza pozoroval 1 ex.

Počty na jaře protahujících jedinců jsou jen zlomkem počtu ptáků, kteří protahují přes naše území na podzim. Na přehradě Rozkoš je tato situace ještě umocněna tím, že v době jarního průtahu je hladina přehrady převážně na vysokých stavech, takže nejsou vytvořeny vhodné podmínky pro migrující bahňáky. V tomto období slouží jako odpočinkové místo téměř výhradně jen dělící hráz přehrady. Vzhledem k tomu, že se jedná o kamenný násep s živičným povrchem, skýtá pro tuto skupinu ptáků jen velmi omezenou potravní nabídku. Tato skutečnost, společně s všeobecně známou rychlostí jarního tahu, má pak vliv na délku pobytu protahujících bahňáků, která se v tomto období často počítá pouze na hodiny. Tato okolnost pak do značné míry zkresluje údaje o počtu protahujících jespáků obecných a všeobecně bahňáků na lokalitě, neboť z objektivních důvodů není toto období možné dostatečně pokrýt počtem prováděných kontrol.

Maximum mnou pozorovaných jespáků obecných současně, je na jaře za posledních pět let 5 ex. z 28.3.2009. A. Holub pak uvádí jako své vlastní jarní maximum 15 ex. Nejvyšší známý počet z jarního průtahu je můj vlastní údaj, když jsem 14.5.1984 pozoroval hejnko 25 ex.

Také u těchto jespáků ze 13.4. ještě převládá prostý šat, ale zejména u ptáka vlevo jsou na svrchní straně patrné známky šatu hnízdního. Foto – Jaroslav Vaněk.

U ptáků, kteří protahují mezi prvními je typické, že mají ještě téměř úplný prostý (zimní) šat, pouze při detailnější prohlídce lze zaznamenat na břiše první malé skvrnky tvořící se typické černé skvrny. Na zádech a lopatkách se objevují první hnědavě černá pera s rezavě červenými lemy. V pozdějším jaru již většina ptáků nese jasné známky černé skvrny v různém stupni její tvorby a také svrchní strana má nese zřetelné stopy hnízdního šatu. V průběhu května již není u některých ptáků výjimečný ani úplný hnízdí (svatební) šat.

Mezi kuriozity řadím pozorování jespáka obecného ze 4.5.2008, který byl označen kroužkem ukrajinské kroužkovací centrály a který se podařilo za použití série fotografií úspěšně odečíst. Tomuto případu byl věnován samostatný článek.

Použité prameny :