Dudek chocholatý (Upupa eppops) patří mezi výrazné ptačí druhy, avšak i přes své nápadné vzezření je u širší veřejnosti znám spíš dle jména. Nejčastěji se s dudkem potkáme při jarním průtahu začátkem dubna, květnové či červnové hnízdní záznamy jsou o poznání vzácnější. Je to jeden z našich nejpestřejších, a přitom značně velkých ptáků, téměř velikosti hrdličky. Jeho zbarvení je na naši přírodu dosti neobvyklé, celkově světle rezavonohnědé, ale s černobíle kostkovanými a zakulacenými křídly, což je nápadné zejména v letu. Výrazná chocholka, podle které má dudek druhové jméno, není obvykle příliš vidět, pouze v toku nebo v rozčilení ji dudek vztyčuje do podoby vějíře kolem hlavy.
Zajímavý je i jeho hlas, který je mezi našimi ptačími hlasy málo obvyklý. Není to hlas dnes již příliš známý a nelze již říci, podobně jako v době vzniku Sekorovy Abecedy Ferdy Mravence, že by „dudek dudal dům od domu“. Bohužel v druhé polovině 20. století pokračoval u nás úbytek a z řady oblastí naší krajiny tak dudek zmizel. Známe dnes jen málo regionů, které dudek ještě ve vyšším počtu obývá, prakticky to jsou jen některé části jižní Moravy. Od počátku 21. století se však početnost dudka opět poněkud zvyšuje včetně oblastí východních Čech (od roku 2000 až o 30 %). V našem regionu byl dudek zjišťován relativně pravidelně v zejména lesnatých oblastech Polabí zhruba od Pardubic po Kolín. V posledních několika letech však přibyly hnízdní nálezy i z vyšších poloh Náchodska či Trutnovska. Je tak možné, že dudek v některých oblastech východních Čech uniká pozornosti. Doplnění znalostí z ornitologicky méně nápadných míst je základním cílem letošní pobočkové kampaně.
Vzhledem k velmi nízké početnosti populace dudka chocholatého, která hnízdí na našem území, je tento druh zařazen dle platné legislativy do kategorie „silně ohrožený druh“ a jako takový si zasluhuje ochranu. Dudek je také vlajkovým druhem pestré (a relativně zdravé) kulturní krajiny. Problém je v tom, že možnosti aktivní plošné ochrany jsou značně omezené. Změnit metody intenzivního zemědělského hospodaření do dob, kdy u nás byli dudci ještě běžní, není zcela reálné a tak se nabízí ochrana založená na individuálním přístupu k jednotlivým hnízdištím, včetně hnízdní podpory ve formě vyvěšování budek v předem vytipovaných vhodných lokalitách, kde byla přítomnost dudků zjištěna dříve, popř. lokální management krajiny v místě výskytu.
Jak se můžete zapojit?
V prvé řadě je sdělit informace o výskytu dudka. Nejcennější údaje jsou z období od poloviny května do konce června. Uvítáme však i informace tahové. Svá pozorování můžete vložit do databáze Birds.cz, popř napsat na mail vcpcso@centrum.cz.
Důležité jsou okolnosti pozorování: lokalita (při vkládání do databáze doporučujeme místo výskytu označit v mapě, celkové pozorování pak lze z důvodu vyšší ochrany případného hnízdiště sezónně utajit), aktivita (pták se ozývá, nosí potravu, zaletuje do dutiny apod.), biotop (les, sad, u polní cesty apod.).
Při zadávání do databáze Birds.cz prosím vyplňte hnízdní kategorii (dle seznamu), opakovaná pozorování vkládejte vždy jako nový záznam. Obecně platí, že čím více informací si poznamenáte a sdělíte, tím přesnější bude celkový obraz situace dudka v regionu.
Opakovaná kontrola: v případě pozorování dudka vřele doporučujeme opakovanou kontrolu v odstupu min. 10 dní.
Tipy:
Pestré hnízdní prostředí. Dudek není co do výběru hnízdní dutiny vybíravý. V některých oblastech je striktně lesním ptákem (Polabí) ve vyšších polohách obsazuje otevřenější krajinu, hnízdit může v dutinách ovocných stromů, v kůlnách, ale i na zcela neobvyklých místech (skládky, vykotlané pařezy, ocelokolny v zemědělských areálech apod.).
Vokální aktivita. Hlas dudka se nese krajinou poměrně daleko, je charakteristický a snadno zapamatovatelný, nicméně nejaktivnější je dudek na počátku hnízdní doby (konec dubna – první polovina května), v případě hnízdění se navíc samci ozývají poměrně krátce v ranních hodinách (do cca tří hodin po východu Slunce), po celou hnízdní dobu (květen, červen) se ozývají zejména nespárovaní samci.
Nahrávka Romuald Mikusek (https://xeno-canto.org/)
Nesnadné nalezení hnízdní dutiny – zejména v lesích je nalezení hnízdní lokality poměrně obtížné, ptáci přes své zbarvení jsou poměrně nenápadní. Význam tak má opakované pozorování, popř. nošení potravy, které na hnízdění v blízkosti místa pozorování reálně ukazuje.
Lukáš Kadava