Mladoboleslavsko – Otazka je na miste zejmena proto, ze pristi jaro vstoupim do slavicich krovin jiz po tricatou sezonu. Verejnost se bude moci seznamit s mou tricetiletou cinnosti na dvou jarnich vystavach, kdy mladoboleslavska predstavi „zpevaka z periferie“ a dolnobousovska „ornitologii v krajine domova“. Hodnoceni odborneho prinosu bude probihat prubezne.
Pokud bych se mel kratce ohlednout za formovanim sve specializace, hlavni etapy je mozno rozlozit do tretin, jak se temata stridala ci vyrazneji vetvila.
V prvni casti ornitologicke specializace byli chytani rodice od nalezenych hnizd slavika obecneho (Luscinia megarhynchos) a byli krouzkovani spolu s mladaty. Prestoze prave z prvni poloviny teto dekady pochazeji nektere velmi cenne udaje, vztahujici se k soudrznosti paru, usazovani mladat ci jejich predodletove potulce, napriklad rozmery kridel pro spatnou techniku ziskavani musely byt pozdeji anulovany. Stejne tak odliseni ptaku lonskych ci starsich v case jarnich odchytu nemelo potrebnou spolehlivost.
Vyzkum tehdy mohl i docela snadno zaniknout, kdyz se v oblasti objevil slavik jiny, tehdy vzacny a doslova „vysneny“ modracek stredoevropsky (Luscinia svecica cyanecula)! Ten take zpusobil nekolikaletou odmlku ve vyzkumu slavikuobecnych, kdy preneseni pozornosti jsem omlouval pohotovym rozsirenim na „Vyzkum slaviku“. Napadu vstric se ubirala i touha poznat kompletni kvarteto „ceskych slaviku“, tedy vzacneho slavika tmaveho (Luscinia luscinia) i modracka tundroveho (Luscinia svecica svecica). Jakmile se mi podarilo prani naplnit, jiste „vystrizliveni“ mne zacalo vracet k puvodnimu tematu. Nekteri z kolegu jiste vzpomenou tehdy odreferovaneho „Pouceni z krizoveho vyvoje“ na jednom z setkani krouzkovatelu, nejdulezitejsi vsak byl obrat nazpatek.
Druha etapa prinesla jiz sbirani zkusenosti s problematikou krizeni pribuznych slaviku a pecliveji shromazdovana nove vedena mereni, rozsirena o rozmery rydovaku, behaku i schema formule kridla. Evidovany byly tez rozlisovaci znaky mezi slavikem obecnym a tmavym.
Treti etapa je casove nejnarocnejsi, pracuje s fotodokumentaci, sleduje zejmena chovani slaviku po skonceni hnizdniho obdobi, vcetne pelichani a situace pred odletem. Dochazi k systematictejsimu nakladani s vysledky, nektere poznatky byly – jine se chystaji k opublikovani.
Cilem nejblizsich let bude predevsim ziskat ucelenejsi prehled o predodletovem chovani slaviku obecnych v zajmove oblasti a s tim spojene tvorbe tukovych zasob, dale prubezna aktualizace priletovych a odletovych dat a zvysena pozornost k vyskytu pribuzneho slavika tmaveho.
Bylo by zrejme dobre zminit i nekolik cisel z vyzkumu, myslim vsak, ze v situaci, kdy je zajem smerovan do stale stejne oblasti (stejne lokality, casto zkuseni slavici) by udaje byly silne neobjektivni. Spise uvedu, ze z temer 1500 okrouzkovanych slaviku bylo ziskano na 300 kontrolnich odchytu v letech nasledujicich, zahrnujicich ruzna presidleni, navraty a jine poznatky. Vubec nejdale byl zastizen mistni mlady slavik v nasledujicim roce (11 kilometru od mista krouzkovani).
Nemyslim si vsak, ze mensi nadeje na „suprove hlaseni“ by mela budouci zajemce o studium slavika obecneho vyrazneji odradit. Kam a za jakych okolnosti ptaci odletaji – zda se – uz vbrzku propatraji miniaturni pristroje primo na ptacim tele. Jen sotva vsak vypovi detaily o zivote techto mimoradne tajemnych a znacne neprobadanych ptaku.
Pavel Kverek
