Odchyt ptáků do nárazových sítí za účelem kroužkování je jednou z nejpoužívanějších výzkumných metod v ornitologii. Dosud však nebyla vypracována studie, která by ve větším měřítku ukázala jak bezpečná je to metoda. Výzkumníci v Kalifornii použili data od 22 kroužkovacích stanic, z toho v sedmi stanicích poskytli kontinuální data za více než 10 let a ve 4 stanicích data za více než 20 let. Celý objem dat zahrnoval 345 752 chycených ptáků ve 188 druzích v 31 čeledích. Do vyhodnocení byly zahrnuty i faktory, které by mohly ovlivnit pravděpodobnost zranění či úmrtí jako velikost ptáka, věk, frekvence odchytu a roli predátorů.
Výsledky ukázali, že ptáci jsou velmi zřídka zraňováni a ještě v méně případech je odchyt příčinou úmrtí. Ze 620 997 odchytů tvořili případy zranění 0,59% a zabití pouze 0,23%. Nejčastější zranění byly zranění křídla, stres a řezná rána. Příčiny úmrtí byly nejčastěji v důsledku stresu a predace. Větší druhy ptáků byly méně náchylní ke stresu, zapletení se v síti, ale větším faktorem byla predace, vnitřní zranění a zranění nohou.
Při analýze jaký vliv má opakovaný odchyt stejného jedince, došli vědci k překvapivému zjištění. U ptáků, kteří byli chyceni vícekrát, bylo případů zranění či úmrtí méně než u ptáků chycených jen jednou. Tým vědců toto vyhodnotil tím, že častěji bývají odchyceni staří ptáci s teritoriem, kteří bývají obecně v lepší kondici než ptáci bez teritoria.
Nakonec tým vědců vyhodnotil případy, kdy byl pták vypuštěn se zraněním. Tito ptáci měli stejnou míru opakovaného odchytu jako ptáci bez zranění. Zranění ptáci mají tedy podobnou mírů přežívání jako ptáci bez zranění z čehož se dá odvodit, že dlouhodobější negativní vliv odchytu pro ptáky je minimální.
Luděk Petrilák
zdroj:
http://www.alphagalileo.org/ViewItem.aspx?ItemId=106406&CultureCode=en
E. N. Spotswood a col.: How safe is mist netting? evaluating the risk of injury and mortality to birds, Methods in Ecology and Evolution, doi: 10.1111/j.2041-210X.2011.00123.x
