Polom, Sedlonov – Ve dnech 7. a 8. cervence 2011 jsem nedaleko Sedlonova v Orlickych horach v prostoru mezi osadou Polom a penzionem „Stara skola“ pozoroval dva intenzivne zpivajici samce strnada lucniho (Miliaria calandra). Ptaci po oba dny zpivali hned u silnicky v prostredi, ktere tento druh obvykle vyhledava. Stridaji se zde horske louky po obou stranach silnice (nektere jeste neosecene) a kolem cesty jsou stromy, ze kterych samci zpivali – brizy, vrby, jirovec. Zkratka – lokalita jim „slusela“. Oba ptaci byli od sebe vzdaleni asi 80 m a pri zpevu stridali vrsky stromu. Oba drzeli svoje teritorium, coz s velkou pravdepodobnosti naznacuje hnizdeni. Samice patrne sedely na vejcich. V prostoru mezi obema samci se 8. cervence v 15.30 hod. ozyvali i chrastal polni (Crex crex) a krepelka polni (Coturnix coturnix).
Obcas timto mistem projizdim, ale tento druh jsem zde v minulosti nepozoroval. Byl jsem proto prijemne prekvapen, protoze tento nalez jsem neocekaval. Lokalita pozorovani je priblizne 690 m nad morem (Dolansky uvadi v minulosti hnizdeni v 730 m n. m. u Sedlonova).
V ramci Evropy doslo od 80. let minuleho stoleti k poklesu pocetnosti populace strnada lucniho o 70 %. Jeho stavy se trvale snizovaly a teprve od pocatku 90. let se zacaly zase pomalu zvysovat. V letech 1985 – 1989 u nas hnizdilo 700 – 1400 paru, v r. 1994 jiz 1400 – 2800 paru. Pocetnost nadale rostla a v letech 2001 – 2003 byl stav odhadnut jiz na 4000 – 8000 paru (Stastny a kol., 2006). I pres tuto skutecnost je strnad lucni podle vyhlasky c. 395/1992 Sb. a jeji novely (vyhlaska c. 175/2006 Sb.) k zakonu c. 114/1992 Sb. o ochrane prirody a krajiny zarazen mezi druhy kriticky ohrozene – tedy nejprisneji chranene zivocichy.
Literatura uvadi, ze u nas hnizdici populace je prevazne stala, s kratsimi podzimnimi a zimnimi potulkami. Cast populace patrne tahne na jih arealu (Formanek, Hudec a kol., 1983). Strnadi lucni se vyskytuji predevsim v nizsich polohach, Fauna CSSR udava nejvyse polozena hnizdiste z uzemi CR z vysky okolo 500 m n. m. Se vzrustem pocetnosti druhu vsak patrne dochazi i k posunu jeho vyskytu z nizin do vyssich poloh (Stastny a kol., 2006). Tuto skutecnost by mohlo dokazovat i moje pozorovani.
Hromadko a kol. uvadi o hnizdnim vyskytu strnada lucniho v Orlickych horach jen nekolik udaju, zejmens:
29. 5. 1998 u Olesnice (Dolansky)
18. 7. 2002 u Sedlonova (Dolansky)
31. 5. a 7. 6. 2003 u Sedlonova (Dolansky)
18. 6. 2003 u Olesnice (Cihak, Dolansky, Hromadkovi)
Strnad lucni je nejvetsi z nasich strnadu. Velikosti se blizi spackovi. Je to nenapadny ptak skrivanoviteho zbarveni se silnym zobakem. Na hlave ma svetly nadocni prouzek a tmava pirka tvorici vous. Leta dvojim zpusobem – pri kratkych preletech, ktere jsou pomale, miva nohy volne spustene dolu – to je pro neho typicke. Delsi prelety jsou rychle. V terenu ho objevime nejspise podle jeho typickeho vyrazneho zpevu, ktery samci opakuji i v poledni pauze, kdy vetsina jinych druhu pevcu mlci. Zpev predstavuje strofu cvrcivych tonu, ktere jsou vyrazeny ve zrychlujicim se tempu – neco jako „tyk tyk cik cik ckrisisss“. Tuto pisnicku opakuje s pauzami, vzdy z nejakeho vyvyseneho mista, obvykle kere nebo stromu. Hnizdnim prostredim strnada lucniho jsou rozsahlejsi otevrene plochy poli a luk s roztrousenymi keri a stromoradimi, zeleznicni naspy, ruderalni plochy nebo vysypky po tezbe uhli. Neprilis dokonale hnizdo z travy a listi umistuje obvykle ve vegetaci na zemi a je tedy velmi nenapadne. Jeste nikdy se mi hnizdo tohoto druhu osobne nepodarilo nalezt. K hnizdeni dochazi zrejme dvakrat rocne – od konce dubna do cervence.
Ivan Tlaskal
Citovana literatura:
Hudec, K. a kol. 1983: Fauna CSSR. Ptaci 3/2. Academia Praha.
Hromadko, M., Cihak, K., Hromadkova, V., Porkert, J., 2005: Ptaci Orlickych hor. OS Libri, Dobre.
Stastny K., Bejcek V., Hudec K. 2006: Atlas hnizdniho rozsireni ptaku v CR v letech 2001-03. Aventinum Praha.
