Mladí puštíci obecní – jsou-li dobře živeni, dvoudenní věkový rozdíl poněkud zaniká (foto: M. Dusík)
Průběh a celkový výsledek hnízdění dutinových dravců a sov vázaných na drobné savce je odvozený od dynamiky kořisti v prostředí, proto je třeba ji stručně zhodnotit. Protože v zájmovém území Javořích hor nejsou prováděny odchyty drobných savců a cykly probíhají ve všech našich horských oblastech velmi podobně, jsou využity výsledky odchytu ze severozápadní části Orlických hor.
Po hlubokém plošném propadu početnosti drobných zemních savců v minulém roce, kdy hustoty zvířat na konci reprodukčního období dosahovaly v lesním prostředí 18 ks/ha, se v podzimních měsících dostaly do intenzivní reprodukce myšice lesní, které díky bohaté úrodě stromových semen (bukvic) vytvořily během několika týdnů základ početné populaci. Podle výsledku jarního odchytu v Orlických horách se zvířata v lesním prostředí začala intenzivně rozmnožovat již na konci zimního období ještě pod sněhem a spolu s ostatními druhy ke konci IV. měsíce 2012 společenstvo drobných savců dosahovalo hustoty již kolem 30 – 40 ks/ha. Další exponenciální růst u skupiny lesních hrabošů – norníka rudého a hraboše mokřadního – od konce jarního a po celé letní i podzimní období zcela nahradil skupinu myšic, která se po vyčerpání hlavní potravy přestala rozmnožovat. Do VIII. měsíce populace celého společenstva drobných zemních savců v nejvíce osídlených lokalitách lesního prostředí dosahovaly hustoty 120 ks/ha (viz příloha Tab. 2a a příloha Tab. 3 a,b).
Pro predátory méně příznivý byl naopak vývoj drobných savců v otevřeném terénu na přilehlých loukách a pastvinách, kde s velkou pravidelností dochází k vymizení nejhojnějšího hraboše polního v průběhu dubna a jeho návrat spadá obvykle do druhé poloviny letního období (viz příloha Tab. 2b). Proto mají v zemědělské krajině značný význam liniová refugia stromořadí, příkopů apod., kde bývají stavy drobných savců daleko stabilnější a s oblibou jsou v období nízkých hustot dravci využívána (viz příloha Tab. 2c).
Rychlý vzestup populací drobných hlodavců probíhal za podmínek průměrné množivosti, která nevykazovala znaky kalamitních populací ani nepřesáhla hodnoty předchozích let. Dosažení vysokých populačních hustot lze proto přičíst souběhu několika okolností. V první řadě jde o příznivé klimatické podmínky, které v dané sezoně umožnily bohatou tvorbu výhonů u trav i brusnice borůvky jako základní nutričně bohaté potravy pro hraboše a norníky. Po delším minimu v průběhu celého uplynulého roku se pravděpodobně také snížilo běžné zatížení populace epidemiemi i parazitálním promořením a svůj dopad mohlo mít také soustředění predátorů na lov myšic, které v jarním období ve společenstvu výrazně převládaly. Výsledek odchytu ve dvou hlavních termínech tento předpoklad potvrzuje. Je také zřejmé, že k výraznému zvýšení stavů hrabošovitých došlo v podmínkách mírně podprůměrné množivosti (viz příloha Tab.4). Ve zdejším prostředí tedy prosperují běžné populace, které nemají odpovídající bariéry (např. dostatečnou predaci).
Podle zběžné kontroly pobytových stop po drobných hlodavcích nebo užívaných nor na území Javořích hor je možné konstatovat, že zdejší populace hrabošovitých dosahovala přibližně 50 % srpnové hustoty v porovnání s Orlickými horami a to jen roztříštěně na menších lokalitách. V nastávajícím zimním období však nelze zcela vyloučit vznik lokálních škod na sazenicích listnatých dřevin ze strany drobných hlodavců. Skupina podporovaných predátorů dosud nedosahuje potřebné početnosti, aby takto vysoké koncentrace zvířat podstatněji ovlivnila. Dostatek kořisti ale povede k úspěšnému přežívání a omezí rozptyl velké části mladých myšilovných ptáků, u kterých je vysoký předpoklad usazení v okolí svého rodiště v následující sezoně. V příštím roce tak lze za předpokladu dostatečné nabídky potravních zdrojů očekávat další zvýšení jejich početnosti.
Miroslav Dusik
