Typickým znakem dospělého racka černohlavého jsou celé bílé letky. Foto – Jaroslav Vaněk.
Racek černohlavý (Larus melanocephalus) je pravděpodobně držitelem jednoho primátu. Je ptačím druhem u kterého došlo ve 20. století k nejrozsáhlejší druhové expanzi jakou známe. Jeho původní domovinou je oblast mezi Krymem, ústím Dunaje a Egejským mořem. Odtud se začal od poloviny 20. století rozšiřovat směrem k západu a v současné době hnízdí téměř v celé Evropě, kromě Skandinávie.
Dospělý racek černohlavý v kolonii racků chechtavých (pták označen šipkou). Foto – Jaroslav Vanšk.
První pozorování racka černohlavého v ČR spadá do roku 1962, kdy byl 25.8. na rybníku Radov u Blatné pozorován i juvenilní pták (Černý, Miles). První hnízdění pak bylo prokázáno v roce 1967 nálezem hnízda s vejci na rybníku Mlýnský u Lednice (Balát), pravidelným hnízdičem je však od roku 1983. V současné době existují v ČR tři pravidelná hnízdiště : nádrž Nové Mlýny, štěrkové jezero Chomoutov u Olomouce a rybníky na Ostravsku. Nepravidelné hnízdění pak prokázáno na více lokalitách, z nichž se naprostá většina nachází na Moravě a ve Slezsku.
Výše uvedené údaje o expanzi racka černohlavého by mohly vést k závěru, že se u nás jedná o běžný druh. Zdaleka tomu tak není. Stal se sice pravidelným hnízdičem, ale jeho hnízdní populace se pohybuje řádově v několika málo desítkách párů. Největším nebezpečím pro jeho další existenci je fakt, že je hnízdně vázán na kolonie racka chechtavého, který je výrazně ubývajícím druhem. Se zánikem kolonií racka chechtavého, tak zanikají i nedávno vzniklé populace racka černohlavého.
Racek černohlavý sedící na hnízdě. Foto – Jaroslav Vaněk.
Ve východních Čechám byl do současné doby jako hnízdící druh racek černohlavý zjištěn pouze na VN Rozkoš u České Skalice. Údaje o možném hnízdění ještě existují z Dolního rybníka u Svitav a z mokřiny u Rzů (ÚO). Ani na jedné z těchto lokalit však nebylo hnízdění spolehlivě prokázáno.
Na VN Rozkoš u České Skalice (NA), byl poprvé tento druh pozorován v roce 1988 (Koza). V následujícím roce pak byl dne 15.7.1989 v kolonii racka chechtavého (Larus ridibundus), pozorován mladý, již letu schopný racek černohlavý (Koza). Podle pomalého letu a relativně krátkých a tupých křídel bylo zřejmé, že pták není letu schopný příliš dlouhou dobu. Při následné kontrole 19.7. byl pravděpodobně tentýž pták pozorován znovu a tentýž den byl mezi racky chechtavými pozorován i dospělý jedinec. Dne 26.7. pak T. Diviš pozoroval na hladině přehrady dva dospělé a jednoho mladého racka černohlavého. Vzhledem k okolnostem pozorování vše nasvědčuje tomu, že se jednalo o první hnízdění racka černohlavého nejen na VN Rozkoš, ale na území Čech.
V literatuře je uváděno i hnízdění z roku 1996, ale bez dalších podrobností. Podle informace Ing. Pavla Žďárka se však mělo jednat pravděpodobně o neúspěšné hnízdění, když Dr. Koza našel vedle hnízda racka černohlavého jedno zkažené vejce.
Moje první pozorování racků černohlavých na uvedené lokalitě, která nasvědčovala možnému hnízdění spadají do roku 2006. Dne 11.5. jsme pozorovali s A. Holubem 1 ad. ex a 16.7. v kolonii racků chechtavých 1 ad. ex se kterým neustále létal 1 juv. ex.
Detail vajec racka černohlavého. Foto – Jaroslav Vaněk.
Hnízdění se nám však podařilo jednoznačně prokázat až v roce 2007. První pár racků černohlavých jsme na lokalitě zastihli dne 19.3., a v průběhu dubna jsme pravidelně pozorovali 1 – 2 páry. K prokázání hnízdění pak došlo dne 2.5.2007. Hnízdní kolonii racků chechtavých jsme pozorovali ze vzdálenosti asi 100m stativovým dalekohledem, tak abychom nerušili ptáky v kolonii. V průběhu pozorování jsme zaznamenali 2 páry racků černohlavých zaletujících do kolonie. Jeden pár zaletoval do vzdálenější části kolonie, takže nebylo možné blíže lokalizovat předpokládané hnízdo. Druhý z párů se však zdržoval na velmi výhodném místě pro pozorování a po chvíli bylo zřejmé, že jeden z ptáků sedí na hnízdě a druhý většinou postává několik metrů od něj. Nález hnízda už potom nebyl žádný problém. A. Holub udržoval předpokládané místo s hnízdem v zorném poli dalekohledu a udával směr mého postupu. V době nálezu hnízdo obsahovalo 2 vejce. Tato byla proti vejcím racka chechtavého znatelně světlejší o něco větší. Na místě jsem pořídil fotodokumentaci a hnízdo jsme označili klackem zabodnutým do země, kvůli jeho snadnějším následným kontrolám. Hnízdo se nacházelo v plochém terénu na hlinito – kamenitém podkladu, vegetace v jeho okolí byla v počáteční fázi růstu. Vlastní hnízdo bylo vystavěno z částí rákosu, orobince, trav a větviček, později do něho ptáci zabudovali i sisalový provázek a kus igelitu. Nejbližší hnízda racků chechtavých se nacházela ve vzdálenosti cca 1,5 m. Celá hnízdní kolonie racků chechtavých čítá minimálně 1000 párů.
Nedávno vylíhlé mládě racka černohlavého. Foto – Jaroslav Vaněk.
Další kontrolu hnízda jsem provedl dne 7.5. a v tuto dobu byla v hnízdě tři vejce. K další kontrole hnízda jsem přistoupil v době předpokládaného líhnutí mláďat, dne 29.5. Jak se ukázalo, tak načasování kontroly bylo přesné. Při kontrole se v hnízdě nacházelo jedno vylíhlé mládě a jedno vejce. Po dalším, pravděpodobně již vylíhlém mláděti jsem nepátral a po pořízení fotodokumentace jsem místo opustil. V průběhu měsíců června až srpna jsme pak na přehradě opakovaně pozorovali vždy jeden exemplář mladého racka černohlavého.
V roce 2008 jsme opět v průběhu května pozorovali pár racků černohlavých zaletujících do kolonie. Vzhledem k tomu, že umístění hnízda nebylo možné na dálku lokalizovat, jsme od hledání hnízda upustili, abychom nepřiměřeně nerušili hnízdící ptáky. V měsících červenci až srpnu jsme potom opakovaně pozorovali 1 – 2 juvenilní racky černohlavé. Lze předpokládat s vysokou mírou pravděpodobnosti, že i v roce 2008 minimálně 1 pár racků černohlavých na VN Rozkoš hnízdil.
V roce 2009 se počet pozorování tohoto druhu značně snížil. Dne 1.5.2009 jsme pozorovali 1 adultního ptáka a 17.5. pak opět jednoho adulta a dva imaturní jedince ve 2. roce života. Pravdou je, že v kolonii racků chechtavých se racek černohlavý dokáže chovat velice nenápadně a snadno unikne pozornosti. Přesto se domnívám, že v roce 2009 tento druh pravděpodobně na Rozkoši nehnízdil, a to i proto, že v průběhu léta jsme nepozorovali žádné mladé ptáky.
Racek černohlavý v juvenilním šatu. Foto – Jaroslav Vaněk.
Ani v tomto roce – 2010, hnízdění racka černohlavého na Rozkoši nic nenasvědčuje. Já jsem pozoroval 26.4. jednoho nedospělého ptáka a jednoho dospělého pozoroval dne 8.5. R. Doležal. Další pozorování z tohoto roku mi do současné doby nejsou známa.
Vzhledem k tomu, že kolonie racků chechtavých na Rozkoši vykazuje stabilní populaci, lze vyjádřit naději, že se dalšího zahnízdění racka černohlavého na této lokalitě ještě dočkáme.
Použitá literatura :
Sylvia č. 42/2006
Sborník VČP ČSO č. 9/1987
Panurus č. 2/1990
Fauna ČR, Ptáci 2/II, Academia 2005
Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice, Aventinum 2006
Útok racka chechtavého na mladého racka černohlavého. Foto – Jaroslav Vaněk.
Hnízdo racka černohlavého se snůškou. Foto – Jaroslav Vaněk.
