Samec moudivláčka lužního zpívá nedaleko hnízda. Foto – Jaroslav Vaněk.
Ještě v 19. A začátkem 20. století byl moudivláček lužní (Remiz pendulinus) v Čechách vzácným zjevem. Od počátku 20. století však započal posun areálu tohoto druhu směrem k západu. Hnízdění byla nejprve prokázána na Moravě. První ojedinělá hnízdění v Čechách byla zjištěna u Ústí nad Labem (1904 a 1927). Velká vlna šíření nastala po roce 1940. V průběhu přibližně dvaceti let se moudivláček rozšířil po celé České republice. Přes tyto skutečnosti nelze moudivláčka označit jako hojně hnízdící druh. Jeho rozšířené je poměrně ostrůvkovité a jeho početnosti místě poměrně dost kolísá. Při posledním hnízdním mapování v letech 2001 – 2003 byla jeho početnost v ČR odhadována na 2500 až 5000 párů.
Hnízda staví samci. Foto – Jaroslav Vaněk.
Ve východních Čechách bylo první hnízdění prokázáno v roce 1946 u Bohdanče na Pardubicku a v roce 1953 hnízdil moudivláček poprvé na Jaroměřsku. Postupně se moudivláček rozšířil i na dalších vhodných lokalitách.
Typickým prostředím moudivláčka jsou porosty keřů a stromů podél stojatých i tekoucích vod. Postačují mu i jednotlivé stromy (nejčastěji vrby, břízy a olše), na které zavěšuje své typické vakovité hnízdo. Hlavním stavebném materiálem je chmýří z topolů a vrb. Samec takových hnízd postaví za jaro několik a zdaleka ne všechna jsou použita pro účely hnízdění. Hnízda ze kterých jsou odchovávána mláďata jsou označována jako „výchovná“ a poznají se podle výrazně prodloužené vletové trubice. Hnízda, která nejsou k hnízdění využitá jsou označována jako „cvičná“, nebo „zábavná“ a postrádají í prodlouženou vletovou trubici.
Zpráv o hnízdění moudivláčka na území dnešní přehrady Rozkoš, tedy před jejím napuštěním v letech 1973 – 74 není mnoho. P. Žďárek ve své práci (Sborník VČP ČSO č. 9/1987), věnované avifauně Rozkoše uvádí : „Před napuštěním přehrady byl často pozorován na ostrovech Rovenského ryb. a u potoka Rozkoše, zejména na tahu. V r. 1971 byla nalezena 2 nedostavěná hnízda u potoka pod hrází Rovenského ryb.“
Na stavbu hnízda používají samečci rostlinný materiál. Foto – Jaroslav Vaněk.
Pokud se týká období po napuštění přehrady, je tato část uvedena větou : Jednotlivé páry nepravidelně hnízdí“. Následně jsou popsány nálezy jednotlivých hnízd, až do roku 1986, který je hraničním rokem období, jehož se Žďárkova práce týká. Ze dvanácti řádků textu, které jsou tomuto druhu ve shora uvedené práci věnovány lze učinit závěr, který odpovídá i mým vlastním poznatkům z tohoto období, a to že moudivláček v okolí přehrady v počtu několika párů hnízdil a jejich počet pozvolna narůstal.
V období od roku 1996 se velmi intenzívně věnoval problematice ptactva Rozkoše Alois Holub. Podle jeho ústního sdělení hnízdily jednotlivé páry tohoto druhu na řadě vhodných míst okolo celé přehrady, přičemž celkový počet s mírnými výkyvy ročně činil přibližně 10 párů.
Moudivláččí samečci patří k nejzručnějším ptačím stavitelům. Foto – Jaroslav Vaněk.
V posledních dvou letech, tj. 2009 a 2010 je zvýšená pozornost věnována ptákům, hnízdícím na Přechodně chráněné ploše Rozkoš (dále jen PCHP). Cílem této aktivity je pořídit soupis druhů hnízdících na této lokalitě, včetně kvantitativních údajů. Při této příležitosti byly podchyceny i jednotlivé hnízdní okrsky moudivláčka lužního na tomto území. Hnízda nebyla aktivně vyhledávána, aby bylo zamezeno zbytečnému rušení hnízdících ptáků. Pozornost byla věnována hlavně hlasovým projevům, ptákům nosících materiál na hnízdo a dalším hnízdním projevům. Po opadu listí v roce 2009 byla provedena kontrola celé břehové linie na PCHP a sečtena tzv. „výchovná hnízda“. Uvedeným způsobem bylo dosaženo závěru, že v letech 2009 a 2010 hnízdilo na PCHP Rozkoš 7-8 párů moudivláčka lužního. Vzhledem k výše uvedené informaci A. Holuba, lze oprávněně předpokládat, že jednotlivé páry hnízdily i na dalších vhodných místech mimo PCHP.
Přes skutečnost, že hnízda nebyla aktivně vyhledávána, bylo nalezeno hnízdo na území PCHP (od kterého pochází fotografická dokumentace), které bylo umístěno v bezprostřední blízkosti stezky vyšlapané návštěvníky lokality. V tomto případě ptáci doplatili na svoji důvěřivost, neboť v době sezení na vejcích neznámý pachatel poměrně nízko zavěšené hnízdo utrhl a doslova jej moudivláčkům ukradl. I přes tuto neradostnou událost je možno příspěvek zakončit celkem optimisticky tím, že v bezprostředním okolí přehrady Rozkoš se udržuje celkem stabilní populace minimálně 10 – 12 párů tohoto zajímavého ptačího druhu.
Jaroslav Vaněk
Použitá literatura :
Sborník VČP ČSO č. 9/1987
Fauna ČR, Ptáci 3/II, Academia 1983
Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice, Aventinum 2006
V průběhu stavby samec prohlíží své dílo i zevnitř. Foto – Jaroslav Vaněk.
Ke kopulaci došlo asi 2 metry od rozestavěného hnízda. Foto – Jaroslav Vaněk.
Hnízdo ještě není dokončeno – schází mu vletová trubice, kterou moudivláček postaví až na konec. Foto – Jaroslav Vaněk.
