Samice s mláďaty na Labi pod Slavíkovými ostrovy (5.6.2017) . Foto Jan Krejčík
Dle průběžných výsledků mapování bude morčák velký (Mergus merganser) jedním z nejvýraznějších „skokanů“ připravovaného atlasu hnízdního rozšíření. Tento atraktivní druh potápivé kachny byl ještě v průběhu druhého mapování (1985-1989) hlášen z pouhého jednoho procenta území s prokázaným hnízděním v jediném kvadrátu. Třetí mapování v letech 2001-2003 již tento druh zaznamenalo tento druh na třech procentech území (čtyři kvadráty s prokázaným hnízděním). V rámci aktuálního mapování bylo hnízdění doposud prokázáno v 51 kvadrátech a některá z hnízdních kategorií je uváděna ze 17% čtverců. Těžištěm současného výskytu jsou především povodí Odry, Jizery a Ohře.
I když bylo ve východních Čechách doloženo hnízdění již v roce 2004 na přehradní nádrži Rozkoš (A. Holub), probíhající hnízdní mapování zatím výrazné šíření tohoto druhu v regionu neprokázalo. Kromě několika záznamů v kategorii možných hnízdění byly páry v hnízdní době pozorovány na Rychnovsku, na Labi u Týnce, na přehradě Les Království a na Úpě na Trutnovsku. Z této lokality pochází i doposud jediné prokázané hnízdění: V roce 2015 na Úpě u Žernova zjistil Aleš Regner samici s šesti mláďaty v prachovém peří. Na Pardubicku tento druh dlouhou dobu platil za atraktivního hosta ze severu, se kterým se bylo možné setkat pouze v zimních měsících a v průběhu tahu.
Charakter říčního koryta Labe u Slavíkových ostrovů. Foto Jan Krejčík
Jednou z lokalit na Pardubicku, kde lze morčáky velké v zimě pravidelně potkat, je Labe pod Přeloučí v úseku mezi jezem a Slavíkovými ostrovy. V těchto místech po regulaci Labe na počátku 20. století vznikl zhruba 1,5 km dlouhý peřejnatý úsek, jediný na tomto úseku Labe. Díky proudící vodě tu vzniká atraktivní zimoviště, na kterém lze potkat i jiné zimní hosty, například hoholy severní (Bucephala clangula) nebo morčáky malé (Mergus albellus).
Příjemným překvapením roku 2014 proto bylo opakované pozorování samce morčáka velkého i v letním období. Pták většinu času trávil odpočinkem na naplaveninách pod jezem případně lovil v proudu. Samec zůstal relativně dlouhou dobu ve svatebním šatu, do prostého šatu přepelichal až v průběhu srpna. S podzimem morčák neodletěl, na obvyklém místě pod přeloučskou elektrárnou ho bylo možné spatřit celou zimu. Následující jaro roku 2015 byl tento samec několikrát pozorován ve společnosti samice, avšak ani v hnízdní sezóně ani po ní se již jiní jedinci na Labi pod Přeloučí neobjevili.
Jaro roku 2016 naznačovalo, že se scénář minulých let bude opět opakovat. Několikrát bylo možné pozorovat místního samce v páru se samicí, avšak žádné další náznaky hnízdění nebyly zaznamenány. Překvapivým zjištěním na konci července bylo, že se na lokalitě známý samec vyskytuje ve společnosti dvou mladých ptáků. Oba ptáci byli vzletní, ale jejich pohyb ve vzduchu byl omezen na krátké přelety. I když nebylo možné vyloučit přesun ptáků z jiné lokality, velmi pravděpodobně se jednalo o místní ptáky. Samec byl na rozdíl od minulých let již zcela v prostém šatu.
Zima 2016/2017 byla mrazivá a přinesla mimo jiné i velmi vysoké počty zimujících severských kachen. Například dne 8.1.2017 bylo mezi Přeloučí a Semínem napočítáno přes 50 morčáků velkých. Přítomnost morčáků v minulých letech naznačovala, že by bylo vhodné lokalitě věnovat v průběhu jara více času. Konečně kontrola dne 31.5. přinesla očekávaný úspěch: nejprve byl pozorován samec na tradičním místě pod elektrárnou, následně byla v peřejích u Slavíkových ostrovů objevena i samice se šesti zhruba dvoutýdenními mláďaty. Rodinka odpočívala na kamenech při levém břehu, aniž by ji rušil provoz na obou stranách řeky. Oba břehy jsou v tomto místě lemovány vzrostlými stromy s dostatkem vhodných hnízdních dutin pro tento druh. Rodinka byla na lokalitě pozorována i v následujících dnech, většinou právě v úseku pod lávkou na Slavíkovy ostrovy. Při těchto kontrolách byl zjištěn i výskyt další samice, buď samostatně nebo ve společnosti samce. Nelze tedy vyloučit, že počet letošních mláďat na lokalitě není ještě konečný.
Srovnání šatu samce morčáka velkého 22.7.2015 (foto Jiří Rohlena) a 27.7.2016 (foto Jan Krejčík)
Slavíkovy ostrovy byly doposud známy především jako významná entomologická lokalita ohrožená výstavbou nového plavebního stupně. Je vidět, že místo je významné i z pohledu ornitologického. Popsané hnízdění je pravděpodobně první prokázané v okresu Pardubice. Kromě morčáků velkých zde však lze pravidelně potkat i jiné zajímavé druhy, například koroptve polní (Perdix perdix), bramborníčky černohlavé (Saxicola torquata) i hnědé (Saxicola rubetra), v lesích na sever od lokality byl zaznamenán i výskyt dudka chocholatého (Upupa epops) či ostříže lesního (Falco subbuteo). Charakter koryta poskytuje vhodné prostředí i několika párům konipasů horských (Motacila cinerea), kteří na tomto úseku Labe nepatří mezi běžné druhy. Nezbývá tedy než doufat, že tato lokalita, která vhodně doplňuje již tak pro vodní ptáky atraktivní region Bohdanečska, bude nakonec rozsáhlých úprav spojených se splavněním Labe ušetřena a s místní avifaunou se bude možné setkávat i v následujících letech.
Jan Krejčík
