Volavky stříbřité a volavky bílé (Egretta garzetta i E. Alba). Foto – Eva Stets.
Cyklus polsko-řecké kolegyně Evy Stets nám představí ornitologicky unikátní území na severu Řecka. V první části se seznámíme s oblastí, ve druhé si povíme o zde zimujících ptácích a ve třetí se podíváme,jaké druhy je zde možné potkat na tahu a v hnízdním období.
Když jsem se před několika lety dozvěděla, že se budu muset přestěhovat do města Alexandroupolis na severu Řecka, zdálo se mi opuštění milovaných šestimilionových Atén a přestěhování do malého 900 km vzáleného města hrozné. Jediné, co mě s tím faktem smiřovalo, byla možnost poznání zdejších ornitologicky velmi zajímavých míst, která mi do té doby byla cizí.
Letící racci při západu slunce. Foto – Eva Stets
Poloha delty řeky Evros na řecko-bulharsko-turecké hranici.
Často vedené diskuse a snahy různých ochranářských organizací jsou nejčastěji zaměřené na skloubení a udržení rovnováhy v ochráně národních parků a životě okolních obyvatel. Když do hry vstupuje řeka, četné kanály a jezera, která vytvořila, úrodná půda, bohatá avifauna a tři různé státy – tu se vcelku jednoduché téma často stává tvrdým oříškem k rozlousknutí. Přidáme-li k tomu ještě příhraniční vojenské oblasti, řeku bohatou na ryby, takzvané ekologické zemědělství a částečně vymezené lovecké terény, může se zdát, že skloubení všeho toho dohromady je nemožnou věcí.
Delta řeky Evros, o které je řeč, patří mezi unikátní kouty Evropy. Právě zde probíhá snaha skloubit všechny ty faktory, stejně jako i další překážky, s nimiž se často potýkají lidé, kteří odvážně bojují o udržení této oblasti ve stavu co nejvíce blízkém původnímu.
Můj první kontakt s deltou řeky Evros byl v červenci 2005 při konferenci v městečku Feres, kde hlavním tématem byla ochrana životního prostředí. Na závěr setkání nás zavezli k řece a kanálům Evrosu, abychom mohli poozorovat ptáky a potěšit se krásou přírody. Odnesla jsem si z toho jediné: touhu v klidu se sem vrátit a … zůstat navždy.
Delta řeky Evros. Foto – Eva Stets.
Evros (kdysi nazývaná tureckým názvem s příměsí bulharštiny Marica nebo také Meric) je řeka na Balkánském poloostrově. S délkou 544 km je největší a nejdelší řekou v tomto území. Pramení v pohoří Rila v Bulharsku, protéká Tráckou dolinou a v úrovni tureckého města Edirne (Adrianoupolis) stáčí svůj tok na jih, aby se poblíž řeckého města Alexandroupolis vlila do Egejského moře. Řeka spojující tři státy tvoří zároveň přirozenou hranici mezi Řeckem a Tureckem. Návštěva těchto míst je spojená s určitou byrokracií, protože zde nevstupujeme pouze do významného národního parku, ale také do pohraniční oblasti, střežené armádou. Získání speciální propustky je zde nutné, ale pokud člověk předem zašle své údaje na Evros Delta Visitor Centre, nebývají s tím žádné větší problémy. Vedení parku, vítající návštěvníky a zvyklé na návštěvy ornitologů, ochotně poskytne potřebná poučení a rady. Ovšem návštěva těchto míst bez průvodce je téměř nemožná a některá místa, podléhající striktní ochraně, jsou pro běžného turistu nedostupná.
Delta řeky Evros v zimě –kanály a jezera. Foto – Eva Stets.
Zdejší krajina, hodnotná zemědělsky i přírodovědně a současně klima, které je jiné, než v ostatních částech Řecka, stejně jako geografická poloha způsobují, že oblast delty Evrosu patří mezi největší a nejzajímavější ptačí území v Evropě. Rozsáhlé komplexy přirozeně vzniklých ostrovů, přírodní i uměle zbudované kanály a slaná i sladká voda umožňují výskyt mnoha druhů ptáků, z nichž mnozí tuto oblast využívají jako zimoviště.
Zajímavé např. bylo, když se zde před několika lety objevili plameňáci růžoví (Phoenicopterus roseus). Nyní sem v pozdním podzimu přilétají v tisícových hejnech a ve společnosti dalších druhů, které si rovněž toto specifické místo vybraly jako zimoviště, zde pravidelně zimují. Někteří z těch ptáků, kteří v deltě Evrosu zimují, jsou na fotografiích níže. Více na toto téma brzy ve druhém díle.
Když píšeme o tomto ornitologickém koutku Řecka, je na místě citovat dávná slova: „Je těžké se sem dostat – a těžké odtud odjet”. „Těžké se sem dostat” nesouvisí s odlehlostí oblasti nebo s nepohodlnou cestou. Dobré řecké dálnice každého řidiče snadno dovedou až na správu prefektury Evrosu. Ovšem příjezd až do samotné delty již vyžaduje „silná kola” nebo „silné nohy” (to v místech, kam je zakázán vjezd). O to větší je však krása toho, co zde lze vidět.
Delta řeky Evros je zimovištěm labutí zpěvných a labutí malých (Cygnus cygnus + C. columbianus). Foto – Eva Stets.
Početná hejna hus běločelých (Anser albifrons), zimujících v Delta řeky Evros. Foto – Eva Stets.
Jestli opravdu stojí zato sem přijet – to je důležitá otázka a nevím, jak na ni odpovědět. Vím ale, že pokud už jsi sem přijel, je opravdu těžké odtud odjet a po každé návštěvě je nutné se sem znovu a znovu vracet. Osobně považuji pobyt zde a mé časté návštěvy delty Evros za splnění jednoho z mých snů.
Eva Stets
Literatura:
Athanasiadis A., Malkopoulos P. (brak daty wydania). Delta tou potamou Evrou. Evros Development Company, Trajanoupolis.
Stets E. 2005. Ochrona środowiska – spotkanie w Feres. Woliera 11/2005 (33): 48.
Stets E. 2005a. Delta Evros. Woliera 12/2005 (34): 9-11.
Stets E. 2007. Delta rzeki Evros w Grecji – Unikalny zakątek ziemi. Południowowielkopolska Grupa OTOP, Podróże: http://www.pwg.otop.org.pl/podro5.php
Ptáci zde zimují v mnoha druzích a ve velkých koncentracích. Foto – Eva Stets
Letící plameňáci při západu slunce. Foto – Eva Stets.
Tisíce plameňáků růžových každoročně zimují na zdejších lokalitách. Foto – Eva Stets.
Delta řeky Evros v zimě –kanály a jezera. Foto – Eva Stets.
