Jistě i pod vlivem úspěšné zimní výpravy v loňském roce kolegů A. Holuba, L. Jassa, P. Švejdy a J. Vaňka, která byla podrobně popsána v rubrice cestopisy (třídílný „Únorový birdwatching v Holandsku“), jsme začali již na podzim spřádat plány k zájezdu do přibližně stejných končin, s cílem poznat zde zimující ptačí druhy stejně, jako při naší předešlé návštěvě severního Polska. Věděli jsme, ze oproti ní můžeme očekávat lákavou změnu v druhovém složení i početnosti „cílových“ druhů, hlavně vodního ptactva.
Přestože podobných cest v posledních letech uskutečnuje do Holandska řada našich ornitologů a birdwatcherů, nabízíme v tomto příspěvku své zkušenosti z pobytu v prostředí, kam se ptáci slétají z poměrně široké oblasti severní polokoule.
Záměr nabyl konkrétní podobu, když jsme se 16. února z republiky vydávali na cestu ve složeni Václav John, Jiří Mach, Luboš Novák a Petr Suvorov (s řidičem Jaroslavem Richtrem). Ubytování jsme měli předem zamluvené v chatovém kempu poblíž města Den Oever při rozhraní severní hranice jezera Ijsselmeer a Wadského moře. Cena pobytu nás přišla na přibližně na 2.000,- Kc za osobu, což není málo, ale zázemí to bylo výborné a cena nakonec nebyla oproti jiným nabídkám v okolí vlastně ani příliš odlišná.
Místo našeho ubytování u Den Oeveru. Foto – Jiří Mach.
Typický pohled na jednu z pastvin, kde se zdržují hejna hus. Foto – Jiří Mach.
Ráno 17. února jsme dorazili brzy ráno do oblasti národniho parku Lauwersmeer, kterou jsme spíše měli „při cestě“. V přístavu Lauwersoog, odkud se dá vyjet na známý ostrov Schiermonnikoog, jsme se už mohli „aklimatizovat“ na ptačí druhy, které nás měly po necelé čtyři dny v Holandsku zajímat. Například zde proběhlo naše první setkáni s hejnem bernešek tmavých (Branta bernicla), mezi kterými Petr objevil až na fotografii i jednu bernešku rudokrkou (Branta ruficollis).
Po odpoledním příjezdu do Den Oeveru a po ubytování jsme neváhali a hned se jali prozkoumávat blízké rovinaté pastviny a nedaleké mořské pobřeží. Na pastvinách nás zaujala smíšená hejna hus velkých (Anser anser) a hus polních (Anser fabalis), které jsme však pozorovali spíše vyjímečně. Mezi nimi se pásly a odpočívaly i bernešky velké (Branta canadensis), husice nilské (Alopochen aegyptiacus), ale především kolihy velké (Numenius arquata) a rackové, hlavně rackové bouřní (Larus canus). V blízkosti moře za poldrem objevujeme pak i velké hejno bernešek tmavých, které jsme si prohlédli i za letu. Poblíž přístavu nás nedaleko břehu okouzluje asi pštitisicové uskupení ústřičníků velkých (Haemantopus ostralegus). Početné jsou tu opět i kolihy velké nebo husice liščí (Tadorna tadorna). I ostralek štíhlých (Anas acuta) je tu pro nas neobvyklé množství. V samotném přístavu máme radost z racka šedého (Larus hyperboreus), o kterém jsme věděli z internetu, ale také z kameňáčků pestrých (Arenaria interpres), kteří nás pustili hodně blízko k sobě. Když pak u kempu na chvíli zahlédneme jestě dřemlíka tundrového (Falco columbarius), usínáme první noc velmi spokojeni.
Jespák mořský (Calidris maritima) na pobřeží u městečka Petten. Foto – Jiří Mach.
Letící bernešky tmavé (Branta bernicla). Foto: Luboš Novák.
Druhý den je společným cílem pobřeží moře na severozápadu u obce Petten. Pod zdejšími hrázemi zažíváme jistě jedny z nejúžasnějších okamžiků při našem pobytu. Zblízka si prohlížíme nejen několik sněhulí severních (Plectrophenas nivalis) mezi odpadky na okraji pláže nebo ústřičníky velké a racky stříbřité (Larus argentatus), ale hlavně z neskutečně krátké pozorovací vzdálenosti několik jespáků rezavých (Calidris canutus), jespáků mořskych (Calidris maritima) a kamenáčků pestrých. Marně jen vyhlížíme nedávno zde zaznamenaného racka polárního (Larus glaucoides).
Na základě řady místních fotografů ptáků zajíždíme ještě jižněji do přístavu v Ijmuiden, kde na jižním molu za poměrně silného větru pozorujeme další jespáky mořské, kamenáčky pestré, ale také jednoho racka tříprstého (Rissa tridactyla) nebo z neskutečně blízké vzdálenosti lindušku skalní (Anthus petrosus). Molo je však přístupné jen zčásti, a tak mohlo být lepší navštívit, v jinak dost průmyslově nevzhledném přístavu, molo severní. Večer po návratu se přesvědčujeme o přítomnosti sýčka obecného (Athene noctua), který se ozýval prakticky na okraji kempu.
Poslední celý den našeho pobytu se věnujeme pozorování ptáků na ostrově Texel, kam se trajektem z Den Helderu dopravujeme už brzy ráno (cena trajektu tam i zpět je za 1 auto s osobami 35 EUR). Nejprve navštěvujeme mezi písečnými dunami při západním pobřeží ostrova Ecomare, centrum s expozicí, věnovanou ekologii moře i pobřeží, navíc s přístupem k mapám, dárkovým předmětům s přírodovědnou tematikou a nejrůznějším publikacím o ostrově (vřele doporučujeme). Někteří z nás se pak mohou potěšit blízkým pohledem na zde chované tuleně a momentálne i sviňuchy.
Na radu zdejší pracovnice je naším hlavním cílem oblast severní, poblíž městečka Cocksdorp. Na obnaženém pobřeží se zde setkáváme především s početnými husicemi liščími, kolihami velkými, ústřičníky velkými, méně již s vodoušem rudonohým (Tringa totanus), morčákem velkým (Mergus merganser) nebo obdivuhodnou kajkou mořskou (Somateria mollissima). V dálce na malém ostrově registrujeme dost velke seskupení tuleňů. Na pláních pastvin poldru nás však potěší opět vetší hejna bernešek tmavých (Branta bernicla ssp. bernicla) a mezi nimi i husy velké. Přesvědčujeme se o tom, že jsou poměrně plaché. Míříme potom podél východního pobřeží zpět k jižnímu přístavu na trajekt. I zde na pastvinách za hrázemi můžeme na menších vodních plochách (např. na lokalite Wagejot) pozorovat například poláky chocholačky (Aythya fuligula), čírky obecné (Anas crecca), ostralky štíhlé, kopřivky obecné (Anas strepera), hvízdáky euroasijskeé(Anas penelope) nebo početné čejky chocholaté (Vanellus vanellus). Na polích a pastvinách jsou i hejna hus běločelých (Anser albifrons) a hus velkých s berneskami bělolícími (Branta leucopsis). Bohužel se nám mezi nimi nedaří spatřit husu malou (Anser erythropus). V poměrně dost velké vzdálenosti ve stativovem dalekohledu ale objevujeme nejen límcované husy velké se zelenými plastovými kroužky, ale především jedince modré morfy husy sněžní ((Anser caerulescens), ze které máme upřímnou radost.
Poslední den nás za slunečného rána oslovuje k naší radosti jarni počasí. S ním pak i nad kempem přelety hus, kormoránů velkých (Phalacrocorax carbo), špačků obecných (Sturnus vulgaris), hlasy vrabců (Passer sp.), zpěv zvonků zelených (Carduelis chloris) a pomalu probouzející se příroda. Cestou nazpět máme velke štěstí, když se nám dost náhodně podaří sledovat při pobřeží jezera Ijsselmeer u městečka Wervershoof hejno bernešek velkých a bělolících, mezi kterými Vašek s Petrem objevují i bernešku malou (Branta hutchinsii). Byla to jistě pěkná tečka, potvrzujíci to, ze zimní cesta do Holandska se nám zdařila, neboť z celkem 88 ptačích druhů kazdy z nás viděl některé z nich vůbec poprvé.
Jiří Mach
Lindušku skalní (Anthus petrosus) se podařilo v přístavu Ijmuiden vyfotografovat z malé vzdálenosti.
Kroužkovaný kamenáček pestrý (Arenaria interpres) rovněž pozorovaný u Petten. Foto – Jiří Mach.
