Co přináší ptákům zateplování budov?

Typicka neucinna ochrana na stenach domu proti strakapoudum. Foto – Jiří Mach.

Svitavy – O pomerne novodobem fenomenu zateplovani budov a jeho vlivu na ptactvo u nas i v zahranici jsme si uz mohli nekolik prispevku v ornitologicky zamerenych mediich precist. Predpokladam, ze i kazdy z vas ma sve zkusenosti a postrehy, nekdy i prekvapive. Nevychazi vzdy jen z pozorovani znacne prizpusobivosti ptacich druhu v urbannim prostredi, ale i z vyhledavani a hodnoceni rizik, ktere stavebni prace pri zateplovani pro ptaky predstavuji. Da se ocekavat, ze po panelovych domech, diky statni dotacni politice v oblasti uspor energie, budeme cim dal vice sledovat vyvoj vztahu cloveka a ptaku prostrednictvim oprav fasad objektu i na dalsich typech budov.

Ve Svitavach se diky jiste osvicenosti vedeni mesta zapocalo s revitalizaci a zateplovanim panelovych domu jiz na konci 90. let minuleho stoleti.

Vysoky pocet panelovych domu zde za pomerne kratkou dobu rychlym tempem zmenil svuj vnejsi vzhled i vlastnosti. Proto jsem zrejme patril k prvnim, kteri o nove interakci ptaku s prostredim panelovych domu psali prispevek ve Zpravach CSO (c.53/2001). Mnohe poznatky, jiste ne vycerpavajici, muzeme tedy ziskavat i primo diky zivotu v tomto meste.

Co tedy ptakum prinasi zateplovani budov?

1) Ztratu nebo ohrozeni jejich zivota i zivotniho prostredi
Nejznamejsi jsou pripady ohrozeni rorysu obecnych (Apus apus) pri obkladani vetracich otvoru v podstresi panelovych domu. Stejne tak je ale pro ne rizikem zateplovani podkrovnich partii, prostoru podstresnich rims a mist za okapy. V nekterych pripadech je to i zasah do vetracich mrizek od spizi.

Temito pracemi jsou vsak likvidovana hnizdiste i dalsich druhu ptaku, nejvice snad vrabcu domacich (Passer domesticus) a kavek obecnych (Corvus monedula), ale i netopyru. V nasem meste nastesti existuje jiz dlouhodoba dobra spoluprace s odborem zivotniho prostredi i s odborem vystavby, a tak doufejme, ze diky realizaci veskerych dostupnych ochrannych opatreni, doslo k minimalnim ztratam na zivotech techto obratlovcu. V rade pripadu se dari diky stavebnim upravam a postupum zachovavat moznost setrvani ptaku i netopyru v puvodnim prostoru budov, byt se jejich pocetnost snizuje.

2) Zmenu potravni nabidky
Zejmena na svetlych fasadach domu muzeme primo z okem bytu sledovat, jak se lepe nez drive dari ptakum nachazet potravu. Nejlepsim prikladem jsou snad sykory konadry (Parus major) a sykory modrinky (Cyanister caeruleus). Nejruznejsi hmyz (ponejvice brouci, mouchy a dalsi dvoukridly hmyz) je na nove fasade daleko lepe videt pri pohybu, odpocinku ci prostem vyhrivani. Markantni je to brzy z jara, a zejmena v pozdnim podzimu. Na puvodnim povrchu sten, imitujicim jiste lepe skalnaty biotop, se jim pochopitelne lepe unikalo ptacimu zraku. Navic se zda, ze nova struktura fasadniho povrchu lepe vyhovuje nejen drobnym ptakum pri jejich pohybu po stene domu. Z jistou nadsazkou se da rict, ze tak mozna i lepe nachazeji cestu k nasim krmitkum, ktera na panelacich v prostoru oken nebo balkonu umistujeme. Z duvodu potravnich se zrejme take na steny panelovych domu vydava i strakapoud velky (Dendrocopos major), jako nejhojnejsi druh nasich splhavcu v intravilanu.

Ptaci vsak pri zateplovani mohou o urcitou potravu (ale i hnizdni prilezitosti) prijit, pokud dojde pred stavebnimi pracemi natrvalo k odstraneni hlavne popinavych druhu rostlin (u panelovych domu nejcasteji v okoli balkonu).

3) Moznost hnizdeni
Asi „nejpopularnejsim“ horlivym ptakem, ktery se snazi v novem prostredi vytesavat svoji hnizdni dutinu je strakapoud velky. Zcela jiste mu vyhovuje zvuk, ktery vydava polystyren a prostor v okoli vetraciho pruduchu pri tom, jak si splhavec predstavuje pri „buseni“ zobakem snadnou cestu, jak prijit k nove hnizdni dutine (pripadne snad mysli na larvy hmyzu ve tlejicim dreve).

Jeho prace vsak na jare vyuzije nejspis spacek obecny (Sturnus vulgaris), ktery brzy a s velkou vervou dutinu obsadi. Bud jde o misto puvodniho vetraciho pruduchu nebo o dutinu, ktera vznikla nejcasteji do vzdalenosti 1 metru od rohu domu obvykle v poloze nejvyssich pater domu. V jinych mestech vyuzivaji otvory po strakapoudech i dalsi druhy ptaku, napriklad kavky obecne, vrabci domaci a jiste i dalsi druhy, v zavislosti na velikosti dutiny a vletoveho otvoru.

V teto souvislosti je vsak nutne upozornit na moznou hrozbu, kterou pro ptaky (ale i pro netopyry) predstavuji snahy vlastniku domu zacelit tyto dutiny. Je treba snazit se je smerovat do pohnizdniho obdobi. Zaceleni puvodniho vetraciho otvoru plastovou krytkou casto dlouho neodola dalsim „utokum“ strakapoudu, coz jinak konci v pripadech, kdy je dutina ve stene zatmelena. Zda se, ze na to, ze vetraci otvory (treba i s plastovou krytkou) jsou snadnejsim cilem, prisli strakapoudi i ve Svitavach.

Dukazem toho, ze nove zateplena budova neni uplne sterilni prostredi, je mnou zaznamenane hnizdeni sykory modrinky, ktera nedavno obsadila nenapadnou dutinu pod balkonovou podlazkou. Patrne podobnych prilezitosti by mohli pak vyuzit treba jeste rehkove domaci (Phoenicurus ochruros).

Pozitivni efekt existence nove (nejvice bile) fasady se jednoznacne ve Svitavach projevil u jiricek obecnych (Delichon urbicum), ktere zacaly daleko vice nejen na panelovych domech (zde predevsim bohuzel u oken) objevovat dobre hnizdni podminky. Tedy pokud jim v tom clovek vyrazne nebrani.

Lide jiz vyzkouseli radu zpusobu, jak zejmena strakapoudum zamezit v jejich jarnim a podzimnim snazeni. Postupem casu a vlivem zkusenosti zjistili, ze umistovani cedecek, plastovych nebo drevenych sov nebo malovani siluet dravcu je jen marnym snazenim. I ve Svitavach napr. vznikla dutina primo v siluete dravce nebo u zavesene sovy. Asi stejny pripad, jako kdyz si sykora nevsimne, ze otvor do budky je vlastne otevrena tlama kocky, ktera je na budce namalovana (pripad z Ptaciho sveta 2/2008). Presto je stale dost firem, jejichz pracovnici vam sovu radi privezou a zavesi ji s triletou zarukou.

Osobne si myslim, ze krome vlastniho pouziteho materialu pro zatepleni, hraje svoji roli i barva fasady. Napriklad na sede fasade jsem se s dutinou po strakapoudovi jeste nesetkal a na modre jen vyjimecne. Naopak bila, zluta, oranzova nebo zelena se mi zda byt primo idealnim lakadlem. Podle nekterych zprav z internetu je tomu ale pry naopak.

O metode odpuzovani ptaku ultrazvukem se doctete na www.elektronika-limbursky.com. Vrele doporucuji. Najdete tam radu „zajimavosti“. Napriklad podrobny metodicky postup pri overovani pristroju, radu navodu (napr. zvuk nejspis uslysi lide do triceti let, ti se ale zrejme z domu odstehuji drive nez strakapoudi) a take zkusenosti a nazory lidi, kteri meli moznost pristroje vyzkouset. Dalsi „optimalni“ zpusob, jak se ptaku (nejen jich) na stenach domu zbavit pomoci stejne metody najdete i zde. V techto pripadech by me zajimala selektivita v pusobeni na ptaky (nejen na ne). Pak by mi bylo lito, ze bych uz zrejme zadne sykory u sveho okna asi nikdy nevidel.

4) Dalsi moznosti
Dalsim duvodem pritomnosti nekterych druhu ptaku na nove fasade zatepleneho paneloveho domu muze byt i to, ze je sem pritahuje faktor, ktery neumime dost uspokojive vysvetlit. Mozna tomu tak je u nejpilnejsich strakapoudu. Spekuluje se o tom, ze bubnovanim mohou obhajovat i svoje teritorium nebo se „predvadet“ (muze je to i bavit). U tohoto druhu je tedy dobre zvazovat jeho pocinani a aktivitu na zateplenych fasadach domu v souvislosti s rocni dobou. Podobne tomu bude i u pripadu, ktere registrujeme v jinych mestech se zlunou zelenou (Picus viridis). Jistou zajimavost jsem cetl na mnoha serverech (opisuji!): pry mame riziko poskozeni fasady zmensit umistenim plechu nebo drevene desky do koruny sousedniho stromu, kde se strakapoudi maji zrejme „vyradit“.

Jsem take zvedav na to, kdy se objevi zprava o tom, ze dutina v polystyrenu je kvalitne zateplene prostredi i pro ptaky, kteri hledaji moznost bezpecneho preziti chladu zimnich mesicu. Majitele domu jsou ale pomerne peclivi, a proto ptaci s takovou prilezitosti prilis pocitat asi nemohou.

Zaverem lze snad konstatovat, ze nektere faktory, ktere se at pozitivne nebo negativne na ptacich odrazi, umi clovek i v teto problematice ovlivnit (pokud ma vuli a prostredky). Na jine vsak plati prirodni procesy, u kterych nam nezbyva, nez je s obdivem pozorovat a zaznamenavat.

Pokud mate podobne nebo dalsi jine zkusenosti a poznatky, pridejte je.

Jiri Mach