Již druhým rokem VČP ČSO vyhlásila „svého“ ptáka roku. Důvody jsou ryze praktické. Jedná se o druhy, u nichž pobočce citelně chybí konkrétní data o současném, ale i historickém rozšíření v regionu východních Čech. Fundovaná a odborná role pobočky je tak v případných správních řízení oslabena a omezena. V roce 2016 byl vybrán krkavec velký (Corvus corax), druh, který (nejen) ve východních Čechách zvyšuje svoji početnost. Ruku v ruce s tímto faktem přichází i zvyšování počtu konfliktů mezi ochranou přírody a hospodářským využitím krajiny. Co tedy víme o krkavci v našem regionu?
Obsah rubriky: Výzkum
Stručné vyhodnocení hnízdní podpory dutinových dravců a sov za rok 2016 v Orlických horách (část II.)
Vývoj populací usazovaných dutinových dravců a sov
Nízké stavy kořisti v roce 2016 zastavily další celkový nárůst hnízdících párů podporovaného společenstva dutinových dravců a sov. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v lesním prostředí po celé ploše hlavního hřebene Orlických hor, kde došlo k zahnízdění jediného páru nad Olešnicí (viz mapa v příloze). Naopak k navýšení hustoty hnízdních populací došlo po obvodu hor a v přiléhající otevřené krajině. V celkovém průměru zahnízdilo o 10 % párů méně. V uzavřeném lesním prostředí dosáhl úbytek 95 %, zatímco na okraji lesních celků a na přilehlých loukách počet hnízdících párů o 5 % narostl. Trvale početná zůstala skupina nehnízdících jedinců, která podle nalezených pobytových stop v budkách (obr. 1) v tomto roce tvořila kolem 47 % celkové populace.
Stručné vyhodnocení hnízdní podpory dutinových dravců a sov za rok 2016 v Orlických horách (část I.)
Hlavním cílem hnízdní podpory dutinových dravců sov je obnova jejich populací a zvýšení podílu na tlumení početnosti drobných zemních hlodavců v lesním prostředí. Snahou je snížení konečné hustoty ve vrcholu gradace zejména u hrabošovitých, kteří poškozují nejčastěji výsadby listnatých dřevin. Předpokladem ke snížení hustot lesních druhů drobných hlodavců v období gradačního maxima je usazení početného a stabilizovaného společenstva jejich přirozených nepřátel. Doplnění predátorů o nové páry dutinových dravců a sov je vzhledem k předchozímu nedostatku hnízdních možností v hospodářských lesích nejsnadnější cestou. Usazování do hnízdních budek je zaměřeno především na poštolku obecnou (Falco tinnunculus), puštíka obecného (Strix aluco) a sýce rousného (Aegolius funereus).
Vyšel PANURUS 25/2016
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydaly s podporou Pardubického kraje 25. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 25 (2016) má rozsah 108 stran textu formátu A5 a vydán byl nákladem 250 výtisků. Obsahuje 11 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu. Konkrétně zde bude mimo jiné rozebráno aktuální rozšíření labutí velkých (Cygnus olor) na Svitavsku, úspěšné hnízdění poláků malých (Aythya nyroca) na Pardubicku a hnízdní rozšíření chocholoušů obecných (Galerida cristata) na periferii Mladé Boleslavi. Díky plnobarevnému tisku mohly být otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech.
Kolik u nás zimuje králíčků ohnivých? Zapojte se do jejich monitoringu!
Králíček ohnivý je na rozdíl od králíčka obecného v našich podmínkách přísně tažný druh. Pravidelně zimuje v západní Evropě a Středomoří, zimní výskyty u nás i v okolních zemích byly donedávna ojedinělé (údaj o zimování tisíců ptáků v Atlase zimního rozšíření je evidentním omylem). Významnější počty zimujících králíčků ohnivých byly zaznamenány v sousedním Německu v zimě 2013/14 – tato zima byla nejmírnější zimou od konce 19. století. Na konci této zimy byl rovněž zaznamenán velmi časný přílet na naše území. Od této zimy jsou hlášena častější zimní pozorování z některých oblastí ČR (především z Prahy). Rok 2016 je však prvním rokem, kdy se tah králíčků ohnivých buď výrazně opozdil nebo se část populace rozhodla využít naše území k přezimování ve významnějších počtech.
Podpořte expedici za záhadnou bekasinou královskou do Peru!
Bekasina královská (Gallinago imperialis) je vyhynulým a náhodou znovuobjeveným ptačím druhem jižní Ameriky, o kterém se neví téměř nic. Během expedice chceme proniknout do tajů jejího života a naším rozšířením vědeckého poznání podpořit ochranu andských svahů, ohnisko biologické rozmanitosti.
Letní odchytová akce v NPP Žehuňský rybník 2016
Letošní, již dvacátá sedmá, letní odchytová akce na Žehuňském rybníku proběhla poněkud později ve dnech 6. až 13. srpna 2016 za rekordního počtu nejen kroužkovatelů, ale i návštěvníků, kteří zde s námi strávili minimálně dvě noci. Nepřízeň počasí nás pronásledovala jen minimálně, kvůli vysokým teplotám byl odchyt zpravidla v odpoledních hodinách přerušen mimo zastíněná stanoviště v aleji a večer byly chytány vlaštovky na stanovištích A a C. Celkem bylo trvale nataženo 229 metrů sítí s oky 6 mm, a jedna síť pro odchyt dravců. Dále byla instalována vrš pro odchyt chřástalů u stanoviště A. Zvláštností byly noční odchyty slavíků ve spolupráci s Pavlem Kverkem a také odchyt křepelek na čerstvém strništi u stanoviště H, které bylo v důsledku probíhajících žní většinou nenataženo.
Jaký byl 23. ročník VVT na Skutečsku?
Stejně jako v roce 2015 byl letošní Výzkumný víkendový tábor (VVT, organizovaný Východočeskou pobočkou ČSO zaměřen na podporu hnízdního mapování ptáků v ČR. Jako osoba pověřená výborem pobočky výběrem cílové destinace a celkovou organizací jsem rozhodl akci nasměrovat na Skutečsko do předhůří Železných hor. Zdejší krajina Jedním z hlavních důvodů této volby byla skutečnost, že zvolený mapovací kvadrát (6161) nebyl v té době obsazen žádných mapovatelem a bylo v něm prokázáno hnízdění jen malého počtu ptačích druhů. K datu 1.2.2016, tj. po dvou mapovacích sezónách v něm bylo zjištěno celkem 67 druhů, z toho bylo prokázáno hnízdění pouze u deseti druhů.
Pomozte nám zmapovat ptáky v Pardubicích
V letech 2014–2017 provádějí ornitologové v celé Evropě mapování hnízdících ptáků. Jeho cílem je zjistit, jak vypadají populace ptáků v jednotlivých evropských zemích a zároveň napříč Evropou. Zjištěné výsledky bude možné následně využít v ochraně přírody.
Vliv managementu lučních porostů a přikmování na prostorovou aktivitu sýčků během hnízdního období
Populace sýčka obecného v Dánsku je na pokraji vyhynutí. Primární příčina poklesu sýčka je uváděna nedostatek a nedostupnost potravy v průběhu hnízdní sezóny. Jako hlavní managementové aktivity pro zvýšení hnízdní úspěšnosti sýčků jsou uváděny přikrmování hnízdních párů a dále pak vytváření vhodných loveckých biotopů – a to zejména tvořených krátkostébelnou vegetací – v blízkosti hnízda. Kromě zvýšení hnízdní úspěšnosti může přikrmování a management loveckých biotopů v blízkosti hnízdišť snížit energetické náklady dospělých jedinců a tím zvýšit jejich přežívání a tak i investice rodičů do budoucích hnízdění. V rámci naší nové studie jsme telemetricky sledovali lovecké úsilí pěti párů sýčků v letech s přítomností a nepřítomností přikrmování a managementu lučních biotopů v blízkosti hnízd.