Obsah rubriky: Nezařazené

Modráček středoevropský – kroužkováním nejprobádanější náš slavík, ale…

20091117a

Slavík modráček ve svém typickém hnízdním prostředí. Foto – Jerzy Bartuzi.

KněžmostskoSlavíci modráčci (Luscinia svecica) vždy vzbuzovali značný zájem ornitologů. Od konce 80. let 20. století, kdy začala středoevropská „bělohvězdá“ subspecie (L. s. cyanecula) v Čechách i na Moravě přibývat dokonce jako hnízdící druh, se zájem ještě znásobil. Nyní, kdy se zvolna uzavírá první desítka 21. století, lze říct, že výsledků kroužkování nejkrásnějšího z kvarteta slavíků, je poměrně dostatek.

A protože Kněžmostsko bylo v roce 1986 jedním z prvních prokázaných hnízdišť v tehdejší republice, zrodila se i u nás šance, tento druh řadu let podrobněji sledovat. Výsledky nebyly dodnes bohužel dostatečně analyzovány a stále skrývají četná tajemství. Problematika usazování prvně hnízdících mladých samců je však již do jisté míry probádána.

Celý článek →

Rudoši na Rozkoši

Česká Skalice, Rozkoš – Aby nevznikla mýlka. Následující článek nebude pojednávat o nájezdu indiánského kmene do našeho kraje, ani to nebude pojednání o zájezdu členů jedné z politických stran na přehradu Rozkoš. Řeč je o ptácích řádu dlouhokřídlých (Charadriiformes), podřádu bahňáků (Charadii), zkrátka o břehouších rudých (Limosa lapponica).

Od svého příbuzného břehouše černoocasého (Limosa limosa) se liší poněkud menší postavou, kratšíma nohama a nahoru prohnutým zobákem. Ještě snadnější je rozlišení v letu, neboť nemá široký bílý pruh v křídle a ocas má hustě příčně páskovaný, zatímco břehouš černoocasý se vyznačuje nápadnou bílou páskou v křídle a černým ocasem, který ostře kontrastuje s bílým kostřecem.

Celý článek →

Co jsou podzimní lovy ptactva ?

20090925   Pokaždé, když se od konce léta začíná ozývat v krajině střelba od rybníků, přeji ptákům mnoho štěstí při kličkování mezi broky našich myslivců. Každoročně mám pocit, že se vracíme o několik století nazpět. Zastánci halali jistě budou tuto kratochvíli a touhu vystřelit si na živý terč vyvracet tisíciletou mysliveckou „tradicí a kulturou“. K tomu má ale sloužit sportovní střelba na oficiálních střelnicích.

Celý článek →

Ostruženské rybníky

Ostružno – O rybniční soustavě okolo vísky Ostružno nedaleko Jičína je již delší dobu na těchto webových stránkách založen článek ve složce „Ptačí území.“  Zkusme doplnit strohé a na pohled pro mnohé nepříliš záživné řádky některými aktuálními skutečnostmi z letošního roku.

20090913l

Ostruženský rybník s hejnem labutí v pozadí. Foto – Vladimír Šoltys

 

Celý článek →

Podivný strakapoud

a

Detail zobáku strakapouda velkého, pozorovaného na Rozkoši. Foto – Jaroslav Vaněk.

Kromě vzácných ptačích druhů, které dokážou každého ornitologa příjemně překvapit a potěšit, se člověk v terénu občas setká i s druhem běžným, který jej přesto dokáže pořádně překvapit svým zjevem.

Různé deformace některých částí ptačího těla, asi nejčastěji zobáků, jsou relativně časté a většinou postiženému jedinci výrazněji nebrání v běžném životě, hlavně v příjmu potravy. Občas je však možné se setkat s takovým druhem deformace, kdy je opravdovou záhadou, jak pták dokáže v přírodě obstát.

Celý článek →

Budeme se setkávat s kormoránem malým pravidelně i ve východních Čechách?

a

Kormorán malý. Foto – Eva Stets.

 Východní Čechy – Otepluje se. Na politické scéně jistě ne, ale termín globální oteplení (jak se nyní módně ujalo, výstižněji však určitě klimatické změny) postřehnou jako jedni z prvních přírodovědci. Markantnější příznaky dokládajících změny podnebí zjišťují již delší dobu například botanici či entomologové. Tyto příznaky spočívají především ve změnách a posunech geografického rozšíření některých druhů rostlin a hmyzu. V případě savců, a ještě více ptáků, jejichž akční rádius je obecně vysoký, nemusí být takové změny zpočátku nápadné a mohou být přikládány rovněž jiným vlivům. Ať tak či onak, pomalu si zvykáme, že v přírodě zastihujeme některé dříve nevídané druhy ptactva a poznenáhlu se naopak loučíme s těmi, které u nás bývaly třebas pravidelnými hosty.

Celý článek →

Zanikne po pěti stech letech kolonie jiřiček v Jičíně?

g

Rozsáhlá rekonstrukce jičínského náměstí jiřičkám příliš neprospívá. Foto – Vladimír Šoltys.

Jičín – Málokdo ví, že původně se tomuto drobnému ptáčkovi z čeledi vlaštovkovitých říkalo „jiříček“ podle jarního data příletu. Na Svatého Jiří totiž nevylézají jen hadi a štíři, ale navrací se k nám ze zimoviště právě jiřička. Jiřičku obecnou (Delichon urbica) zná snad úplně každý, ať již ornitolog, či naprostý laik. Není města, vesnice nebo jen malé osady, kde by si nepostavila alespoň jedno dvě hnízda na fasádě domu, stodoly nebo stáje. Na mnohých místech zahnízdí jen jednou, na jiných vytváří kolonie po mnoho dlouhých let. Jsou ale místa, kde kontinuita trvání hnízdní kolonie jiřiček přetrvává staletí.

Celý článek →

Labutí léto – srpnové kroužkování labutí

20090902.jpg

Labutí pár s devíti mláďaty v Zámrsku. Stejně početnou rodinu zde labutě vychovaly i v roce 2008. Foto – Natalia Kantecka.

Východní Čechy – V neděli 31. 8. skončila další společná akce VČP ČSO a PwG OTOP. Šestidenní kroužkovací akce byla tentokrát zaměřená na labutí rodiny na východočeských hnízdištích. Ačkoliv během dvou zimních akcí v lednu 2008 a 2009 bylo okroužkováno dohromady již 128 labutí, hlášení o hnízdění v zimě okroužkovaných ptáků jsme prozatím získali pomálu. Rozhodli jsme se proto obrátit postup a cílem akce „Labutí léto“ bylo označit co největší množství hnízdících labutí, abychom následně mohli sledovat, kde tito ptáci budou zimovat. Kvůli usnadnění následných odečtů byli všichni ptáci kromě hliníkových značeni rovněž žlutými plastovými odečítacími kroužky.

Samotnému kroužkování předcházelo několik týdnů práce, při níž několik dobrovolníků najezdilo desítky kilometrů při vyhledávání labutích rodin. Někdy to vůbec nebylo snadné. Např. v okolí Pardubic a na Chrudimsku letos labutě prakticky vůbec nehnízdily. Díky informátorům jsme mohli jet najisto na konkrétní rybníky, kde labutě opravdu byly, a to nám ušetřilo spoustu práce a hlavně času. Nakonec jsme ani na všechny lokality nestihli zajet.

Naše původní představy, že labutě krmením vylákáme na břeh, kde je pochytáme jako to děláme v zimě, se ukázaly jako naivní. V naprosté většině případů bylo nutno volit jiné způsoby, a to zejména „skok na labuť ze břehu“ nebo nahánění labutí ve vodě, chytání labutí do volejbalové sítě a pod. Naštěstí po celou dobu trvání odchytů bylo teplo, tak lézt do vody nebylo nijak hrozné. Přesto se ale jednalo o fyzicky náročnou práci, navíc často spojenou s různým nebezpečím. Wojtkova záda, „zmalovaná“ labuťákem a Pawlowa noha, krvácející po lovu labutě na betonu, mluví samy za sebe…

b

Přeřezávání rybářského vlasce, který měla labuť namotaný na noze. Foto – Janina Bartuzi.

Výsledky chytání jsou nečekaně dobré. Celkem bylo chyceno 93 labutí, z toho 56 mláďat, 21 rodičů a 16 nehnízídících ptáků. Jedna nehnízdící však v konečném výčtu není započítána, protože byla odvezena do záchranné stanice v Jaroměři s poškozením zobáku: do horní čelisti měla zařízlý rybářský vlasec takovým způsobem, že měla zobák téměř odříznutý. Její šance na uzdravení jsou nejasné. Další labuť měla vlasec i se zabodnutým háčkem namotaný na nohou.

Celkem 15 dospělých labutí bylo chyceno s kroužkem (včetně té poraněné), z toho 13 kroužků pochází z našich zimních akcí. Na některých místech jsme o kroužkovaných labutích věděli již dříve, na jiných byly překvapením, jako např. v Domoradicích na Vysokomýtsku, kde se ukázalo, že kroužek z ledna 2009 mají oba partneři.

a

Rybářský háček, aseknutý do plovací blány labutě. Foto – Janina Bartuzi.

Dosavadní kontroly v zimě okroužkovaných labutí v hnízdním období ukazují zajímavé výsledky. Zatímco labutě zastižené jako hnízdící na lokalitách v Pardubickém kraji byly všechny okroužkovány v zimě v Pardubicích, v Hradeckém kraji je tomu jinak. Hned čtyři kontrolovaní ptáci byli kroužkovaní v zimě na Bajkale v Pardubicích a v hnízdním období zastižení v Hradeckém kraji. Samice hnízdící v Roudničce u Hradce Králové byla okroužkována v lednu 2008 na Bajkale, následující zimu strávila na Labi v Hradci a na jaře zahnízdila v Roudničce. Samec z rybníku Řemínek u Provodova byl v lednu 2008 kroužkován na Bajkale, v roce 2008 hnízdil na Řemínku, na zimu se vrátil na Bajkal, ale pak zahnízdil znovu na Řemínku. Také poraněná labuť, odchycená u České Skalice, která je nyní záchranné stanici, byla v lednu 2009 kroužkovaná na Bajkale. Těšíme se, že díky odečítacím kroužkům, které jsou nápadnější a snadněji kontrolovatelné se vbrzku o pohybech „našich“ labutí dozvíme více.

c

Zaříznutý vlasec téměř způsobil amputaci horní čelisti zobáku tohoto ptáka. Foto – Janina Bartuzi.

V lednu 2010 nás čeká poslední kroužkování, v rámci česko-polského projektu. Okroužkováním posledních několika labutí ale projekt nekončí. Protože labuť je pták dlouhověký, budeme ještě mnoho dalších let moci sledovat osudy konkrétních jedinců. Věříme, že shromážděný materiál přinese řadu cenných poznatků.

   Hlášení o odečtech kroužkovaných labutí zasílejte prosím na adresu české koordinátory projektu Světlany Vránové, která na žádost kroužkovací stanice bude data na stanici zasílat hromadně.
Svě

 

f

v

Při odchytech byla dobrou pomůckou i volejbalová síť. Foto – Janina Bartuzi.

s

Wojtek – Szakal v akci. Foto – Janina Bartuzi.

n

Nahánění labutí na Mušlovém rybníku u Opatova. Foto – Natalia Kantecka.

t

S některými labuťáky měli co dělat i dva lidé. Foto – Janina Bartuzi.

u

Přemožena… Oba Wojtkové se vracejí z vítězného tažení. Foto – Janina Bartuzi.

 

 

 

 

Slavíci (už zase) odlétají…

20090824.jpg

Slavík obecný – portrét. Foto – Pavel Kverek.

Výzkum slavíků – Zhruba čtyři měsíce mohu v našich podmínkách chytat a kroužkovat slavíky obecné (Luscinia megarhynchos). V čase od poloviny dubna do poloviny srpna musím zajistit nový studijní materiál, který po zbytek roku ze všech stran prohledávám a posuzuji. V čase „poodletového“ klidu také stanovuji úkoly příštího „slavičího roku“. Ten letošní ještě , stejně jako tři předchozí, patřil tajemnému procesu pelichání a s ním spojených příprav k odletu do zimovišť. Problematika je to natolik zajímavá, neprobádaná a vzrušující, že 28. rok specializace mne zcela jistě znovu ještě protáhne po zaječích stezkách letně žhnoucími trnkovými keři Mladoboleslavska, abych v jejich přítmí s motyčkou v ruce znovu nalíčil sklapovací síťové i pytlíkové pastičky. A často pak, ve chvíli ornitologického štěstí, znovu přepočítával rostoucí i chybějící letky tloustnoucích slavíků.                                                                                                              

Celý článek →

Jubilejní 20. ročník letní odchytové akce na Žehuňském rybníku

a

Na Žehuňském rybníku nocují desetitisíce špačků obecných (Sturnus vulgaris). Foto – Miroslav Jelínek.

I přes organizační problémy proběhl nakonec jubilejní 20. odchyt v předem naplánovaném termínu ve dnech 9. až 15. srpna 2009. Po špatných zprávách o velmi malém množství chytaných ptáků na některých lokalitách na přelomu července a srpna jsme čekali jen nízký počet odchycených jedinců…

Celý článek →