Obsah rubriky: Nezařazené

Některé zkušenosti z praktické ochrany ptáků 4 – Přikrmování ptáků v hnízdním období

20100418a

Na sklonku zimního období se zejména teritoriální druhy zimujících ptáků nápadně rychle rozptýlí od navštěvovaných krmítek do okolí. Konzumace slunečnice nebo jiných krmiv na počátku vegetačního období zcela závisí na klimatických podmínkách, tedy přítomnosti a aktivitě hmyzu. Proto jsou značné rozdíly v odběru krmiva mezi lokalitami i sezonami. V lesním prostředí Jizerských hor v nadmořských výškách kolem 800 m zpravidla odběr předkládaného slunečnicového semene postupně ustává již od poslední březnové dekády a je zimujícími hmyzožravými pěvci zcela ukončen až v druhé půli května (období hnízdění). Pouze za velmi chladných deštivých dnů občas zalétnou sýkory uhelníčci (Parus ater) nebo brhlíci lesní (Sitta europaea).

Celý článek →

Význam zeleně na silničních valech pro ptáky

20091202cPardubice – Pardubické středisko Agentury ochrany přírody a krajiny sídlí v centru města ve vile na křižovatce objezdové rychlodráhy a sjezdu do města. Mezi frekventovanou křižovatkou a pozemkem střediska se táhne silniční val, zarostlý džunglí křovin a ruderální vegetace.

Co je pro lidké oko nevzhledným pásem houštin, dobrých tak leda k částečnému odstínění prachu a hluku silnice, pro živočichy, a zejména ptáky, představuje doslova oázu uprostřed civilizace. Křoviny na silničním valu slouží jako úkryt, potravinová základna, tahový koridor i hnízdiště netušenému počtu ptačích druhů.

Celý článek →

Za ptáky do zoologických zahrad 12 – ZOO Ústí nad Labem

ZOOLOGICKÁ ZAHRADA ÚSTÍ NAD LABEM                                                20100404a

Jednoho lednového víkendu letošního roku (2010) jsme se s kolegou Michalem Podhrazským a kamarádem Františkem vypravili do zoo v Ústí nad Labem. Jedním z původních cílů byl odchyt labutí na Labi za účelem odečítání kroužků, což bohužel nevyšlo, protože v celé délce řeky v městě zimovaly slovy tři labutě. Ústeckou zoo jsem navštívil již v roce 2005, kdy jsem si odtamtud odnesl velmi podivné pocity, proto jsem se chtěl podívat, jestli se za pět let park alespoň trošku změnil k lepšímu. Předem této recenze ale avizuji, že ústecká zoo bohužel není příliš specializovaná na ptáky, takže tato recenze bude poněkud obecnějšího charakteru.

Celý článek →

Pojďte s námi na slavíky 2. – Slavík obecný

20100411

Slavík obecný začíná zpívat brzy po svém příletu na lokalitu. Foto – Jaroslav Vaněk.

Druhý díl seriálu o slavících nás zavede za slavíkem obecným –  ptačím druhem, který se stal předmětem mého ornitologického zaměření. 

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) – nejznámější náš slavík

 Slavík obecný se ze zimovišť, ležících hlavně v západní části afrického Sahelu navrací od poloviny dubna a ptáci se zkušeností s hnízděním v předchozích letech stihnou obsadit revíry nejpozději do konce měsíce. V prvních květnových dnech se hnízdiště zahušťují dvouletými ptáky, kteří se pokouší uspět v podřadnějších biotopech či obsazují revíry nové. V konci první dekády května je slavíků k zjištění nejvíce i proto, že k doslova „přetékajícím“ tradičním hnízdištím přibývá výskytu nespárovaných samců, mnohdy v prostředí, pro druh nevhodném. Rovněž krajinou probíhá více či méně nápadný průtah ptáků ze severněji položených hnízdišť, přičemž i tito samci cestou velmi často „prozpěvují“. Stav se ustálí zhruba do poloviny května, kdy má pozorovatel konečně jasno v tom, jaká je aktuální početnost hnízdní populace.

Celý článek →

Vandalismus

                                                                                                                           20100401a
Dobruška
– Chtěl bych se zmínit o projevech vandalismu v naší přírodě, tak jsem se s tímto moderním fenoménem v posledních několika letech setkal. Onu zmínku bych chtěl dokumentovat na několika případech a přiložených fotografiích.

První případ bych hodnotil jako vandalismus neúmyslný, chyba vznikla spíš na základě mého špatného odhadu. V Dobrušském parku v minulosti hnízdívalo například několik druhů sov – puštík obecný (Strix aluco), sova pálená (Tyto alba), sýček obecný (Athene noctua) a další dříve hojní ptáci z jiných čeledí. Potom byly staré stromy s dutinami vykáceny a u ostatních byl proveden důkladný průklest.

Celý článek →

Jespák obecný s ukrajinským kroužkem na přehradě Rozkoš

Jespák obecný s kroužkem na přehradě Rozkoš. Foto - Jaroslav Vaněk.

Jespák obecný s kroužkem na přehradě Rozkoš. Foto – Jaroslav Vaněk.

S příchodem jara začalo být živo nejen na hladinách rybníků a přehrad, ale pozvolna ožívají i jejich břehy, případně bahnitá dna, protahujícími bahňáky.

Jedním ze druhů, které pravidelně protahují přes naši republiku je jespák obecný (Calidris alpina). Jeho průtah začíná již koncem března a trvá až do konce května, kdy protahují ptáci z nejseverněji položených hnízdišť. Jarní průtah, a to nejen u bahňáků, je charakteristický tím, že má rychlý průběh a ptáci setrvávají většinou na lokalitě jen po dobu nezbytně nutnou k odpočinku a nabrání dalších sil. V případě jespáka obecného protahuje na jaře přes naše území asi jen pětina ptáků, kteří táhnou na podzim.

Na následujících řádcích se však nebudu podrobněji zabývat průtahem jespáka obecného, ale vylíčím jedno zajímavé jarní pozorování z roku 2008, které má neméně zajímavou pointu.

Celý článek →

Hnízdní kolonie volavek popelavých (Ardea cinerea) v Ptačí oblasti Rožďalovické rybníky

20100327gPtačí oblast Rožďalovické rybníky byla vyhlášena pro dva kritériové druhy: motáka pochopa (Circus earuginosus) a jeřába popelavého (Grus grus). Kromě těchto dvou ptačích druhů zde ale samozřejmě hnízdí další zajímavé druhy ptáků. Jedním z nich je také volavka popelavá (Ardea cinerea).

Ojedinělá zahnízdění tohoto druhu nejsou žádnou velkou ornitologickou událostí. Takováto hnízda se objevují na různých místech a mohou, ale také nemusí, se stát základem pro budoucí početné hnízdní kolonie. Osud hnízdišť závisí i v dnešní době na pronásledování především ze strany rybářů v dané oblasti působící. V nepříznivém prostředí však i velké kolonie volavek mohou v krátké době přesídlit na jiné vhodnější místo (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC, 1996).

Celý článek →

Čimčarání u svitavské pekárny

                                                                                                                          20100316a
Svitavy
– V posledních letech se na různých úrovních diskutuje o ubývání vrabců domácích (Passer domesticus). O příčinách se vedou debaty a probíhají i určité odbornější iniciativy, které mají osvětlit příčiny toho stavu, projevujícího se především v západní Evropě. Mnohé příčiny úbytku jsou patrné „na první pohled“, k jiným se budeme muset vyjádřit až na základě skutečně doložených výsledků vědeckých studií. Pozorování synantropních druhů ptáků se věnuje poměrně široké spektrum osob, včetně těch, které neholdují ornitologii nebo birdwatchingu. Setkání s vrabcem domácím tak u nás stále ještě při troše snahy a pozornosti není ničím výjimečným.

Celý článek →

Některé zkušenosti z praktické ochrany ptáků 3 – Zimní přikrmování dravců v zemědělské krajině

20100319a

Nejčastěji na újeď nalákáme káni lesní. Foto – Libor Dostál.

Stejně jako zimující druhy drobných pěvců, lze velmi snadno přikrmováním nalákat na újeď některé dravce. Zvláště vhodným prostředím pro takovou činnost je otevřená zemědělská krajina, kde mají ptáci dobrý přehled o dění v okolí, nebojí se koncentrovat i ve větších počtech a kde předloženou potravu snadno objeví.

V osmdesátých letech minulého století jsme v rámci potlačování populací drobných polních hlodavců v zemědělských kulturách (hlavně na kmínech a víceletých pícninách) Královéhradecka testovali možnosti přilákání především kání lesních (Buteo buteo) do zájmových lokalit a možnosti snížení škod na plodinách přirozenou cestou – predací škůdce.

Celý článek →

Průseky pod dráty, zajímavá stanoviště pro ptáky i kroužkovatele

20100322a

K nejtypičtějším obyvatelům biotopů pod vedením patří linduška lesní. Foto – Petr Tichý.

Elektrické vedení je právem vnímáno jako jeden z rizikových faktorů způsobujících vážná zranění ptáků. Ke zraněním dochází nejčastěji přímým nárazem letících ptáků na dráty, nebo popálením ptáků elektrickým výbojem po usednutí na nezabezpečené sloupy. Já bych v tomto příspěvku rád poukázal na jeden vliv el. vedení na ptáky, který můžeme vnímat pozitivně. Díky údržbě tras vedení totiž vznikají zajímavá stanoviště, která můžeme nazvat průseky pod dráty.

Vegetace pod dráty je pravidelným vyřezáváním udržována v takovém stavu, aby nedosáhla výšky drátů, čímž dochází k potlačení sukcese lesního biotopu. Periodicky se tak opakuje vývoj keřového porostu, který je atraktivní pro mnoho ptačích druhů. Vyznačuje se velkou nabídkou potravy, a to jak hmyzu, tak semen a plodů rostlin. Ptákům poskytuje potřebný kryt a pestrou nabídku míst k hnízdění. Vyřezávání probíhá mimo vegetační období, a tak nezasahuje do doby hnízdění. Šířka těchto pásů se pohybuje od několika metrů po několik desítek metrů, v závislosti na výši napětí v drátech.

Celý článek →