Žehuň – Ve dnech 1. až 8. května 2010 proběhl v Národní přírodní rezervaci Žehuňský rybník 14. ročník jarní odchytové akce. Cílem těchto odchytů je spolu s dalšími programy (CES, letní odchytová akce apod.) sledování meziročních změn početnosti některých druhů ptáků, případně získávání nových fenologických a faunistických dat. Tyto údaje pak mohou být využity v rámci ochrany přírody a při plánování managementu rezervace.
Obsah rubriky: Nezařazené
Žehuňský rybník – 14. ročník jarní odchytové akce
Víkendový výzkumný tábor VČP ČSO „Hradecké lesy 2010“
Belec nad Orlici – Ve dnech 21. – 23. 5. 2010 poradala Vychodoceska pobocka CSO dalsi pravidelny Vikendovy vyzkumny tabor (VVT), tentokrat s nazvem „Hradecke lesy“. Tato akce si dala do vinku pomerne narocny cil – zjistit kvalitativni slozeni hnizdnich ptacich populaci v Hradeckych lesich a prilehle nive Orlice v a u nekterych druhu se pokusit odhadnout i udaje kvantitativni. Akce mela dva hlavni operacni prostory: uzemi Mestskych lesu, rozsahly komplex u Hradce Kralove a prilehajici ricni nivu meandrujici reky Orlice.
Pojďte s námi na slavíky 4. – Slavík modráček tundrový
Čtvrtý díl seriálu o slavících nás zavede za modráčkem tundrovým – čtvrtým z kvarteta našich slavíků.
Slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) – nejotužilejší slavík
Tento poddruh modráčka se na území republiky vyskytuje pouze v náhorních rašeliništích Krkonoš. Na dvou hnízdištích se tam objevuje s značnými výkyvy, v počtu zhruba padesáti jedinců.
Přítomnost druhu byla v místě prokázána v 60. letech minulého století a od té doby je výskyt sledován. Zejména po roce 2000 bylo odborníky dosaženo výrazných úspěchů, přesto však mnoho otázek zůstává i nadále nevyjasněných.
Některé zkušenosti z praktické ochrany ptáků 5 – Ptačí napajedla
Nemalé překvapení a množství krásných zážitků může každému obdivovateli a pozorovateli ptáků přinést zřízení ptačího napajedla, ať už na zahradě nebo uprostřed rozsáhlých lesních celků. Ptáci je s oblibou využívají zejména tam, kde chybí vhodný dostupný a bezpečný zdroj vody k napití či vykoupání.
Kdysi jsem ze čtyřicetilitrového kanystru odřízl dno, opatřil zátkou a upravil tak, aby zapadlo do stinného koutku rozptýlené zeleně v rohu mezi hospodářskými budovami uprostřed obce Předměřice nad Labem, kde by se ptáci cítili bezpečně. Umístil jsem jej na 1,2 m vysoký kovový podstavec na přehledné místo nad trávník, a vložil plochý kámen, tvořící suchý ostrůvek uprostřed nádoby s vodním sloupcem 2 – 3 cm.
Za ptáky do zoologických zahrad 13 – ZOO Bratislava
ZOOLOGICKA ZAHRADA BRATISLAVA
Do bratislavske zoo jsem se podival v srpnu 2008. Slovensko neni zrovna typickou velmoci zoologickych zahrad, o cemz svedci i fakt, ze na cely stat najdete pouze pet zoologickych zahrad (tj. tretinu toho, co ma v soucasne dobe CR; mimo Bratislavy to jsou jeste Bojnice, Kosice, Spisska Nova Ves a nedavno otevreny Stropkov). Zoo v Bratislave je velmi rozporuplnym mistem. Najit ji je bez presne mapy ponekud problem, protoze propagace i znaceni je zde na bode mrazu.
Počasí si vybírá krutou daň – mláďata hynou na hnízdech
Prsi a prsi, je zima jak v breznu, voda zaplavila Moravu… Divne jaro. Pro lidi tragicky depresivni – pro ptaky leckdy zhoubne. Diky web kameram dnes muzeme on line sledovat od kolibriku ci tucnaku az po orly celou sirokou skalu druhu. Diky kameram se muzeme dozvedet radu zajimavych podrobnosti ze zivotu ptaku. Podrobnosti veselych – i smutnych. Ja mam nekolik oblibenych kamer, ktere pravidelne sleduji – ale bohuzel v letosnim roce prinaseji vice smutku, nez radosti. Tak napr. v budce v Holandsku z duvodu nedostatku potravy v destivem pocasi postupne uhynulo vsech sedm mladat sykory konadry (Parus major). Kdyz mi na krmitko v techto dnech letaji promoceni zvonci zeleni (Carduelis chloris) a konadry, mam ten smutny obraz umirajicich sykorek pred ocima a premyslim, kolik podobnych znicenych hnizd je asi vsude okolo… Ale nejen drobni hmyzozravi ptaci doplaceji na rozmary pocasi.
Exkurze klubu 300 na přehradní nádrž Rozkoš
Ceska Skalice, Rozkos – Minuly mesic jsem se stal cerstvym clenem birdwatcherskeho Klubu 300, ktery zalozil na svem webu Robert Dolezal – Dodin (vice informaci naleznete zde) a abych sve nove clenstvi dostatecne pokrtil, ihned jsem se zucastnil klubove exkurze na prehradni nadrz Rozkos na Nachodsku. V sobotu rano se temer dvacet ucastniku vydalo na delici hraz prehrady na prvni ptaci pozorovani. „Kdo uvidite prvni potaplici, mate velke plus,“ vtipkoval Robert, nacez jeste nez stacil dorict vetu, Martina Nachazelova uz aktivne zhavila dalekohled a kricela: „Ja ji mam!!„. Ac se za nimi honim uz jakou dobu, nikdy jsem zadnou potaplici v prirode nevidel, takze jsem musel potlacit prival silnych emoci a zvukovy projev nadseni, aby na me ostatni ucastnici nekoukali jako na „toho z Prahy“…
Výskyt vodouše malého na přehradě Rozkoš
Vodouš malý (Xenus cinereus) je druhem bahňáka, jehož výskyt má v České republice charakter výjimečnosti a není mnoho ornitologů, kteří měli to potěšení se s ním u nás setkat.
Domovinou tohoto druhu je sibiřská příroda, kde hnízdí na bahnitých březích a mokrých loukách s křovinatými porosty vrb a na lesních jezerech a bažinách. Svůj hnízdní areál však vodouš malý postupně rozšiřuje směrem na jih a na západ a v současné době jsou známa hnízdiště i ve Finsku, Norsku, Lotyšku, Bělorusku a na Ukrajině. Zimoviště druhu pak leží na mořských pobřežích tropické Afriky, Arábie, Jižní Asie, Indonésie a Austrálie.
Webové zdroje zoologických zahrad a birdwatching ex situ
Velmi netradicne jsem se rozhodl vstoupit mimo obvykle obdobi na web s tematem, ktere by melo pripravit podlozi pro dalsi recenze serie Za ptaky do zoologickych zahrad. Po jedenact dilu jsem se venoval ptacim pruvodcum po ceskych zoologickych zahradach, takze je trosku na case podivat se nekam dale.
Pojďte s námi na slavíky 3. – Slavík tmavý
V dalším díle seriálu o slavících se seznámíme s nejtajemnějším z našich slavíků, o jehož pohybu po našem území máme jenom kusé informace…
V třetím díle seriálu o slavících se seznámíme s nejtajemnějším z našich slavíků, o jehož výskytu na našem území máme stále jen kusé informace.
Slavík tmavý (Luscinia luscinia) – nejvzácnější náš slavík
Slavík tmavý, dříve zvaný uherský, je z našich slavíků nejrobustnější, s zimovištěm na samém jihu Afriky. Na území republiky jej zastihneme nejčastěji na tahu, občas však také v smíšených párech se slavíkem obecným (Luscinia megarhynchos) a výjimečně zřejmě i jako hnízdící druh.