Obsah rubriky: Nezařazené

Pelichání slavíka obecného – nové poznatky

20100701e

Pelichající slavík obecný – 7.7.2007 Kolomuty na Mladoboleslavsku. Foto – Pavel Kverek

Procesu pohnízdní výměny peří u slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) se intenzivně věnuji od začátku tohoto století. Řada výsledků byla publikována v posledních dvou číslech  a sborníku Panurus (v čísle 17  ZDE v čísle 18 ZDE), protože však výzkum jde dál, nové poznatky přibývají. Kromě ověřování způsobu zjišťovaní výskytu adultních pelichajících ptáků v lokalitě pomocí provokace druhovým varovným hlasem jsou dále například získávána data zahájení procesu pelichání. A právě tady se podařilo posunout problematiku zase o kousek dál.

Celý článek →

Czech Bird Photo 2010

20100701aPrerov – Ptaci jako zivocisna trida jsou fenomen. Jejich aktivnich ci pasivnich obdivovatelu jsou bezpochyby miliony. Fascinace nas pozemskych blatoslapu jejich uzasnou schopnosti vzletet a odpoutat se od zeme je zrejme bezmezna. Projevy teto naklonnosti jsou ruznorode. Nekdo se na ne „jen“ rad diva nebo je posloucha, jiny ma potrebu ptaky sledovat po vsech koutech sveta, pro dalsiho je nutnosti nejakeho ziveho operence chovat. A nemala je i skupina tech, pro nez je drogou ptaky a jejich zivot zvecnovat na filmy nebo pametove karty svych fotoaparatu.

Celý článek →

Klece mohou snižovat predaci bahňáčích hnízd

20100616aPokusy s omezovanim predace hnizd bahnaku ukazuji, ze pouzivani ochrannych kleci a umelych navnad muze byt velice efektivni. Svedske studie se zamerily na neletalni zpusoby prevence predace, obsahujici formu averzni terapie. Ve snaze najit zpusoby jak zastavit ubytek hnizdicich druhu bahnaku ve Svedsku, testovali vedci z Gothenburgske univerzity nove metody, jak ochranit cejky chocholate (Vanellus vanellus) a vodouse rudonohe (Tringa totanus) proti predatorum.

Celý článek →

Některé zkušenosti z praktické ochrany ptáků 6 – Hnízdní podpora dutinových pěvců

20100609a

Mláďata brhlíků jsou v šupinkách borové kůry jako v peřině. Foto – Miroslav Dusík.

Budkaření patří nejen k velmi zajímavým ornitologickým činnostem, kdy je možné se relativně velmi snadno zabývat hnízdní bionomií a dalšími životními projevy běžných druhů dutinových ptáků. Je-li prováděno na větších plochách, je možné účinně posílit celé místní populace jednotlivých druhů nebo celých společenstev a nahlédnout také do jejich velmi zajímavé populační ekologie. Dutinoví pěvci tvoří skupinu sice druhově nepříliš pestrou, zato významnou svojí početností, převažujícími vlastnostmi a zapojením např. v lesním ekosystému.

Celý článek →

Za ptáky do zoologických zahrad 14 – ZOO Drážďany

20100604aZOOLOGICKA ZAHRADA DRESDEN

V prvni skutecne zahranicni recenzi jsem zamiril do nedalekych Drazdan, kam se dostanete z nekterych koutu republiky velmi rychle – ja to z Prahy mam pouze 149 km a z Hradce je to jen o 100 km dale. Cela cesta do Drazdan vzesla jako napad meho kolegy Michala Podhrazskeho v kvetnu 2008. Seslo se nas jen pet, ale i tak jsme se rozhodli, ze pojedeme. Jediny, kdo mezi nami umel trochu nemecky, byla nase kamaradka Mgr. Petra Hudcova, ktera pracuje jako prekladatelka. Kdyz si nekdo plete vyrazy jako „Tiergarten“ a „Tigergarten“, tak si dokazete predstavit, jak zabavne bylo hledani zoo v samotnych Drazdanech. U vstupu nas privital vzorne upraveny pan v saku a ciste bile kosili, zapsal si nase jmena do navstevni knihy a s milym usmevem nas pustil dovnitr.

Celý článek →

Nové hnízdiště racka chechtavého na Chlumecku

20100612a

Hnízdo racka chechtavého v řepkovém poli na Chlumecku. Foto L.Kadava

Dlouhá zima a deštivé jaro může přinášet nové hnízdní možnosti pro některé druhy ptáků. Na Novobydžovsku a Chlumecku byl letos příděl sněhu a jeho setrvání v krajině rekordní. Mokré jaro navíc přispělo k tomu, že řada míst, zejm. v říčních nivách, zůstala trvale podmáčená. Jedním z největších překvapení pak bylo nalezení nové hnízdní – pravděpodobně pouze sezónní – kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus) nedaleko obce Písek na Chlumecku.

Celý článek →

Pojďte s námi na slavíky 5. – Kříženci slavíka obecného se slavíkem tmavým

20100603a

Portrét hybridního samce slavíka obecného/tmavého. Foto – Pavel Kverek.

Kříženci slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) se slavíkem tmavým (Luscinia luscinia) – důkaz o jejich příbuznosti

 Skutečnost, že se mohou zmíněné druhy spolu křížit, je známa z umělých chovů v Německu již z minulého století. Tam také vzešla první podezření na samovolné křížení těchto slavíků v přírodě. Napozorovaných a kroužkováním potvrzených případů tam začalo přibývat v čase, kdy první výsledky zaznamenala i česká ornitologie. Dnes už je i u nás poznatků o tomto fenoménu, zejména díky specializaci, mnohem víc. A zdá se, že i naše podmínky jsou schopny objasnit mnoho důležitého.

Celý článek →

Nastane boom výstavby poldrů?

20100608aZichlinek – V nedavnych dnech byla velka cast Ceske republiky konfrontovana s nasledky vytrvalych srazek. Mimo jine doslo k velkym materialnim skodam. „Clovek moudry“ bude vse analyzovat na computerech a bude hledat jednoduchou a levnou prevenci opakovani nedavnych problemu.

Celý článek →

Jarní výskyt kameňáčka pestrého na přehradě Rozkoš

20100602a

Kamenáček pestrý si své druhové jméno rozhodně zaslouží. Foto – Jaroslav Vaněk.


Česká Skalice, Rozkoš
 – Kameňáček pestrý (Arenaria interpres) je jedním z nejseverněji hnízdících ptačích druhů, protože jeho hnízdní areál zasahuje až k 83 stupni s.š.  Nám nejbližší  pravidelná hnízdiště leží v Dánsku, kde se jeho početnost pohybuje do 45 párů. Pokud se týká Evropy, tak v podstatně větším počtu hnízdí  na severním pobřeží Baltského moře (Švédsko, Finsko, Estonsko), kde se jeho početnost odhaduje na 12 000 párů . Jeho hnízdím prostředím jsou kamenitá pobřeží a ostrůvky v moři a rovněž kamenitá, pouze mechy a lišejníky porostlá tundra.

Celý článek →

Rybníky u Červeného Kostelce

20100524

Čerstvě vylíhlé mládě lysky černé v hnízdě na rybníku Brodský. Foto – David Bubák

V tomto článku bych chtěl představit zajímavou lokalitu k pozorování ptáků na Náchodsku. Jedná se o rybniční soustavu u Červeného Kostelce. Tvoří ji 3 rybníky. Nejmenší z nich Čermák leží přímo na katastrálním území Červeného Kostelce, další  dva mnohem větší rybníky Brodský a Špinka leží na katastrálním území obce Zábrodí. Rybník Špinka je s rozlohou asi 40 ha druhou největší vodní plochou okresu Náchod, hned po necelých 10 km vzdálené přehradě Rozkoš. Břehy rybníků jsou lemovány pásem mokřadní vegetace s převahou rákosu, místy i orobince úzkolistého a ostřic (Carex sp.). Podstatnou část pobřeží lemují husté keře vrb (Salix sp.), které v některých místech zcela nahrazují porosty rákosu.

Celý článek →