Obsah rubriky: Nezařazené

Dvakrát za ptactvem Krkonoš

20101002aKrkonose – Mesic cerven predstavuje na moji „domovske“ lokalite – prehrade Rozkos, tak trochu okurkovou sezonu, i kdyz existuji vyjimky, ktere potvrzuji pravidlo. V tomto roce jsem se rozhodl, ze si toto obdobi zpestrim vyletem za ptaky Krkonos, zejmena, kdyz se jako pruvodce nabidl znalec tamniho ptactva Lada Jasso. Nakonec jsme v prubehu cervna zvladnuli dve vypravy.

Prvni vyprava se uskutecnila 6. cervna a vychozim bodem byla oblast okolo Vosecke boudy, odkud se vydavame smerem ke Sneznym jamam. Cestou potkavame pocetne cecetky tmave (Carduelis cabaret), lindusky lucni (Anthus pratensis) a desitky pevusek modrych (Prunella modularis).

Pokud by nekoho zarazilo druhove jmeno cecetky, tak ta byla jako samostatny druh uznana pred nekolika malo lety. Pred tim byla povazovana za poddruh cecetky zimni – cecetka zimni stredoevropska (Carduelis flammea cabaret). Od cecetky zimni se lisi ponekud tmavsim zabarvenim a rovnez odlisnym hlasem. Puvodni oblasti tohoto druhu jsou Britske ostrovy a Alpy. Do Cech se zacala sirit v prvni polovine minuleho stoleti. Prvni hnizdeni bylo prokazano na Sumave v roce 1931, v roce 1971 pak bylo znamo z uzemi tehdejsiho Ceskoslovenska celkem 39 hnizdnich lokalit. V soucasne dobe se narust jeji pocetnosti zastavil a v letech 2001–2003 byla hnizdni populace v CR odhadovana na 6–12 tisic paru.

Celý článek →

Úspěch racků na smetištích na Aljašce

20100930aPosledni studie zabyvajici se potravnimi zdroji a hnizdni uspesnosti racku ukazuji, ze clovekem produkovany odpad muze ovlivnit populacni rust a zaroven tak mit nepriznivy dopad na zivocisne druhy tvorici racci potravu.

Hnizdni kolonie racka sedeho (Larus hyperboreus) byly monitorovany v severni Aljasce kde je racek predatorem a mrchozroutem. Behem let 2008 a 2009 byla sledovana hnizdni uspesnost v 10 koloniich nachazejicich se v prumyslovych, obydlenych a nezasazenych oblastech.

Celý článek →

Jespák rezavý (Calidris canutus) poprvé v Opatově!

20100927aOpatov – Jespak rezavy (Calidris canutus) se radi k vetsim druhum jespaku. Hnizdi cirkumpolarne v arktickych oblastech. Typickym hnizdnim biotopem je tundra se sporou travni vegetaci, kde se zdrzuje na bazinatych mistech. Na hnizdiste prileta prevazne v parech a ihned zacina tokat. Hnizdo byva obvykle na vyvysenine ve svahu, nekdy i na dosti vlhkem miste. Snuska obnasi 4-3 vejce. Doba sezeni byva 21-22 dni a pote dospeli ptaci odvadeji mladata do zarostlejsich a bezpecnejsich mist kde se mistrne ukryvaji. Po 18-20 dnech jsou mladata vzletna, ptaci se shlukuji do hejn a cast jich brzy odleta i do velkych dalek. Za tahu a v zime se objevuje hlavne na morskem pobrezi, zridka ve vnitrozemi na bahnech nebo piscinach u rybniku a velkych rek. V Ceske republice vzacne protahuje zejmena na podzim v zari, statistiky uvadi ( 45%) vsech pozorovani (vse HUDEC & STASTNY 2005). Tento clanek popisuje pozorovani tohoto bahnaka na Opatovskych rybnicich.

Celý článek →

Některé zkušenosti z praktické ochrany ptáků 9 – Dutinoví pěvci v biologickém potlačování kalamitního hmyzu

20100914a

Sýkora koňadra s ostatními druhy sýkor patří k významným predátorům listožravého hmyzu. Foto – Stanislav Šimek.

O možnosti zapojení drobných druhů dutinových ptáků do potlačování některých ekonomicky závažných skupin hmyzu u nás především v lesnictví bylo již v minulosti hodně napsáno. Existuje řada prací renomovaných organizací i samostatných pracovníků, které dokládají až překvapivě vysokou účinnost zapojení např. sýkor do potlačování populačních hustot řady druhů motýlů. Nejsou výjimkou údaje o snížení početnosti housenek po přilákání ptactva do zájmového prostoru o 80 – 90 i více procent. Také mé vlastní výsledky ukazují na možnost stlačení početnosti housenic např. pilatky smrkové nebo ploskohřbetek predací sýkorami na hranici základního stavu i v lokalitách s chronickým výskytem.

Celý článek →

Sýček obecný na Chlumecku – poslední mohykán?

20100919a

Sýček obecný. Foto Jakub Vrána

 Sýček obecný (Athene noctua) byl ještě v první polovině dvacátého století hojnou synantropní sovou. Úkryty a hnízdní prostory vyhledával v rozličných dutinách a temných zákoutích lidských staveb. Vyskytoval se také běžně i mimo zastavěné oblasti – v sadech, alejích či v lomech. Ve druhé polovině dvacátého století začal být pozorován úbytek  této sovičky, přičemž z mnoha oblastí vymizel úplně. Zároveň začal častěji využívat k hnízdění zemědělské objekty na úkor otevřené krajiny. Příčin úbytku je popisována celá řada. Někteří autoři více akcentují vliv zemědělské činnosti, jiní vlivy klimatické, vliv dopravy, nebo predační tlak. Mezi významná rizika pro sýčky patří i nástrahy moderní architektury – zejm. vertikální dutiny (Zvářal 2008). Navzdory drastickému úbytku se i v dnešní době můžeme setkat s místy s mikropopulací sýčka (jižní Morava, západní Čechy).

Celý článek →

Za ptáky do zoologických zahrad 17 – ZOO Wroclaw

20100827bZOOLOGICKA ZAHRADA WROCLAW

Kdyz jsme se loni v breznu vraceli s Jakubem Vranou z exkurze za labutemi malymi do Doliny Baryczy, zustalo nam ve Wroclawi volne dopoledne, takze jsem Kubu pracne presvedcil, ze chci videt wroclawskou zoo. Udajne se jedna o nejlepsi zoologicke zarizeni Polska. Hned u vchodu se rozprostira rozlehly vybeh se dvema zirafami, ktery maji obyvat pstrosi dvouprsti (Struthio camelus), ale nenasli jsme ani jedineho. V zoo volne hnizdi volavky popelave (Ardea cinerea), ktere nas tu a tam pozdravily z uctive vzdalenosti, a u pavilonu opic jsme objevili dve husy velke (Anser anser).

Celý článek →

Slavík obecný a jeho odlet do zimovišť

20100910a

Spatřit slavíka koncem léta je velmi obtížné. Foto – Pavel Kverek.

Co se děje se slavíky obecným a tmavým poté, co vyhnízdí a rodina se rozpadne? Tento otazník museli klást za svá pozorování ornitologové mnohde v Evropě. A kladli. Někteří byli dokonce přesvědčeni, že rodiče z hnízdiště nadobro zmizí. Vždyť tolik se k nim v létě badatelé nachodili, nic neslyšeli a neviděli. Nic tedy ani nechytali – když ano, viseli tam ptáci jiní.

Zhruba do konce minulého století bych s nimi souhlasil. Ten čas školních prázdnin dobře znám, lokality se zdají být opravdu pustými a času je tam škoda utrácet, zejména při vzpomínce, co dokáží ve stejném čase dobře natažené sítě u vody, přes vodu či v rákosí!

Celý článek →

Cesty ptačí říší

20100913Svitavy – Ve Svitavach se behem roku kona pravidelne hned nekolik akci zamerenych na prirodu a jeji poznavani. Velka cast se pritom soustredi na objevovani a poznavani nasich operenych sousedu jak primo ve meste tak i v jeho blizkem ci vzdalenejsim okoli. Letos se k temto pravidelnym setkanim s prirodou pridava nove i udalost nazvana Cesty ptaci risi, jez je podporovana programem Make a connection.

Jedna se o prilezitost objevit a pokusit se poznat aspon zakladni druhy ptaku v okoli Svitav a to jak dennich, tak nocnich, dozvedet se neco o tom, jak ziji a to nejlepe v jejich pritomnosti.

Celý článek →

Podzimní mapování kulíška nejmenšího – pomozte poznat aktuální rozšíření naší nejmenší sovy

20100903aKulisek nejmensi (Glaucidium passerinum) se v poslednich nekolika desitkach let vyrazne rozsiruje. Zatimco pri mapovani v letech 1973-1977 byl zastizen prevazne v oblasti Sumavy a zapadnich pohranicnich horach, v letech 1985-1989 byla temer souvisle obsazena cela jihozapadni cast Cech a prvni vyskyty byly zaznamenany v oblasti Beskyd. Pro obdobi let 2001-2003 je uvaden souvisly vyskyt v lesich vyssich a strednich poloh v CR po hranici smerujici od Jindrichohradecka pres Zdarsko do Jeseniku. Ostruvkovity vyskyt byl v tomto obdobi zaznamenan v oblasti Beskyd.

Celý článek →

„Ohavná ornitologie

20100901jV poslednich letech vznikla cela rada uzasnych filmu o prirode. Jejich fantasticke exteriery a brilantni prace autoru privedly k zajmu o prirodu mnoho novych nadsencu. Ti se snazi i v podminkach stredni Evropy najit panenska mista nedotcena lidskou cinnosti. V praxi maji problem konfrontace svych idealu s realitou okoli.

Terenni biologove jsou techto iluzi jiz zbaveni, a tak se pri sve profesionalni ci amaterske praci pohybuji z hlediska vetsinove populace casto v odpudivych biotopech. Optimalni prostredi pro zivocichy musi zajistovat potravu, vodu, ukryt ci pocit bezpeci a prirozene v nem potkaji i sexualniho partnera. Esteticka kriteria jsou naprosto podruzna.

Celý článek →