Jespák rezavý (Calidris canutus) je poměrně veliký druh jespáka velikosti kosa, i když toto porovnání je trochu zavádějící, protože při pozorování v přírodě dělá dojem mnohem většího ptáka. Od ostatních příslušníků roku Calidris se odlišuje poměrně zavalitou postavou, relativně krátkýma, zelenavýma nohama a silným středně dlouhým, jen trochu prohnutým zobákem. Hnízdní šat dospělých ptáků je velice odlišný od šatu prostého, nebo šatu mladých jedinců. V hnízdním šatu je výrazně kaštanově hnědý, ale ve zbarvení prostého šatu a mladých dominuje světle šedá barva. Právě takto zbarvené ptáky vídáme u nás nejčastěji.
Obsah rubriky: Nezaazen
Bude orel skalní znovu pravidelně hnízdit v České republice?
V cele Evrope dodnes hnizdi asi 5.500 paru orlu skalnich (Aquila chrysaetos). Jedinymi zememi, odkud pricinenim cloveka tento druh jako hnizdni zcela vymizel, jsou Irsko a Ceska republika. V Irsku od roku 2001 uspesne probiha repatriacni projekt, jehoz cilem je navratit orla skalniho irske prirode.
Ceske zeme byly v minulosti domovem dvou druhu velkych orlu – morskeho (Haliaeetus albicilla) a skalniho. Oba byly clovekem vyhubeny. Orel morsky se po uspesne repatriaci v letech 1979 az 1984 do nasi prirody jako hnizdni druh vratil a jeho populace stale narusta, orel skalni na svou prilezitost stale ceka. Repatriacni projekt, naplanovany na roky 2006 az 2010, ma orlum navrat do ceske prirody usnadnit. V ramci tohoto projektu bylo v Moravskoslezskych Beskydech vypusteno 15 mladych orlu.
Akce „Cesta za ptáky vod“ je za dveřmi
Svitavsko – Neni to tak davno, co se na techto strankach objevila aktualita upozornujici na tri ornitologicke vychazky, zamerene na ptaci druhy Svitavskeho regionu. Vsechny akce jsou spojeny honosnym nazvem „Cesty ptaci risi“ a probihaji diky grantu z programu Make a connection – Pripoj se. Rozdilny je vsak jejich prubeh. Prvni z nich, nazvana „Cesta za ptaky lesu a poli“, probehla v pulce zari a prinesla vedle klasicke prochazky s pozorovanim take nevsedni zazitky z taboreni a vyhoukavani sov. A prestoze se nam zadneho tajemneho nocniho predatora najit nepodarilo, odjizdeli vsichni ucastnici, diky pratelske atmosfere a geniu loci, domu spokojeni. Cas uz ale pokrocil dal a jiz za par dni (v sobotu 6. 11.) probehne na svitavskych rybnicich druha akce – „Cesta za ptaky vod“!
Některé zkušenosti z praktické ochrany ptáků 10 – využití dravců a sov při tlumení gradací drobných hlodavců
Začátek tzv. „biologického potlačování populačních hustot drobných polních hlodavců pomocí dravců a sov“ se u nás datuje již do přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. V té době byla iniciativa vedena především snahou o omezení ztrát v populacích dravců a sov vlivem narůstajícího používání rodenticidů v ochraně zemědělských kultur. Bylo třeba posunout povědomí tehdejší veřejnosti a změnit nahlížení na jakékoli predátory jako na „škodnou“, a naopak naznačit cestu k jejich nutné ochraně a také možnému využití při tlumení gradací především hraboše polního (Microtus arvalis).
Od kdy se kroužkují ptáci?
Ackoliv za oficialni zacatek krouzkovani ptaku ve svete je povazovan rok 1899, prvni dochovane zpravy o pokusech znacit ptaky jsou temer o tri sta let starsi.
V 17. stoleti bylo mezi slechtou Velkoknizectvi litevskeho a Polskeho kralovstvi velmi popularni sokolnictvi. Prave pomoci sokolnickych dravcu totiz bylo mozne ziskavat prodlouzena pera z tylu hlavy volavky popelave (Ardea cinerea), ktera se pouzivala na slechticke cepice. Na nekterych cepicich byvalo az 80-100 takovych per. To znamena, ze pera pochazela z hlav 40-50 volavek, ktere byly kvuli tomu chytany.
Po vytrzeni potrebnych per byly volavky vetsinou pusteny na svobodu. Nekdy jim pritom byly na krk umisteny specialni krouzky.
Obří hnízdo sýkory koňadry
Velka Britanie – Ve Velke Britanii byl zaznamenan neobvykly pripad hnizdeni sykory konadry (Parus major).
Samice sykor konader stavi hnizdo sama, bez ucasti samce. Byva umisteno v dutine, hnizdni budce nebo v nejake uzavrenem vyklenku antropogenniho puvodu. Nicmene v mestecku Draycott v hrabstvi Gloucestershire mela jedna samice vetsi plany… Nalezla otocny vyrobnik na kompost a postavila v nem obri hnizdo, ktere je patri k nejvetsim, ktery tento druh kdy vybudoval.
Festival ptáků v Červeném Kostelci
Cerveny Kostelec – V sobotu 2. rijna probehl v Cervenem Kostelci uz 2. rocnik akce v ramci Festivalu ptactva. Po lonske premiere muzeme prohlasit, ze byla uspesne zahajena nova tradice a zaroven jiz dnes muzeme pozvat vsechny zajemce na pristi rok na dalsi rocnik, ktery bychom radi opet poradali. Za zahajenim ptaciho festivalu v Cervenem Kostelci stoji napad spoluorganizatora Petra Kafky, ktery o nem presvedcil i autora tohoto clanku. Velke podekovani patri Jirkovi Kultovi z Hronova, ktery nam provedl ukazky krouzkovani ptaku a tim vyrazne zpestril prubeh akce.
Za ptáky do zoologických zahrad 18 – ZOO Krefeld
ZOOLOGICKA ZAHRADA KREFELD
Zoologicka zahrada v Krefeldu byla dalsi v poradi, kterou jsem navstivil spolecne s Karin Edler. Bylo podestive pocasi, takze na foceni nebyly nic moc podminky. Nicmene Krefeld nebyl prilis vzdalen od nasi domovske zakladny, Dusseldorfu, takze jsme prekonali aktualni predpoved a udelali jsme si exkurzi. Hned pred vchodem posedavalo na strese hospodarskeho staveni nekolik krasnych bilych holubic a v ohradce se prochazely male barevne slepicky. O kus dal se ve starsim bazenu prohanelo hejno tucnaku Humboldtovych (Spheniscus humboldti). Opet zacalo strasne prset, takze jsme se utikali schovat do nedalekeho tropickeho pavilonu.
Slavičí hnízdiště Mladoboleslavska
Mladoboleslavsko – Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) hnízdí na Mladoboleslavsku ve dvou od sebe odlišných prostředích. Jedna jsou vlhčí, druhá sušší. Nebylo zkoumáno, do jaké míry jsou tyto odlišné tváře lokalit pro druh důležité, obecně lze totiž říci, že ptáci v oblasti osidlují všechna příhodná stanoviště a mezi zmíněnými lze nalézt i varianty přechodné. Je však přinejmenším zajímavé, do jaké míry jsou slavíci směrem k nabídce tolerantní. Stačí jen postavit vedle sebe – třeba v krajině Bakovska – hnízdiště od řeky a ze svahů rezervace Baba.
JIZERKA 2010 – Zdravice ze severočeské pobočky ČSO
Jizerka – V letosnim roce se jiz po sedme na utulne chalupe libereckeho muzea v lune malebneho prostredi Jizerky sesla ke spolecne akci skupina krouzkovatelu ze severoceske pobocky CSO pod vedenim Martina Pudila a Petra Lumpeho, aby uskutecnila dnes jiz tradicni odchytovou a krouzkovaci akci prevazne drobnych pevcu v prostredi horskeho lesa a horskych luk, pasmo klece nevyjimaje. Zalezitost je to vskutku atraktivni, jen na malo dalsich mistech vam rukama projde tolik zajimavych druhu, charakteristickych pro toto horske prostredi.