Slovensko, SPA Dolné Považie – Zaplavené polní deprese představují v současné krajině fenomén, který do jisté míry nahrazuje vymizelé či již vzácné původní biotopy pro řadu vodních druhů ptáků – zvláště bahňáků. Zejména Kulík říční (Charadrius dubius) či čejka chocholatá (Vanellus vanellus) mohou upřednostňovat k hnízdění právě taková místa po regulaci vodních toků či vysušení mokrých luk. Rok 2010 byl srážkově výrazně nadprůměrný, což mělo za následek vytvoření rozsáhlých polních mokřadů, které se staly na několik měsíců doslova rájem pro ptáky nejen v České republice, ale především na Slovensku.
Obsah rubriky: Nezařazené
Hnízdní podpora dutinových dravců a sov v horských oblastech – ohlédnutí za sezonou 2010
Plošná instalace hnízdních budek pro dutinové dravce a sovy, jejímž cílem je maximální využití nosné kapacity prostředí, přináší každoročně zajímavá zjištění nejen o vazbách mezi predátorem a kořistí, ale také o schopnosti cílových ptačích druhů reagovat na změny trofických podmínek v průběhu vegetačního období. V regionech s ustálenými populacemi základních druhů – s relativně vysokým počtem obsazených hnízdních teritorií, hnízdících párů a nehnízdících jedinců – tedy v prostředí zvýšené potravní konkurence, se tato schopnost odráží daleko výrazněji. V současných podmínkách horských a podhorských oblastí ČR (Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory) sledujeme především hnízdní populaci poštolky obecné (Falco tinnunculus), puštíka obecného (Strix aluco) a sýce rousného (Aegolius funereus) na ploše kolem 1500 km2.
Sezona 2010 byla ovlivněna zejména klimatickými podmínkami v jarních i letních měsících, které se nápadně promítly prostřednictvím potravního řetězce do průběhu i úspěšnosti hnízdění jednotlivých druhů.
Podzimní výskyt kameňáčka pestrého na přehradě Rozkoš
Ve svém červnovém příspěvku jsem se věnoval jarnímu výskytu kameňáčka pestrého na přehradě Rozkoš u České Skalice. Na následujících řádcích je popsán výskyt tohoto druhu na stejné lokalitě na podzim.
Kameňáček pestrý (Arenaria interpres) vytváří dvě zeměpisné rasy (subspecie). Převážnou část areálu, který je rozkládá v části kanadské Arktidy přes Grónsko a na sever Eurasie až na západní a severní Aljašku, obývá k.p. eurasijský (A.i. interpres), pouze ve zbytku kanadské Arktidy žije k.p. americký (A.i. morinella), který je o trochu pestřeji zbarvený.
Zmítán závislostí
Byvalo to snadnejsi! Pred ctvrtstoletim stacilo v cervenci prehodit ruksak v kabinetu pres klandr a od „vedy“ byl pokoj. Zbytek casu do jara jsem vyckaval, odkud ze z Afriky se moji slavici „zahranicnim hlasenim“ pripomenou.
Cas projel krajinou jako nuz maslem. Konec stoleti, ktery se dlouho zdal tak groteskne daleko, je davno minulym, slavici zpetne hlaseni nedorazilo ani ze sousedniho okresu, natoz z Afriky! Neco se ale preci jen zmenilo. Konicek presel v zavislost!
Pytlák postřelil autora článku o puštíku vousatém, aneb Co je také možné v Bělorusku
Belorusko – Vecer 22. prosince byl v rezervaci „Vyganascanskae“ v Ivacevycskem okrese v Brestske oblasti tezce zranen strelnou zbrani Mikalaj Varabej, zamestnanec rezervace, skvely fotograf a clen beloruske ornitologicke organizace „Achova ptusak Backauscyny“. Na nasem webu jste nedavno mohli cist Mikalajovu reportaz o tom, jak fotil ptaka, ktery se nikoho neboji – pustika vousateho (Strix nebulosa) – clanek si muzete pripomenout zde. Mnohe jeho skvele fotografie muzete videt na strankach nasich beloruskych pratel birdwatch.by zde (pod nickem Apus).
Přání tichých, pokojných vánoc
„Ticha noc, svata noc…„. S pohnutim nebo jen bezdecne si clovek zanotuje tuhle vanocni koledu. My vsichni vsak velice potrebujeme prave ticho. A klid. I pokoj. Tez vnitrni ztiseni.
Za ptáky do zoologických zahrad 20 – ZOO Ostrava
ZOO OSTRAVA
Dlouho jsem premyslel, ktera zoo je natolik vyjimecna, aby se hodila prave do obdobi Vanoc, nez jsem si uvedomil, ze Vanoce jsou chvilemi, kdy se radi vracime domu. Z tohoto duvodu jsem se rozhodl i ja vratit z dalekych koncin zpet do Ceske republiky a predstavit vam ptaci osazenstvo dalsi ze zoologickych zahrad, Zoo v Ostrave. Navstivil jsem ji letos v lete, kdyz jsem si na den „odskocil“ z krouzkovani ptaku v Poodri, kde jsme diky dlouhodobejsimu desti nemohli prilis chytat.
Ornitologické sbírky v muzeích – sbírka Karla Plachetky v Rychnově n. Kněžnou
Rychnov nad Kneznou – Jednou z moznosti, kterak si muze nejen ornitolog zpestrit probihajici zimni obdobi, je navsteva nektere prirodovedne expozice z nabidky nasich muzei. Zazitkem z prohlidky ci studia takto tematicky zamerenych vystav lze alespon castecne kompenzovat docasnou absenci mnoha nasich taznych druhu, na ktere vzdy s probouzejicim se jarem s velkou touhou cekame, a nebo absenci trvalou, druhu z nasi prirody vymizelych, s jejichz historickymi doklady vyskytu na nasem uzemi se lze setkat uz jen prave v muzeich.
Ilegální lov ptáků
Zatimco u nas pomalu prichazeji Vanoce, cas pohody a klidu, mnoho ptaku na svych cestach do teplych krajin zaziva cestu plnou nebezpeci a pasti. Ackoliv je lov volne zijicich ptaku v EU zakazan (krome vyjimek), stale se v mnoha zemich ptaci lovi nejruznejsimi zpusoby. Timto problemem se aktivne zabyva spolecnost proti zabijeni ptaku (Committee Against Bird Slaughter – CABS).
Tato spolecnost organizuje operace v mnoha evropskych zemich, kde jsou migrujici ptaci ilegalne pronasledovani za pouziti pasti, siti nebo strileni. V danych statech spolupracuji s policii a s ochranci prirody. V Italii, Francii, na Malte a Kypru kazdorocne zajisti vice nez 50 000 siti a pasti, monitoruji stovky lovcu a pytlaky nasledne predavaji spravedlnosti. Clenove teto organizace take sleduji obchod se zviraty a ilegalni obchody jsou pak hlaseny prislusnym organum.
Černobylská „Zóna X“
Belorusko, Cernobylska zona – Belorusko se pred lety celosvetove „proslavilo“. Bohuzel to ale bylo diky smutne a hrozne tragedii. Cernobylska katastrofa si vzala tisice zivotu, rozbila tisice rodin.
Tragedie se odehrala 26. dubna 1986 na cernobylske atomove elektrarne, ktera stoji na hranicich Ukrajiny a Beloruska. Te noci v elektrarne provadeli pokus. Diky sovetske propagande, tvrdici, ze atomova elektrarna je nejbezpecnejsi vec na svete, vedci nerespektovali a prekracovali normy. Skoncilo to obrovskym vybuchem. Zvysena uroven radioaktivity byla zaznamenana dokonce az v Japonsku a USA. Na boj s tragedii bylo zmobilizovano skoro cele sovetske vojsko, ale obyvatele okoli elektrarny se oficialni informaci dozvedelo az 5. kvetna. Celych deset dni byli lide vystaveni zareni, aniz by vedeli o nebezpeci.