Nove a nove etologicke a ekologicke poznatky o zivote ptacich druhu nas znova a znova presvedcuji o slozitosti vztahu mezi zivymi organismy navzajem a jejich vztahu k zivotnimu prostredi samotnemu. Velmi zajimave informace se objevily v praci portugalskych vedcu sledujici migracni trasy velkych morskych racku.
Obsah rubriky: Nezařazené
Rackové jako šiřitelé vysoce rezistentních bakterií ?
Přírodovědná stanice na ZŠ Komenského v Náchodě.
Část areálu s vyvěšenou budkou a stříškami na naučné tabule, které slouží v zimě jako krmítka. Foto – Zdeněk Borna
Náchod – na největší základní škole v Náchodě mají žáci školy, ale i další zájemci z řad veřejnosti možnost blíže se seznámit s některými ptačími druhy, jak chovanými, tak volně žijícími. V areálu přírodovědné stanice ve Starém Městě je kromě budovy se třemi učebnami i rozsáhlý přírodní pozemek s porosty keřů a stromů a tematickými rostlinnými výsadbami. Nejoblíbenější venkovní expozicí je prostorný výběh s kozami kamerunskými. V budově je dále několik terárií, ve kterých jsou chováni zástupci plazů, jako leguán zelený, nebo hroznýš královský, řada insektárií s různými druhy hmyzu a velká pralesní expozice s vodní nádrží, oživenou akvarijními rybami.
Druhý výskyt jespáka plavého v ČR – opět na přehradě Rozkoš
Typická pozice jespáka plavého na špičkách nohou při prohlížení okolí. Foto – Jaroslav Vaněk.
Jespák plavý (Tryngites subruficollis) byl dosud na území České republiky zastižen pouze jednou, a to dne 15.10.1983 na údolní nádrži Rozkoš u České Skalice, (NA). Jednoho ptáka zde pozorovali P. Žďárek a V. Koza. Jedinec se zdržoval ve společnosti jespáků obecných (Calidris alpina) a kulíků písečných (Charadrius hiaticula) na bahnitém dně přehrady.
Historicky druhé pozorování na území ČR, které popíši na následujících řádcích, se uskutečnilo ve dnech 2 – 11.10.2010 na téže lokalitě, jen několik set metrů od místa prvního pozorování.
Chocholouši ve východních Čechách. Přežili rok 2000?
Predstavovat chocholouse obecneho (Galerida cristata) je jako nosit drivi do lesa. V nasich krajich vzdy patril mezi ptaky cloveku nejblizsi a nejznamejsi. Od nepameti (prvni pisemna zminka z naseho uzemi se datuje pred rok 1360) zil svuj prosty zivot na okraji vsi i velkych mest, aniz by mu vadil ruch lidskeho hemzeni. Nikdy nebyl prilis pocetny, ale zustaval v nasi pritomnosti neustale, po cela staleti, v zime i uprostred leta.
Jaké byly Cesty ptačí říší?
Svitavsko – Podzimni a zimni ornitologicke dny letos na Svitavsku obohatily tri akce pro verejnost, poradane diky grantu z programu Make a connection – Pripoj se. Jako celek nesly jmeno „Cesty ptaci risi“, kazda vsak mela jiny prubeh a zamerovala se na ruzne biotopy a jejich typicke ptaci obyvatele.
U slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) dvě hnízdění v roce nepředpokládám
Dvojí hnízdění slavíků v našich zeměpisných šířkách není pravděpodobné. Foto – Kryštof Chmel.
Výzkumem hnízdní populace slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) v SV části Mladoboleslavska byly pro druh zjištěny některé nové poznatky a řada známých byla ověřována a i zde potvrzena. Zkoumány byly i další názory, podezření či zjištění ornitologů – předchůdců, které se potvrdit nepodařilo. K nim patří i zmínka o dvojím uskutečněném hnízdění v jedné sezóně od dnes již nežijícího kolegy Pavla Čtyrokého z pražské ZOO.
Věnovali jsme tomuto tématu kdysi mnoho času. Úkol ověřit možnost druhého hnízdění slavíka obecného v tomtéž roce jsem si vzal tehdy za své a po téměř třiceti letech sledování problematiky jsem došel k závěru, že v podmínkách naší republiky je taková možnost velmi nepravděpodobná.
Za ptáky do zoologických zahrad 21 – Malá zoologická zařízení v České republice 1
Okoli Prahy – V prosinci jsme se vratili domu z cizich kraju a v tento mesic se jeste zdrzime doma. Tentokrate jsem se rozhodl poodhalit prvni rousku malych zoologickych zarizeni v Ceske republice a napoprve jsem vybral ctyri z nich.
Zimní nocoviště havranů a kavek v Pardubicích v sezóně 2010-2011
Pardubice – V poslednich letech jsme v Pardubicich meli jednu jistotu: v koncem rijna se zacali objevovat prvni „zimni havrani“, kteri se na noc sletavali na tradicni pardubicke kavci nocoviste v Lonkove ulici (c. 1, Loc: 50°2’31.111″N, 15°45’39.104″E). V polovine prosince se pak jiz kompletni zimni spolecenstvo havranu polnich (Corvus frugilegus) a kavek obecnych (Corvus monedula), citajici okolo 40 000 ptaku, premistilo na nocoviste u benzinky OMV (c. 2, Loc: 50°2’39.497″N, 15°46’3.622″E), kde setrvalo az do odletu zimujicich ptaku.
Ornitologické zajímavosti Svitavska v roce 2010.
Doklad zimního výskytu křivky bělokřídlé (Loxia leucoptera) u Svitav. Foto – Jan Richter.
Svitavsko – Mezi cleny nasi pobocky, kteri po uplynuti kazdeho roku radi bilancuji nejen sva pozorovani ptaku z jarniho nebo podzimniho tahu, z prubehu zimniho obdobi nebo hnizdni sezony, nejsem vyjimkou. Pri listovani v terennich blocich a probirani nejruznejsich dalsich zaznamu a zdroju informaci se pak vracim nejen do nasich oblibenych lesnich, lucnich, polnich nebo rybnicnich lokalit, ale rad zavzpominam i na ornitologicke zazitky, ktere jsem prozil na dalsich zajimavych mistech nasi republiky nebo i v zahranici. A jaky tedy byl podle meho pohledu „ornitologicky“ rok 2010 na Svitavsku?
Hromadné úhyny ptáků – mohou za něj bujaré novoroční oslavy?
V minulych dnech probehla ve sdelovacich prostredcich rada informaci, tykajicich se neobvykleho uhynu vysokeho poctu ptaku na ruznych mistech Zeme. Nejsledovanejsim je pravdepodobne hromadny uhyn mnoha ptaku ve Spojenych statech americkych, konkretne ve state Arkansas, kde uhynulo na tri tisice (podle jinych zprav az pet tisic) ptaku, kteri doslova popadali na zem z nebe.
