Pardubicko – Hnizdo tohoto paru Jirka Cesak hledal nekolik let. Kazdorocne je pozoroval, hledal, a nic… Az letos se to povedlo. Lunaci cerveni (Milvus milvus) si postavili hnizdo na vysokem topolu primo nad turistickou cestou. Dokud byly stromy bez listi, bylo hnizdo zdalky napadne a jen jsme s napetim cekali, jak to dopadne. Jirka je chodil pravidelne kontrolovat a ocas s charakteristickou vidlickou na konci nebo seda hlava, vycnivajici pres okraj hnizda svedcily o tom, ze samice trpelive vysedava snusku. A zatimco samice trpelive sedela, my jsme netrpelive cekali…
Obsah rubriky: Nezařazené
Mladí luňáci dostali stříbrné prstýnky
Vlha pestrá (Merops apiaster) znovu na Svitavsku!
Svitavsko – Vlha pestra (Merops apiaster) je druh s mediterannim typem rozsirenim. Hnizdi v teplych a suchych oblastech Evropy, Asie a severni Afriky. Zimuje v tropicke a jizni Africe, kde jiz take vznikly hnizdni kolonie. Hranice jejiho rozsireni kolisa rovnez na severnim okraji arealu a jsou znamy vlhy, ktere vyvedly sva mladata dokonce i ve Velke Britanii, Nizozemsku, Belgii, Dansku a Nemecku (vse HUDEC & STASTNY 2005). Jeji celkova populace v Evrope cini 91 243 – 192 853 paru (HAGEMEIJER & BLAIR 1997).
Siamská dvojčata vrabců domácích?
Stetin, Polsko – Nadaci „Ratujmy Ptaki” (Zachranme ptaky) ze Stetina neni v Polsku potreba nikomu predstavovat. Vsichni zajemci o ptaky vedi (nebo slyseli ci cetli) o energicke pani Zofii Brzozowske, zakladatelce nadace, ktera pred mnoha lety opustila vsechno ostatni, aby svuj zivot zasvetila pomoci ptakum. Pani Zofia obetovala tomuto cili vlastni byt a prijala pod svou strechu stovky (ne-li tisice) kridlatych stvoreni, z nichz se mnohe (casto za spoluprace s „Ptacim azylem” ve Varsave) podarilo zachranit, vylecit a vypustit na svobodu. Cast tech vice poskozenych nalezla utociste bud v jinych zachrannych stanicich, nebo zustava v peci pani Zofie u ni v byte.
Odpoledne v hradecké přírodě – reportáž z přírodovědné exkurze
Hradec Kralove – Nedavno medii probehla zprava, ze Reditelstvi silnic a dalnic se dohodlo s farmarkou Havrankovou a dostavbe dalnice do Hradce Kralove jiz nic nestoji v ceste. My ale vime, ze dalnice do Hradce Kralove jiz davno vede. Presvedcilo se o tom vice nez ctyricet ucastniku prirodovedne exkurze nazvane „Odpoledne v hradecke prirode“. Rec je pochopitelne o zelene dalnici. O jednom z biokoridoru, ktery propojuje mesto s okolni krajinou a vytvari tak dopravni a existencni podminky pro bezne, vzacne i mene vzacne druhy rostlin a zivocichu, se kterymi se Hradecaci mohou ve svem meste setkat.
„Vystavení“ ptáci…
Sýkora koňadra a vrabec polní jako neveselé exponáty…. Foto – Lukáš Kadava.
Nepolisy – O tom, že lidská architektura představuje pro ptáky nejeden problém, není třeba dlouze polemizovat. Někteří autoři soudí, že „architektonické pasti“ mohou mít zničující vliv na celé populace druhů (např. sýček obecný) a u řady dalších mohou v součinosti s ostatními negativními faktory představovat potenciální riziko pro početnost ptáků. Nelze asi předpokládat, že u ptáků, kteří jsou s člověkem natolik sžití, jako např. sýkora koňadra (Parus major) či kos černý (Turdus merula), by měly devastující vliv na celé populace, přesto se i tito ptáci nezřídka stávají obětí lidských nástrah. O těch kurióznějších jsou i následující řádky a fotografie.
Výskyt kulíka mořského na přehradě Rozkoš
Kulík mořský. Foto – Tomáš Bělka.
Kulík mořský (Charadrius alexandrinus) je druh bahňáka, který obývá jižní a střední Evropu, severní Afriku, jižní a mírnou část Asie a jihozápadní oblasti Severní Ameriky.
Navzdory svému druhovému jménu hnízdí nejen na mořském pobřeží, ale i u vnitrozemských slaných jezer. Nejbližší hnízdiště kulíka mořského leží nedaleko. Obývá slaná jezera Panonské pánve v Maďarsku a Rakousku, hnízdí i v sousedním Německu. Přes tuto skutečnost je tento druh kulíka u nás poměrně vzácným hostem. Do současné doby je registrováno více než 20 záznamů o výskytu tohoto druhu. Jeho pozorování v naší republice, proto patří mezi mimořádné ornitologické zážitky.
Masakr bílých čápů v Libanonu
Libanon – Diky emailum, adresovanym Egybird Yahoo group a publikacim v blizkovychodnim tisku byla zverejnena fakta o straslivem vybijeni capu bilych (Ciconia ciconia) na Strednim Vychode.
Ukazalo se, ze 19. dubna pristalo na severu Libanonu obrovske hejno migrujicich capu bilych k nocnimu odpocinku. Mistni lovci brzy potom rychle zorganizovali doslovny masakr, kdy capy strileli puskami za pomoci aut se svetlomety. Akce by zustala utajena, nebyt toho, ze jeden z lovcu vlozil fotografie s ulovky na Facebook.
Cely clanek vcetne fotografii naleznete na nasem capim webu.
Ptáci a lidé
Jaro je obecne v prirode symbolem zrozeni, dobou rozmnozovani a peci o potomstvo. Nejinak je tomu i u ptaku. A v tomto, prave probihajicim, hnizdnim obdobi, kdy se v ruzne fazi hnizdeni nachazi vetsina ptacich druhu, je od druhu Homo sapiens nanejvys eticke, temto malym hrdinum, vyhledavajicim v pritomnosti cloveka a jeho staveb bezpeci, ukryt a nekdy i snazsi dostupnost potravy, tuto prirozenou a krasnou aktivitu umoznit a poskytnout jim, byt jen docasne, nekdy jen na velice kratke obdobi, azyl. Jsou druhy, ktere s duverou doprovazeji cloveka od nepameti, a to nejen pri hnizdeni – v dobe, pro ne tak velke energeticke narocnosti a pile.
Kroužkování pelichajících slavíků obecných přineslo již zajímavá zjištění
Mladoboleslavsko – Jednim z aktualnich temat me specializace je pohnizdni pelichani adultnich slaviku obecnych (Luscinia megarhynchos), ktere se stale jevi do jiste miry tajemnym. Nalezenim zpusobu zjistovani pelichajicich ptaku a schopnosti uspesne je chytat, bylo odhaleno nekolik zajimavosti. Zjistit se podarilo treba data, kdy slavici rodice z oblasti odletaji, zdokonaluje se i prehled o tukovych zasobach potrebnych na cestu. Velmi zajimave vysledky prinesl tez vyzkum prostredi, v nemz slavici pelichaji a prave tyto poznatky zde predkladam.
Za ptáky do zoologických zahrad 25 – ZOO Jerez de la Frontera
ZOO JEREZ DE LA FRONTERA
Jednoho parneho cervencoveho rana jsem prijel do jihospanelskeho mesta jmenem Jerez de la Frontera. Abych se dostal do zoo, musel jsem z autobusoveho nadrazi projet pulku mesta a u vchodu se pohadat s hlidacem, jehoz mira arogance me ponekud neprijemne prekvapila. Kdo ma na uniforme napsano „vigilante municipal“, s tim muze mit clovek pomerne dost velky problem. Po vstupu do parku jsem narazil na maly jihoamericky dvorek, kde spolecnost kapybare (Hydrochoerus hydrochoeris) a caji chocholate (Chauna torquata) delali dva nandu pampovi (Rhea americana), z cehoz jeden mel bile zbarveni. Vedle, na stejne malem a dost homogennim dvorku sedelo nekolik klokanu a dva emu hnedi (Dromaius novaehollandiae).
