I v tomto roce se konal tradicni detsky tabor A Rocha u Dobreho u Dobrusky. Ucastnilo se ho 31 deti od 7 do 16 let. Na tomto tabore se snazime propojit zabavne a prirodovedne programy, a prohloubit tak jak znalosti z prirody, tak vztah k ni. V prubehu tabora jsme okrouzkovali 38 ptaku v ramci 9 druhu. Pocty jsou podstatne nizsi nez v minulych letech kvuli kratsi dobe chytani zpusobene pocasim, a take pravdepodobne pozdejsi dobou konani tabora.
Obsah rubriky: Nezařazené
Dětský tábor A Rocha
Náhradní či spíše pozdní hnízdění slavíka obecného?
Trni – Slavik obecny (Luscinia megarhynchos) hnizdi v nasi republice jedenkrat v roce, pripadna pozdejsi hnizdeni jsou nahradni, za puvodni zmarena. Slavici tak cini v pripade, ze oba rodice preziji a ze prvni pokus byl prerusen jeste ve fazi snusky. Nahradni snusky za predovana hnizda ci uhynula mladata jsem dosud nezaznamenal.
Za ptáky do zoologických zahrad 27 – ZOO Hannover
ZOO HANNOVER
Minuly mesic jsem se rozhodl zustat jeste v zapadni Evrope. Z nasi zakladny v Ratingenu jsme se tentokrate vydali na sever do Zoo Hannover, ktera ma v zapadnim Nemecku povest luxusniho parku. Pote, co jsme se ocitli v zoo, kde bylo more lidi, me jako prvni upoutala volavka rusovlasa (Bubulcus ibis), sedici na chocholu rakosoveho slunecniku. Druha po nas pokukovala z koruny mohutne vrby. Volavky rusovlase maji v tomto parku polodivokou hnizdni kolonii (zjevne vysazenou).
Pokračování příběhu „Agresora“ – čápa z polských Przygodzic
Polsko, Przygodzice – O kamerovém přenosu hnízdění čápů bílých (Ciconia ciconia) v polských Przygodzicach jsme zde na webu psali již nejednou (viz např. zde) a prezentace záběrů z hnízda byla předvedena i na schůzi Východočeské pobočky ČSO. Projekt sledování čápů v Przygodzicach organizuje Jihovelkopolská pobočka Skupiny pro ochranu ptáků (PwG OTOP), která je od roku 2008 partnerskou organizací VČP ČSO.
Vyhnízdění leucistního konipasa bílého ve Svojanově a kosa černého v Kutné Hoře
Leucistní konipas a kos. Foto – Jiří Mach a Štěpán Kafka.
Svojanov – V nedeli 12. cervna kolem poledne jsem byl u reky Kretinka ve mestyse Svojanov (49°37’26.491″N, 16°24’30.278″E). Zastavil jsem se na moste pres Kretinku a nejprve jsem pohledem do dalekohledu zjistoval pritomnost skorcu vodnich (Cinclus cinclus), po kterych jsem patral. Jeden dospely skorec se v balvanitem koryte reky ve stredni vzdalenosti skutecne pohyboval. Vsiml jsem si take asi 3 – 4 mladat konipase bileho (Motacilla alba), ktera se take pohybovala na kamenech v rece. Po kratke chvili jsem si vsiml, ze na blizkem plote u leveho brehu reky sedi velmi svetly dospely konipas bily. Hned mi bylo jasne, ze jde o leucina (s tmavou duhovkou).
Hnízdní výskyt strnada lučního u Polomu v Orlických horách
Polom, Sedlonov – Ve dnech 7. a 8. cervence 2011 jsem nedaleko Sedlonova v Orlickych horach v prostoru mezi osadou Polom a penzionem „Stara skola“ pozoroval dva intenzivne zpivajici samce strnada lucniho (Miliaria calandra). Ptaci po oba dny zpivali hned u silnicky v prostredi, ktere tento druh obvykle vyhledava. Stridaji se zde horske louky po obou stranach silnice (nektere jeste neosecene) a kolem cesty jsou stromy, ze kterych samci zpivali – brizy, vrby, jirovec. Zkratka – lokalita jim „slusela“. Oba ptaci byli od sebe vzdaleni asi 80 m a pri zpevu stridali vrsky stromu. Oba drzeli svoje teritorium, coz s velkou pravdepodobnosti naznacuje hnizdeni. Samice patrne sedely na vejcich. V prostoru mezi obema samci se 8. cervence v 15.30 hod. ozyvali i chrastal polni (Crex crex) a krepelka polni (Coturnix coturnix).
Průtah racka malého na přehradě Rozkoš
Charakteristickým rysem zbarvení dospělého racka malého je tmavá spodina křídla s bílým zadním okrajem. Foto – Jaroslav Vaněk.
Racek malý (Larus minutus) je v současné době nově vyčleňován do samostatného rodu Hydrocoloeus. Jedná se monotypický druh, což znamená, že nevytváří žádné geografické rasy – poddruhy. Hnízdí ve vnitrozemí boreálního pásma Evropy a Asie, přičemž nejvíce hnízdních párů se vyskytuje na území Ruska. Evropská populace čítá asi 23 000 – 32 000 párů. V naší republice nebylo dosud hnízdění racka malého prokázáno. Nejbližší pravidelné hnízdiště leží na severu Polska, kde hnízdí v počtu 20 – 60 párů. Ve druhé polovině 20 století se tento druh racka rozšířil i do Severní Ameriky.
Straky vás poznají!
Jizni Korea – Vedecke vyzkumy jiz pred casem prokazaly, ze nekteri ptaci dokazi rozpoznavat jednotlive lidi. Nejnoveji to potvrdily jednoduche pokusy, provadene v Jizni Koreji. Vedci z Narodni univerzity v Soulu kazdorocne kontroluji aktualni hnizdni populaci straky obecne (Pica pica) v okoli univerzitniho komplexu. Pri kontrolach si vsimli, ze ptaci velmi aktivne reaguji vystraznym krikem pouze na dva cleny vyzkumneho tymu. Byli to prave ti dva, kteri provadeli fyzicke kontroly jejich hnizd.
Albín kormorána velkého
Recko – V pondeli 13. cervna 2011 jsme se vydali na fotograficky vylet na jezero Kerkini na severu Recka. Pronajali jsme si lod a cely den jsme stravili na jezere focenim. Behem teto nasi exkurze jsme ke svemu udivu spatrili albina kormorana velkeho (Phalacrocorax carbo). Ptak sedel na hnizde blizko vrcholu stromu, hlavou byl obracen celem k nam a maval kridly. Kdyz jsme se vice priblizili, zjistili jsme, ze se jedna o cisteho albina – peri melo snehobilou barvu, oci byly cervene, nohy byly ruzove barvy.
Monitoring a kroužkování v Ptačí oblasti Orlické Záhoří – 2011
Ptaci oblast Orlicke Zahori se nachazi na pravem brehu Divoke Orlice mezi hrebeny Orlickych a Bystrickych hor. Tvori ji louky a pastviny horskeho udoli v nadmorske vysce 660 – 770 m obklopene lesy. Je soucasti CHKO Orlicke hory a svoji rozlohou 904 ha patri mezi nase mensi SPA. Na jejim uzemi lezi dve prirodni rezervace – Bedrichovka a Trckovska louka. V ptaci oblasti se nachazi obec Orlicke Zahori, ktera vznikla spojenim v minulosti samostatnych a hojne osidlenych obci: Trckov, Bedrichovka, Zelenka, Jadrna, Kunstat a Cerna voda.
