Ptaci telo nebo konkretni ptaci druh patri mezi tradicni heraldicke symboly jiz od dob davno minulych. Historie nametu a podoby motivu na vlajkach muze byt velmi ruznoroda. Pomerne casto muzeme sledovat zamer smerovat jej k nazvu obce nebo mesta. Proto zrejme ma obec Jestrebi jestraba, Kosice maji kosa nebo Vranova Lhota ma vranu. Na druhou stranu tak jako Kraliky nemaji kralika nebo Zajecice nemaji zajice, tak obec Orel nema ve znaku orla, Strakov nema straku, Vyrava nema vyra nebo Skrivany nemaji skrivana.
Obsah rubriky: Nezařazené
Ptáci na vlajkách a praporech obcí a měst krajů Pardubického a Královéhradeckého
Zajímavé výsledky kroužkování v letech 2010-2011
Zabrodi u Cerveneho Kostelce – O ptacich rybnicni soustavy Brodsky – Spinka lezici v katastru obce Zabrodi u Cerveneho Kostelce jsem uz na tomto webu psal. V tomto clanku zminim nekolik zajimavych vysledku krouzkovani, ktere probiha v brehovych porostech rybniku. Krouzkovani v teto lokalite se venuji 13 let. Odchyty probihaji od konce brezna do konce rijna, vetsinou v intervalech 1 – 3 tydny, prumerne jen do 40 – 50 m siti. Site jsou umistovany nejen do rakosin, ktere tady nejsou prilis rozsahle, ale i v porostech keru, tvorenych hlavne vrbami (Salix) a krusinou olsovou (Frangula alnus).
Podzimní exkurze VČP ČSO na Bohdanečský rybník
NPR Bohdanecsky rybnik – Letosni podzimni exkurze VCP CSO probehla ponekud netradicnim zpusobem. Asi patnact clenu pobocky se ve svatecnim patku 28. rijna v osm rano seslo na Polakove poloostrove v NPR Bodanecsky rybnik. Na tom by samo o sobe jeste nebylo nic zvlastniho. Netradicnost exkurze spocivala ve spojeni tradicni podzimni exkurze s tradicnim vylovem Bohdanecskeho rybnika. Doprovodne akce, spojene s vylovem nejvetsiho rybnika vychodoceskeho regionu poradal, rovnez tradicne, Spolek pro ochranu mokradu. Jelikoz v radach Spolku je i rada clenu VCP CSO, je tezke u nekterych ucastniku rici, za kterou organizaci se ucastnili.
Sledování „obyčejných“ ptáků
Dolni Cermna – Rad vzpominam na navstevy u Ladi a Helgy Stanclovych. Mezi jinymi debatami Lada kritizoval tehdejsi rozhodnuti o omezeni krouzkovani tzv. „beznych“ druhu ptaku, zvlaste mimo hnizdni obdobi. Rikal, ze se to jednou vymsti, az budou chybet data. Myslim, ze ta doba uz davno nastala. Vedou se debaty o ubyvani vrabcu (Passer sp.), organizuji se specielni akce na krouzkovani (CES, RAS). A nazor, ze nas zajimaji jen hnizdni populace a ne prutazni ptaci, snad uz je dnes take definitivne prekonany.
5. výročí od posledního nálezu buřňáčka malého v České republice – podrobné okolnosti nálezu
Buřňáček malý po preparaci v NM Praha. Foto: Jiří Mlíkovský.
Turnov – „Burnacek maly (Hydrobates pelagicus) je typicky morsky druh ptaka. Hnizdi od jizniho pobrezi Islandu a Norska pres Faerske ostrovy, Shetlandy a zapadni pobrezi Velke Britanie, dale v severozapadni Francii, Spanelsku, Portugalsku az po Kanarske ostrovy. Ve Stredozemnim mori hnizdi na Balearach, Sicilii, Korsice a Malte. Soucasna evropska populace cita 280 000 – 800 000 paru, z nichz ve Stredomori hnizdi pouze 15 000 – 20 000 paru. Na uzemi Ceske republiky byl v letech 1863 – 1953 zastizen celkem sestkrat v dobe od rijna do unora.
Šíření slavíka obecného na Mladoboleslavsku
Mladoboleslavsko – Na mysli mam tentokrat sireni slavika obecneho (Luscinia megarhynchos) smerem k verejnosti. Pral bych si totiz, aby zmineny region byl s fenomenalnim pevcem vice obeznamen, aby se podarilo vypestovat v lidech urcitou „hrdost“ na prostredi, jez stale jeste drzi onu dulezitou nabidku pro hnizdeni slaviku. Snazeni ma rozmer spolecensky, zejmena vsak ochranarsky. Chci, aby slavik tento kout Pojizeri proslavil.
Za ptáky do zoologických zahrad 30 – Vogelpark Walsrode 2/2
VOGELPARK WALSRODE 2/2
Minuly mesic jsem zapocal prochazku po Walsrode (prvni dil zde), nicmene v pulce parku mi dosly sily, tak jsme si dali mesicni pauzu. V plne sile se tedy vracime opet do zapadniho Nemecka a pokracujeme v nasem turne. V uvodu pripominam, ze druhy chovane v cele Evrope pouze zde jsou opet oznaceny tremi hvezdickami a druhy, ktere jiz park nechova, jsou oznaceny krizkem #.
Je ornitologie opravdu vědou pro každého?
Pro neznalce je treba vysvetleni otazky v nadpisu. „Ornitologie – veda pro kazdeho“ byl totiz oficialni nazev a zaroven nosne tema celostatni konference Ceske spolecnosti ornitologicke (CSO), ktera behem prvniho rijnoveho vikendu probehla v jihomoravskem Mikulove. A jednim dechem nutno rict, ze cely jeji prubeh daval na zminenou otazku kladnou odpoved. Temer z kazde prednasky, at uz slo o profesionalni ornitology ci amaterske nadsence, bylo patrne, ze bez vzajemne spoluprace si obe strany tezko dovedou ceskou ornitologii tezko predstavit. Nebyt amateru, neni dost dat z terenu. Nejde o zadny prevratny objev, ale mozna si to nekdo neuvedomi v plne sile a vyznamu.
Vyhodnocení hnízdní podpory dutinových dravců a sov v CHKO Orlické hory za r. 2011 – 2: poštolka obecná
Hnízdění poštolky obecné v plastové budce. Foto – Miroslav Dusík.
Poštolka obecná (Falco tinnunculus) se velmi dobře usazuje do polobudek v otevřené zemědělsky využívané krajině i na horských loukách, přiléhajících k rozsáhlým lesním komplexům. Na území CHKO Orlické hory měla v roce 2011 k dispozici 106 velkých polobudek, umístěných převážně na loukách a pastvinách do 800 m n. m. Navštěvovala celkem 74 umělých hnízdišť, ale nakonec založila snůšku ve 44 polobudkách. Z toho úspěšně vyvedla mladé ze 41 hnízd a ve třech případech byla snůška opuštěna. Kotlinky vykroužené v hnízdním substrátu, vývržky nebo kořist bez následného hnízdění byly zjištěny v deseti hnízdech a dospělí ptáci se v jejich bezprostředním okolí zpravidla trvale zdržovali po celé jarní i letní období.
Čáp bílý v Dolním Pometují – nová publikace VČP ČSO
Po nekolikalete vydavatelske odmlce vydala v zari tohoto roku Vychodoceska pobocka CSO pri VCM v Pardubicich publikaci „Cap bily v Dolnim Pometuji – historie a soucasnost“, jejimz autorem je dlouholety clen pobocky Tomas Divis.
Prace shrnuje hnizdni data ziskana predevsim pri krouzkovani mladat capa bileho (Ciconia ciconia) na hnizdech v jizni casti okresu Nachod v letech 1962 az 2010. Dale dilo na zaklade literarnich udaju, vzpominek pametniku a studia pametnich knih (kronik) obci a mest rekonstruuje vyvoj hnizdni populace capa bileho na tomto uzemi od prelomu 19. a 20. stoleti, kdy bylo spolehlive zadokumentovano prvni zname hnizdeni ve Starem Plese v Dolnim Pometuji.
