Stredni Maroko – Na prirodovedne expedici do Maroka (6.5.-28.5.1995) jsem se zblizka setkal s behulikem plavym (Cursorius cursor) – pro me naprosto exotickym druhem. S autobusovou vypravou jsme se dostali do oblasti stredniho Maroka, jizne od pohori Vysoky Atlas. Je to okrajova cast saharske pouste. Krajina predstavovala prevazne sterkovou poust a kolem castecne asfaltove silnice byly na nekolika mistech navrtane prameny vody, ktere volne vyveraly na povrch a opet se ztracely v pousti. Kolem techto vlhcich mist bylo vzdy trochu ridke vegetace, prevazne tamarysku. Nas nocleh byl v prostoru mezi poustnimi mestecky Aoufouss a Erfoud.
Obsah rubriky: Nezařazené
Setkání s běhulíkem plavým (Cursorius cursor)
Přizpůsobivost slavíka obecného měnícím se podmínkám Mladoboleslavska
Mladoboleslavsko – Tricet let sledovani druhu v oblasti umoznuje hodnotit silu hnizdni populace i jeji vyvoj. V tomto prispevku bych rad zminil nektere zajimavosti, vztahujici se k slavici prizpusobivosti menici se krajine.
Slavik obecny (Luscinia megarhynchos) nema s clovekem vyraznejsi problem a jsou-li podminky pro hnizdeni prihodne i v blizkosti lidi, nabidky vyuzije. Proto zname vyskyt ze starych zahrad, tovarnich komplexu ci mestskych parku. Vyporadat se vetsinou dokaze i s vyssim predacnim tlakem, zpusobenym kockami.
Oologické sbírky z východních Čech
Maloco vypada v dnesni dobe obstarozneji nez sbirka vajec. V soucasnosti je vybirani vajec (ale i prazdnych hnizd) zapovezeno zakonem o ochrane prirody a krajiny (c. 114/1992 Sb., § 5a), nicmene tato forma sberatelstvi prirozene odumrela uz pred jejim oficialnim zakazem. Ac se to tak casto nezda, evropsky pohled na zivou prirodu se prirozene pomalu ale jiste meni smerem k lepsimu.
Za ptáky do zoologických zahrad 31 – Papegaaienpark Veldhoven 1/2
PAPEGAAIENPARK VELDHOVEN 1/2
Papegaaienpark nepatri mezi prilis komercne proslavena zarizeni, cemuz odpovida i jeho poloha mimo veskere hlavni tahy. Lezi nedaleko eindhovenskeho letiste uprostred lesiku, obklopen doslova morem kukuricnych poli. Bylo zrovna po desti a hlinena plocha parkoviste byla silne rozemleta vodou, takze kdyz jsem otevrel, vlezl jsem temer do hluboke louze. Namisto cedule s honosnym oznacenim me cekala jednoducha brana s kovovymi siluetami dvou eklektu ruznobarvych a jakehosi amazonana.
Průtah jespáka křivozobého na přehradě Rozkoš
U ptáka vlevo je dobre patrná zahnutá špička zobáku, podle kterého dostal jespák křivozobý své druhové jméno. Foto – Jaroslav Vaněk.
Jespák křivozobý (Calidris ferruginea) je druhem bahňáka (charadrii) z čeledi slukovitých (scolopacidae) a nejvíce je podobný jespáku obecnému (Calidris alpina) v jehož společnosti jej můžeme často i pozorovat. Tato podoba platí pro prostý šat a pro šat juvenilní (mladí ptáci). Svatební šat obou druhů je naprosto odlišný. Jespák křivozobý má kaštanově rezavou hlavu a spodní část těla, takže v tomto šatě je více podobný jespáku rezavému (Calidris canutus), který je však zřetelně větší a nemá tak dlouhý a zahnutý zobák. V prostém šatu a v šatu juvenilním jej lze od jespáka obecného odlišit podle poněkud větší postavy a delších nohou, štíhlejšího krku a výraznějšího nadočního proužku. Proti mladým jespákům obecným nemá jespák křivozobý nikdy skvrnitou spodní část těla a má na prsou okrový nádech. Jedním z nejvýraznějších rozlišovacích znaků je zbarvení kostřece, který má jespák křivozobý čistě bílý, zatímco kostřec jespáka obecného je podélně rozdělen tmavým pruhem. Tento znak je dobře patrný u letících ptáků, zejména těsně před dosednutím.
Náhradní hnízdní příležitosti pro rorýse obecného
Rorys obecny (Apus apus) – nas nejznamejsi a jediny pravidelne hnizdici zastupce radu svistounu (Apodiformes), puvodne hnizdil v dutinach stromu ci sterbinach skal. S rozvojem civilizace pocal vyuzivat nabidek architektury ke hnizdeni v blizkosti cloveka. V soucasnosti ke svemu hnizdeni hojne vyuziva veskere vhodne stavby s nejruznejsimi variantami hnizdni nabidky. Tradicni sidlistni mestske panelove zastavby, tovarni haly, veze, kostely, nejruznejsi vyskove stavby, rodinne domy apod.
Vyhodnocení hnízdní podpory dutinových dravců a sov v CHKO Orlické hory za r. 2011 – 3: puštík obecný
Mládě puštíka obecného. Foto – Eva Netušilová.
Puštík obecný (Strix aluco) pro zahnízdění s oblibou využívá prostorné dutiny, které ve svém domovském okrsku, zvláště ve stabilním prostředí starších listnatých nebo smíšených lesů, méně často i při okraji prosvětlených čistých jehličnatých porostů využívají ptáci trvale. Přirozených hnízdišť je však v hospodářských lesích poskrovnu, a proto se rád usazuje do velkých budek, pomocí kterách lze snadno v krajině vytvořit rovnoměrnou nabídku hnízdních příležitostí i trvale obsazených teritorií.
Ony ty labutě vůbec nejsou tak nudné, jak by se zdálo…!
Rodina okroužkovaných labutí na Dolním Svitavském rybníce. Foto – Jiří Mach.
Před pár lety se ze mě stal český koordinátor mezinárodního labutího projektu. Přišla jsem k tomu tak trochu jako slepá k houslím a nemohu říct, že by mi to dělalo nějakou zvláštní radost. Když náš projekt začínal, nevěděla jsem o labutích skoro nic jiného, než že se mi nikdy nelíbily a neměla jsem je ráda. Připadaly mi nudné a nezajímavé. S takovým názorem zřejmě zdaleka nejsem sama, proto se mi pres veškerou snahu dodnes nepodařilo najít nikoho, kdo by se chtěl labutěmi zabývat a komu bych koordinaci projektu mohla předat. Ale dala jsem se na vojnu, tak mi nezbývá, než bojovat.
Ptáci na vlajkách a praporech obcí a měst krajů Pardubického a Královéhradeckého
Ptaci telo nebo konkretni ptaci druh patri mezi tradicni heraldicke symboly jiz od dob davno minulych. Historie nametu a podoby motivu na vlajkach muze byt velmi ruznoroda. Pomerne casto muzeme sledovat zamer smerovat jej k nazvu obce nebo mesta. Proto zrejme ma obec Jestrebi jestraba, Kosice maji kosa nebo Vranova Lhota ma vranu. Na druhou stranu tak jako Kraliky nemaji kralika nebo Zajecice nemaji zajice, tak obec Orel nema ve znaku orla, Strakov nema straku, Vyrava nema vyra nebo Skrivany nemaji skrivana.
Zajímavé výsledky kroužkování v letech 2010-2011
Zabrodi u Cerveneho Kostelce – O ptacich rybnicni soustavy Brodsky – Spinka lezici v katastru obce Zabrodi u Cerveneho Kostelce jsem uz na tomto webu psal. V tomto clanku zminim nekolik zajimavych vysledku krouzkovani, ktere probiha v brehovych porostech rybniku. Krouzkovani v teto lokalite se venuji 13 let. Odchyty probihaji od konce brezna do konce rijna, vetsinou v intervalech 1 – 3 tydny, prumerne jen do 40 – 50 m siti. Site jsou umistovany nejen do rakosin, ktere tady nejsou prilis rozsahle, ale i v porostech keru, tvorenych hlavne vrbami (Salix) a krusinou olsovou (Frangula alnus).
